Rychlý vývoj technologií, podpořený levnou fosilní energií, sliboval, že se brzy dostaneme na úroveň, že energii budeme vyrábět z malého množství paliva, bez emisí a nežádoucích reziduí. Ale možná ty nové zdroje ani nepotřebujeme. Stačí jen ty současné lépe využívat. A platí to i pro energii z bioplynu.
Výtah z článku, který vyšel v časopisu Energie 21 č. 1/2018.
Výhodou portfolia našich bioplynových stanic je, že jsou (s výjimkou chráněných krajinných území) rozprostřeny po celém území ČR, byť ne úplně rovnoměrně. Technický potenciál tedy rozhodně ještě není využit. Stejná situace je i v oblasti biologicky rozložitelných odpadů, kde využíváme zatím jen zlomek dostupného potenciálu.
Chod BPS zatím závisí na dotační podpoře. Tento fakt není veřejností vnímán příliš dobře, ale je to hlavně kvůli tomu, že lidé většinou neznají další souvislosti. Za podporu bioplynových stanic totiž odběratelé nedostávají zpět jen čistou elektřinu, ale mnohem víc. Vlastně tolik víc, že by „byl hřích“ v nějaké přiměřené podpoře nepokračovat.
Jak ukazují zkušenosti, doba technické životnosti BPS se pohybuje v rozmezí 30-40 let. Připustit, že v tomto období nastoupí fáze odstavení a demontáže, která vyvolá další náklady, je nelogické. Mnohem přínosnější by bylo pokračovat v podpoře, ale ve snížené výši, která by kryla jen nezbytně nutné provozní náklady – tedy převážně spotřebu paliva. Vhodným nastavením tohoto tzv. palivovému příspěvku by tak zůstala v provozu jen zařízení efektivní, dodávající teplo i elektřinu především k lokální spotřebě.
Ne vždy se podaří v blízkosti BPS najít odběratele tepla, který by mohl provoz BPS zefektivnit. V takovém případě se nabízí možnost část bioplynu, kterou nelze lokálně využít k vysokoúčinné výrobě elektřiny a tepla, přímo v BPS upravit na biometan. Ten má minimálně stejné parametry jako zemní plyn a může jej přímo nahradit v potrubí i v přímé spotřebě, např. v podnikové a veřejné dopravě jako bioCNG.
Kromě paliva BioCNG, které je do mobilní techniky dodáváno přímo v BPS nebo pomocí potrubí dopraveno do blízkého okolí, může BPS nabídnout i elektřinu do dobíjecí stanice pro elektromobily. BPS nejsou vždy na nejlépe dostupném místě pro elektromobily, přesto jich je stále dost, které použitelné jsou a téměř každá klidně „utáhne“ i několik přípojných dobíjecích míst najednou.
Bioplynová stanice dokáže účinně a průběžně regulovat svůj výkon a reagovat na potřeby sítě, obchodníka s elektřinou i zákazníka. V Německu proto již pět let funguje regulační nástroj FlexiTarif. Ten umožňuje BPS dovybavit další kogenerační jednotkou, často i se systémem ORC, k maximalizaci výkonu. Regulaci pomocí FlexiTarifu v Německu vyhodnotili jako nejlepší současnou variantu podpory BPS i proto, že rozptýlené regulační zdroje distribuci zatíží méně než centrální bateriová úložiště.
Bioplynové stanice přináší venkovu investice a následně i pracovní místa, jež produkují zboží s vysokou přidanou hodnotou. Přispívají k ochraně půdy, udržení vody v krajině a zlepšení klimatu. Zatím nedoceněný je význam digestátu, který je v podniku často jediným statkovým hnojivem, jež navyšuje organickou hmotu v půdě a zlepšuje absorbci vody.
Výčet důvodů, proč si bioplynové stanice stále zasluhují podporu, dokazuje, že nejde jen o podporu výroby elektřiny. V tuto dobu jsou některé BPS z pohledu podpory v polovině své životnosti a je nejvyšší čas jasně definovat budoucnost. Ta totiž je pro další plánování a rozvoj nezbytná.*
Adam Moravec, CZ Biom
Obrázky:
V okolí stanic vznikají provozy využívající dostupnou energii. Foto archiv/SFPI Biogas
Novou šancí pro provozovatele je výroba biometanu. Foto archiv/MT Biomethan
Bioplynové stanice mohou sloužit jako regulační prvek. Foto Jiří Trnavský
Zatím nedoceněný je význam digestátu pro kvalitu půdy. Foto Jiří Trnavský
