Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.
Omezující podmínky
Novela přichází v předložené podobě také s tím, že firmy také budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Novelu před dalším schvalováním probere sněmovní výbor pro životní prostředí.
Cílem řady opatření novely je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, která musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.
Kontinuální kontrola
Výsledky z měření emisí mají firmy nově předávat výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami, což omezí administrativu. Dosud firmy musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí. Díky povinnosti nepřetržité kontroly technologií skončí dohady, zda firmy skutečně používají filtry nebo odhlučovače průběžně, i když se znečišťující látky zrovna neměří. Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už ale nepřetržité měření podle vlády nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie nebo výroby vápna a dřevotřísky.
Poslanec Václav Král navrhl rozšířit výjimku z kontinuálního měření na všechny plynové zdroje, tedy na motory a turbíny. Povinnost ohlašování kontinuálního měření emisí kritizovala poslankyně Berenika Peštová. Poukazovala na to, že v podnicích jsou daná pracoviště vybavena uzavřenými systémy, aby se nemohla stát terčem kybernetických útoků a nesmí být připojena ani na internet. Podniky to podle ní vnímají jako riziko. Předložila proto pozměňovací návrh, který povinnost předávat online tyto údaje ruší. Poukazovala na to, že už nyní mají podniky povinnost České inspekci životního prostředí data poskytnout, takže nová povinnost podle ní nedává smysl. Argumentovala i tím, že obdobnou povinnost nemají ani sousední země.
Poslanci ODS Jan Hofmann a Jan Bureš navrhli upravit doporučení výboru pro životního prostředí ohledně přimíchávání biosložky tak, že navyšují maximální podíl vyspělých biopaliv z 1,7 procenta na 2,4 procenta. Půjde o biopaliva z potravinářských a krmných plodin. Tento podíl se pak započítává do povinnosti snižování emisí. Předkládající poslanci uvádějí, že nepůjde o povinnost přimíchávání, ale o možnost volby. Peštová to kritizovala s tím, že Česku to nic nepřinese a výhodu z toho budou mít pouze dodavatelé takových paliv. Navíc je podle ní v rozporu se směrnicí RED III.*
/Zdroj: ČTK/
