Vedle kapalinových solárních kolektorů, které mají své pevné místo na trhu a slouží k ohřevu vody a podpoře vytápění, existují na českém trhu více než 30 let solární vzduchové kolektory, které v uzavřeném okruhu nebo ve spojení s větráním zásobují budovy teplem a podporují provoz otopných soustav především v přechodném a zimním období.
Výtah z obsahu článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2016.
Vzduchové kolektorové systémy vykazují řadu předností v porovnání s kapalinovými solárními systémy. Vzduchové solární systémy pracují již při relativně nízké provozní teplotě, a proto mohou být v provozu celý rok. Síť vzduchových kanálů nemusí být absolutně těsná. Důsledkem netěsností je ztracený teplý vzduch, avšak žádné poškození budovy kapalinou jako v případě konvenčních solárních kolektorů. Vzduchové solární kolektory nevyžadují ochranu ani proti mrazu, ani ochranu proti přehřátí. Vzduchová solární zařízení jsou také méně napadána korozí, a tudíž životnost vzduchových kolektorů a rozvodů je mnohem vyšší než u kapalinových soustav.
V porovnání s kapalinovými solárními systémy však existuje i řada nevýhod. Vzduchové solární systémy vyžadují kvůli nízké tepelné kapacitě vzduchu jako teplonosné látky poměrně velké průřezy potrubí pro přenos tepla. Při přenosu tepla na jiné teplonosné látky potřebuje vzduch pro svou nízkou tepelnou vodivost velkou teplosměnnou plochu.
Ekonomicky zajímavá řešení je možné realizovat zejména tehdy, jsou-li vzduchové kolektory konstruovány jako součásti pláště budovy a mají více než jednu funkci (vytápění, předehřev venkovního vzduchu, noční chlazení). Následující analýza je zaměřena na porovnání na trhu již existujících konstrukcí solárních vzduchových kolektorů a konceptů využití vzduchových solárních systémů.
Nejdůležitějším faktorem v rozvoji aplikací vzduchových solárních systémů v České republice je v první řadě cena takového systému a dále malá informovanost o všech možnostech využívání sluneční energie v budovách. V minulosti bylo jejich využití v našich podmínkách vázáno především na zemědělství pro účely sušení plodin a píce. V současnosti se vzduchové solární kolektory využívají jako spíše demonstrační instalace u nízkoenergetických a pasivních rodinných domů pro vytápění a ohřev větracího vzduchu nebo částečně u administrativních objektů (dvojité fasády) pro větrací účely. Nicméně, právě větší objekty s požadavkem na komfortní větrání, jako jsou kancelářské komplexy, nákupní centra nebo sportovní zařízení, se mohou do budoucna stát hlavní oblastí aplikací vzduchových solárních kolektorů.*
Viacheslav Shemelin, Tomáš Matuška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
Obrázky:
Vzduchové solární systémy mohou být v provozu celý rok
Konstrukce zaskleného vzduchového solárního kolektoru
Konstrukce nekrytého vzduchového solárního kolektoru
