Cíle unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit. Uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem v Praze. Při svém jednání se oba představitelé dotkli také podpory chovu sladkovodních ryb a otázky vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody.
Ministr Výborný v souvislosti s protesty zemědělců, které se v v minulých dnech konaly i v České republice, sdělil, že je velmi důležité porozumět obavám a potřebám protestujících zemědělců. „Jejich hlasy jsou důležité pro pochopení aktuálních problémů v našem sektoru,“ sdělil. „Pokud jde o Zelenou dohodu, nechceme zpochybňovat její cíle, měli bychom se ale zaměřit na způsob jejich naplňování. Tím myslím dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se změnám, flexibilní přístup pro jednotlivé členské státy, jenž bude reflektovat jejich úsilí, které již v minulosti na řešení jednotlivých výzev vynaložily,“ dodal.
Ministr eurokomisaře Sinkevičiuse informoval, že bude v Bruselu i nadále požadovat snížení administrativní zátěže pro zemědělce, protože systém je příliš komplikovaný, nepřehledný, a tedy i demotivační. Zároveň ho vyzval, aby Evropská komise posílila podporu udržitelného zemědělství, které bere v úvahu jak environmentální, tak ekonomické a sociální hledisko, a podpořila tak potřebné plánované úpravy.
Podle Výborného s plněním cílů Zelené dohody souvisí také adekvátní kompenzace pro farmáře, kteří přecházejí na udržitelné zemědělské postupy. Zmínil i podporu zaměstnanosti na venkově úlevami na sociálním pojištění pro pracovníky v zemědělství.
Výborný a Sinkevičius se věnovali také monitoringu kvality půdy a lesů. „Co se týká monitoringu lesů, jsem rád, že jsme se shodli na tom, aby systém co nejvíce vycházel z existujících systémů pro tento monitoring na národní úrovni. V případě monitoringu půdy považuji za klíčové dokázat maximálně využít již existující data a informace. Neméně důležité je i využití dostupných veřejných finančních zdrojů, které nejsou neomezené,“ podotkl ministr.
Výborný i Sinkevičius se věnovali i problematice velkých šelem, přestože je podle ministra primárně v gesci Ministerstva životního prostředí. Výborný uvedl, že škody, které zejména vlk působí na hospodářských zvířatech, totiž velmi úzce souvisí i s resortem zemědělství. Pokud nebude vlk regulován, řada chovatelů hospodářských zvířat podle něj ukončí hospodaření a cenná území, která jsou spásána a poskytují prostředí pro vzácné druhy rostlin a hmyzu, budou obhospodařována jiným, konvenčním, způsobem.
„Vlka a medvěda u nás nyní není možné regulovat, proto vítám iniciativu Evropské komise, pokud jde o možnost přehodnocení ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy. Domnívám se, že členské státy by měly mít možnost flexibilně rozhodovat o ochraně jednotlivých druhů s cílem zabezpečit biologickou rozmanitost,“ řekl ministr Výborný a dodal, že podobné je to s kormorány, kteří jsou chránění, ale způsobují škody chovatelům ryb. „Řešení, jak se ukazuje, nemůže být jenom na úrovni národní, ale na úrovni celoevropské,“ zmínil ministr. V souvislosti s akvakulturou pak Marek Výborný připomněl dlouhou tradici sladkovodní akvakultury v České republice, kdy se průměrná roční produkce ryb v rybnících pohybuje kolem 20 tisíc tun s dominancí chovu kapra obecného. Dále apeloval na komisaře ve věci budoucí podpory rozvoje tohoto sektoru.
JiT (Zdroj: Zemědělec)
Plněním cílů Zelené dohody souvisí i s kompenzací pro farmáře, kteří přecházejí na udržitelné zemědělské postupy. Foto archiv/ASZ ČR
