Zdražení energie doprovázené kompenzacemi bude sociálně přijatelné

Když na seminářích asociace AMO o sociálních dopadech přechodu na nízkoemisní ekonomiku v EU dostanou účastníci k prozkoumání grafickou informaci o odhadu výdajů/výnosů evropských domácností v souvislosti se zavedením EU ETS 2, většinou vzbudí různé otázky. Tabulka však přináší jen přehlednou informaci o tom, že rozšíření systému obchodování s emisemi i na sektory budov a silniční dopravy (EU ETS 2) nemusí být ani pro chudší domácnosti antisociální. 

V ekonomické praxi nejen v Česku platí, že zvyšování cen energií často relativně nejvíce může dopadnout  na nízkopříjmové domácnosti, zejména, co se týče vytápění. Ze svého měsíčního rozpočtu např. 20 tisíc totiž platí na energie (a bydlení) nejvyšší část. Třeba 5 tisíc, tedy jednu čtvrtinu rozpočtu. Pokud se zvedne cena energie, může to pak znamenat zdražení, kterého si tato domácnost bolestně všimne.

Zároveň však  nejen pro Česko  platí, že bohatší domácnosti obvykle zaplatí za energie více peněz. Pokud má naše bohatší domácnost například měsíční rozpočet 80 tisíc Kč a zaplatí za energie 10 tisíc, je to hned dvakrát tolik než uvedená nízkopříjmové domácnosti. A to i přesto, že relativně za energie zaplatí méně, a sice jen osminu svého rozpočtu. To je princip, který je znázorněn i v přiložené tabulce (viz níže). Zní sice triviálně, ale má důležité důsledky.

Bohatší domácnosti i státy v EU platí více

Co přesně tabulka říká? Rozdělme si Evropu na pět skupin obyvatel podle výše příjmu a předpokládejme, že na povolenkách dohromady zaplatí stovku. V takovém případě pětina nejbohatších lidí v Evropě zaplatí celou třetinu této částky (33 Kč), naopak ta nejchudší skupina zaplatí pouhých 9 Kč.

To samé funguje i pro členské státy. Ve výsledku tak nejbohatší pětina domácností z nejbohatších zemí (Francie, Německo, Rakousko, Nizozemí apod.) zaplatí skrze EU ETS 2 celých 10 Kč, nejchudší pětina z nejchudších států jen 1 korunu! Pokud bychom tedy vzali výnosy z EU ETS 2 a snažili se jimi kompenzovat dopady pro nízkopříjmové domácnosti, bude nám z té původní stovky stačit 25 Kč, abychom vynahradili náklady 40 % nejchudších obyvatel.

Zbytek peněz je pak možné investovat třeba do výstavby sociálního bydlení, nízkoemisních autobusů, tepelných čerpadel, záchrany centrálních systémů zásobování teplem nebo podpory renovací v domácnostech.

Ale to všechno má jednu zásadní podmínku. Systém se musí uvést do praxe celý. Pokud se zavede jen první část, tedy EU ETS 2 bez kompenzace dopadů, vracíme se k výroku, že zvyšování cen energií často relativně nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti. A to by byl skutečně problém.

Možnosti kompenzace v Česku již existují

V době, kdy se sice zjednodušuje, ale i zpřísňuje systém dávek a kdy peníze ze současného systému povolenek míří k firmám nebo vlastníkům nemovitostí, nikoliv však k těm nejzranitelnějším domácnostem, je pro mnoho lidí těžko představitelné, že tento druhý nezbytný bod budoucí vláda dotáhne, zejména ve chvíli, kdy její pravděpodobní představitelé naznačují, že chtějí celý systém zrušit a riskovat penalizaci Evropské komise.

Možnosti, jak systém zavést, bez drtivých dopadů na nejchudší domácnosti, přitom i v České republice již existují. Z výnosů povolenek by se rozšířil dávkový systém tak, aby nenechával nikoho na holičkách, např. skrz klima-bonus na energetické výdaje. Zároveň by se navýšily existující programy a vytvořily nové, zaměřené výhradně na zranitelné domácnosti.

Z těch současných programů lze zmínit např. Nová zelená úsporám Light pro nízkopříjmové vlastníky nebo výstavbu dostupného bydlení s podporou SFPI, který obcím nabízí i výhodné půjčky. Zásadní by byl i přínos Sociálního klimatického fondu, který by měl přinést nové programy, např. renovaci bytových domů, komplexní poradenství pro nízkopříjmové domácnosti nebo řešení pro lidi ve vyloučených lokalitách.

Ještě se tedy uvidí, zda boj proti rozšíření povolenek byl jen součástí předvolební populistické rétoriky, nebo nová vláda ETS 2 skutečně do českého práva neimplementuje (a všechno výše uvedené vysvětlované ztratí smysl).*

(Zdroj: Kristina Zindulková, asociace AMO)

Tabulka – Odhad podílu výdajů/výnosů domácností v EU v souvislosti se zavedením EU ETS 2 (jako % z celkových výdajů/výnosů). * Podíl výnosů z EU ETS 2 zaplacený domácnostmi podle příjmových kvintilů a zároveň podle členských států rozdělených do skupin pomocí průměrného ekvivalentního příjmu (NEI) a standardu kupní síly (PPS).

Dopady povolenek EU ETS 2 lze zmírnit např. dotačním programem Nová zelená úsporám Light. Zdroj archiv/MŽP