Zelená pro české plynárenství: budoucnost OZE patří biometanu

Česko se stále více zaměřuje na obnovitelné zdroje energie a biometan se stává klíčovou položkou v domácím energetickém mixu. Počet biometanových stanic roste, technologické firmy realizují projekty za desítky milionů korun, které propojují bioplynové stanice (BPS) s výrobou biometanu a zajišťují jeho distribucí do plynárenské sítě. Tento zdroj energie má do roku 2030 potenciál nahradit až pětinu fosilních zdrojů a posílit energetickou nezávislost díky využití odpadních zdrojů.

Obohacení plynárenství o zelené zdroje – to by měla být podle mnoha odborníků snaha české energetiky. Rozvoj biometanu je nasnadě, má totiž parametry zemního plynu a do roku 2030 může navíc podle aktuálních odhadů nahradit až pětinu dodávek fosilních zdrojů energie.

Do pěti let až desítky stanic

Všechno nasvědčuje tomu, že trend udržitelné energetiky jde v Česku neustále dopředu, a to navzdory absenci výraznější finanční podpory ze strany státu nebo soukromých investic. „Biometan přináší řadu výhod pro dopravu, průmysl i životní prostředí. Potenciál, který nabízí je potřeba maximálně využít“ vysvětluje Monika Zitterbartová, ředitelka oddělení biometan ze společnosti HUTIRA.

Především zemědělské biometanové stanice jsou hlavním nositelem tohoto potenciálu. Je to dáno i tím, že celé tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné tento zdroj energie vyrábět, tvoří právě zemědělské odpady. Na zbylou čtvrtinu pak připadají kaly z čistíren odpadních vod a také odpady z domácností, restaurací a potravinářského průmyslu. Zemědělství je proto největším zdrojem odpadních materiálů, ze kterých se může bioplyn vyrábět.

„Segment biometanu může v následujících čtyřech letech velmi rychle akcelerovat a dále postupně růst. Výsledkem mohou být do roku 2030 vyšší desítky fungujících biometanových stanic. Nicméně zatím stále chybí dostatečná motivace ze strany spotřebitelů tento obnovitelný zdroj energie aktivně využívat. Doufáme, že se situace brzy změní, a v důsledku toho dojde k urychlení výstavby nových stanic.“ říká Zitterbartová.

V krátkodobém horizontu by mohly vstoupit do provozu dvě desítky biometanových stanic, v dlouhodobém pak víc než stovka. „Ze strany investorů jsme ale doposud vnímali spíše opatrnost. Přesto se však podařilo realizovat několik projektů, které jsou připojeny k plynárenské distribuční síti,“ dodává Zitterbartová.

V Česku aktuálně fungují jednotky biometanových stanic. Pro výrobu biometanu většinou používají zemědělský nebo jiný biologicky rozložitelný odpad. Průkopníkem v tomto odvětví byla stanice v Litomyšli, kde společnost HUTIRA vůbec poprvé propojila technologii pro výrobu biometanu se zemědělskou BPS. „Právě ZDCHP Litomyšl byla průkopníkem v realizaci biometanu v tomto segmentu a také inspirací, že i takové projekty lze v Česku realizovat“ dodává Zitterbartová. Stanice by měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu m³ bioplynu, tedy zhruba tři miliony m³ ročně.

Podobné řešení našlo koncem roku 2023 uplatnění v Rakvicích na Břeclavsku, kde byla uvedená do provozu vůbec první biometanová stanice na jižní Moravě. Společnost HUTIRA pro ni zajistila technologii měření kvality, množství biometanu a vtláčení do vysokotlakého plynovodu, která byla umístěna do kontejnerové jednotky. Následovaly další realizace na odpadářské BPS ve Vyškově a Rapotíně nebo zemědělské BPS v Krakořicích.

ČOV s biometanovou technologií

Jedná se o projekt biometanové stanice ÚČOV Praha, který byl uvedený do provozu v roce 2023. Stal se první biometanovou stanici spojenou s čistírnou odpadních vod v Česku. Jedná se o unikátní projekt, a to hned ve dvou směrech.

„Výjimečnost projektu spatřujeme v tom, že biometan je vtláčený do středotlakého plynovodu. Využíváme k tomu regulaci, kterou tlak snižujeme na potřebnou hodnotu. Praxe přitom bývá taková, že se zpravidla vtláčí do vysokotlaku, především kvůli jednoduššímu akceptování ze strany plynárenských společností. I z toho důvodu byl součástí námi dodávaných komponent objekt propanizace. Zatímco při vtláčení biometanu do vysokotlaké distribuční sítě již není propanizace nutná, u středotlaku je se stále vyžaduje,“ upřesňuje manažer projektu Tomáš Stone ze společnosti HUTIRA. Kromě objektu propanizace pak firma dodala v rámci realizace také kontejner pro měření kvality a množství biometanu.

HUTIRA aktuálně dokončuje také tři projekty na Slovensku. Ty zahrnují rozšíření BPS a jejich přestavbu na výrobu biometanu, převážně z rostlinných zemědělských zbytků. Kapacita jednotlivých projektů se pohybuje od 250 do 800 Nm³/h biometanu. „Poptávka po těchto řešeních roste i u našich východních sousedů. Součástí dodávek jsou jednotky pro měření objemu a kvality biometanu, kompresorové stanice, propanizační jednotky a odorizační stanice i řešení těžebního plynovodu“ připojuje Ivan Junga, jednatel společnosti HUTIRA Slovakia a pokračuje: „V rámci projektů také intenzivně řešíme požadavky zákazníků na plynárenské služby související se zajištěním flexibility, službami výkonové rovnováhy, agregací a akumulací.“

Realizace i kvalitní servis

Důležitou roli při realizaci projektů hraje nejen dodávka technologie na výrobu biometanu, ale i záruční a pozáruční servisní služby. Profesionálně vyškolený tým je pro provozovatele biometanových stanic a plynárenských zařízení jistotou dostupnosti a operativní komunikace nejen při řešení problémů, výpadků a havárií. „Naše síť regionálních středisek sahá od Karlových Varů přes Prahu, Pardubice a Brno až po servisní stanici v Handlové na Slovensku,“ popisuje Zitterbartová.

Servisní týmy se přitom nevěnují pouze biometanovým technologiím, ale také službám v rámci standardního plynárenství.*

HUTIRA, foto archiv společnosti

Příspěvek vyšel v časopisu Energie 21, č. 2/2025, téma BPS