Ve dnech 31. října - 12. listopadu 2021 proběhne ve skotském Glasgow 26. klimatická konference OSN o změně klimatu (COP26). O rok odložená konference bude hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody. Letos vůbec poprvé od konference v Paříži mají signatářské státy představit nové či navýšené klimatické závazky. Řada zemí před letošním summitem skutečně své vnitrostátní cíle zpřísnila. Cíle České republiky jsou však stále ještě málo ambiciózní.
Aktuální zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) varuje, že ani dosud ohlášené nové závazky ke splnění cílů Pařížské dohody nevedou. Dnešní svět podle zprávy míří ke katastrofálnímu oteplení o 2,7 stupně Celsia do konce století.
Letošní britské předsednictví usiluje o pokrok i v konkrétních dílčích oblastech. Klade si za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu či dekarbonizaci dopravy. Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu, z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně.
Největší odpovědnost leží na rozvinutých zemích. Mezi ně patří i Česká republika. Česko se dosud nezavázalo ke klimatické neutralitě v roce 2050. Přijalo pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku. Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 % oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 %. Evropská komise v létě představila návrh klimatické legislativy Fit For 55, který má splnění klimatického cíle EU zajistit. Ten ale zatím nebyl schválen a ještě měsíce bude předmětem vyjednávání. K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně (do konce století) je ale třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 % ročně. Česká republika před summitem v Glasgow nesplnila ani domácí úkoly v oblasti klimatického financování. Na období 2020-2023 zatím Česko nevložilo do Zeleného klimatického fondu ani korunu.
Konferenci zahájí ve dnech 1. - 2. listopadu setkání světových státníků (World Leaders Forum). Zúčastní se ho i český premiér Andrej Babiš či slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Do Glasgow se chystá i český ministr životního prostředí Richard Brabec. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický. Ohlášení nových závazků ze strany České republiky se neočekává.
Do Glasgow se vypraví i zástupci a zástupkyně nevládních organizací a neziskového sektoru. 5. listopadu lze očekávat Gretu Thunberg. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například lidé z Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.
- Jitka Martínková, koordinátorka komunikace z Klimatické koalice, řekla: “Už dlouho máme vědeckou shodu na tom, co potřebujeme. Máme už i Pařížskou dohodu, která říká, že svět chce volání vědců dostát. Co potřebujeme od summitu v Glasgow, jsou konkrétní kroky, které tyto závazky uvedou do praxe. A jak varovala letošní zpráva IPCC, razantní opatření potřebujeme přijmout skutečně ihned.”
- Jakub Zelený, poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni, řekl: “Změna klimatu není otázka budoucích generací, je to problém, který už nastal. Její projevy v podobě extrémního sucha, střídavého povodněmi zažívají lidé v zemích subsaharské Afriky, Asie i Blízkého východu stále častěji. Je nejvyšší čas ukončit podporu fosilních paliv a zaměřit se na nápravu škod způsobených nehospodárným jednáním především rozvinutých zemí.”*
Red (Zdroj: Klimatická koalice a Člověk v tísni)
Foto archiv/Shutterstock
