Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Vláda ČR se však zatím nezapojuje a také proto se k jedné z nejvýznamnějších aliancí rozhodla oficiálně přistoupit i Komora OZE České republiky.
Ve světě vzniká množství iniciativ požadujících obnovu ekonomiky na půdorysu čistých technologií. Argumentují novými pracovními místy a příležitostmi pro podnikatele s větší perspektivou, než nabízí obory využívající uhlíkatá paliva, zejména uhlí a ropu. Podpora čistých technologií pomůže svět chránit před dopady klimatické krize, která s nástupem koronavirové pandemie přirozeně nezmizela.
„Zelená dohoda pro Evropu je se svým multibiliónovým rozpočtem zcela mimořádná příležitost, jak využít současné krize k modernizaci českého průmyslu a energetiky,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Chtějí silnější Zelenou dohodu
V Evropě je patrně nejvýznamnější iniciativou Green Recovery Alliance, jejímuž vzniku předcházelo společné prohlášení ministrů dvanácti států EU, které požadují, aby Zelená dohoda byla páteří unijních opatření na obnovu ekonomiky zasažené v reakci na opatření proti šíření koronaviru. Mezi signatáři je i Itálie, Španělsko a Francie, jejichž ekonomiky byly pandemickou krizí nejvíc zasaženy. Státy se shodují, že pandemická krize je unikátní příležitostí, jak přestavět ekonomiku na lépe odolnou dalším globálním krizím, které téměř jistě přijdou. K Allianci se rozhodla oficiálně přistoupit i Komora OZE České republiky.
U vzniku Alliance stál francouzský europoslanec a předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, Pascal Canfin. Vznik byl ohlášen v Evropském parlamentu 14. dubna a ke dnešku sdružuje stovky politiků, korporátů, podnikatelských asociací, odborářských svazů, nevládních organizací a think-tanků. Mezi nejvýznamnější členy patří například ENEL (největší italská elektrárenská společnost), INGKA Group (provozuje obchody IKEA) nebo Unilever (jeden z největších výrobců potravin a výrobků pro péči o tělo a o domácnost na světě). Minulý týden se k alianci přidala padesátka šéfů finančních institucí jako například AXA, Allianz, BNP Paribas nebo Santander. S podobným prohlášením přišla minulý týden Institutional Investor Group on Climate Change (IIGCC) sdružující více než 230 vlastníků a správců aktiv v hodnotě víc než 30 bilionů eur. Mezi členy IIGCC patří největší globální a evropští institucionální investoři a investiční správci (správci aktiv).
Jiná široká koalice tvořená ministry Polska, Řecka, Španělska, Rakouska, Lucemburska a tří pobaltských států se ve společném dopise obrátila na eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona a eurokomisařku pro energetiku Kadri Simson s požadavkem na vytvoření společné unijní politiky, která by podpořila rozvoj průmyslu pro obnovitelné zdroje.
Kolem Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) se vytvořila Coalition for Action, jež sdružuje stovku společností podnikajících v obnovitelných zdrojích. S prohlášením o klíčové úloze větrné energetiky přišla i Světová větrná asociace (GWEC) spolu s desítkami společností v oboru.
Vláda je zatím pasivní
Čeští ministři zatím mezi signatáři evropských iniciativ chybí. A to i přes to, že do výroby pro čistou energetiku jsou v Česku zapojeny stovky firem, často mají i vlastní vývoj a dodávají finální produkt, který umožňuje vysokou přidanou hodnotu. „Průmyslová výroba na sebe váže projekční činnosti, instalace, údržbu a servis, to všechno jsou perspektivní pracovní místa i příležitosti pro podnikatele v regionech. Domácí trh má o obnovitelné zdroje zájem, takže podpora těchto podnikatelů je zároveň výbornou příležitostí pro přebudování energetiky, velké i té malé, na úrovni domácností,” vyjmenovává důvody, proč by stát měl svůj zájem zacílit na firmy vyrábějící či podnikající v obnovitelných zdrojích, Štěpán Chalupa. „Vláda by při obnově padlé ekonomiky měla vsadit na obory s vysokou přidanou hodnotou a perspektivní budoucnost,” řekl Chalupa.
V centru zájmu vlády mají být ty obory, které jednak generují vysokou přidanou hodnotu, jednak je po jejich produktech poptávka dnes a dá se očekávat, že poroste. Mělo by jít zároveň o obory, ve kterých je Česko silné. „Jde o tři klíčová kritéria, která když se v některém sektoru protnou, tak je to ta nejlepší příprava ekonomiky, její odolnosti na další globální krize, které téměř jistě přijdou”, uvedl Chalupa a dodal: „Někteří a podle mě správně, uvádějí, že je to případ biomedicíny. Já jsem přesvědčen, že je to určitě případ i obnovitelných zdrojů. Česko totiž patří mezi světovou špičku ve vývoji a výrobě biomasových tepláren, vodních elektráren, tepelných čerpadel, solárních kolektorů, řídicích systémů a regulací pro fotovoltaické systémy nebo domácích kotlů na biomasu. Jde o finální produkty, které umožňují vysokou přidanou hodnotu.“*
Red (Zdroj: Komora OZE)
Foto archiv/E21
