Návrh unijního nařízení by měl být předložen příští týden. Nová pravidla by se týkala veřejných zakázek na baterie, součástky pro solární a větrnou energii a elektrická vozidla.
Evropské zboží
Bateriové systémy zakoupené prostřednictvím veřejných zakázek by podle plánu Bruselu musely být 12 měsíců po vstupu zákona v platnost sestaveny na území EU, přičemž by systém řízení a další dva komponenty musely pocházet ze zemí sedmadvacítky. Po dvou letech by se pravidla zpřísnila a vyžadovala by, aby samotný bateriový systém byl vyroben v EU, stejně jako více jeho klíčových komponent, včetně bateriových článků. Evropská komise v dokumentu označuje za varovný signál skutečnost, že podíl EU na hrubé hodnotě globálního průmyslu v letech 2000 až 2020 klesl z 20,8 procenta na 14,3 procenta.
EU se snaží snížit závislost na Číně, ale také na Spojených státech. Čína dominuje ve výrobě solárních panelů a baterií a stále více konkuruje v odvětvích, kde má EU stále silnou pozici, včetně výroby větrných turbín. Zároveň EU čelí až 15procentnímu clu při vývozu do USA a nyní i hrozbě dalšího zvýšení cel kvůli sporu o Grónsko.
Vyloučení technologií
Deník Financial Times (FT) v sobotu informoval, že Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v EU. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Opatření se má týkat zejména firem Huawei a ZTE. V rámci širší snahy Bruselu posílit bezpečnost a omezit závislost EU na takzvaných vysoce rizikových dodavatelích má být návrh součástí nového unijního nařízení o kybernetické bezpečnosti. Brusel se obává, že čínské technologie by mohly být zneužity ke sběru citlivých dat. Návrh počítá s tím, že harmonogram vyřazování čínských technologií se bude lišit podle sektoru a míry bezpečnostního rizika, přičemž se zohlední i náklady a dostupnost alternativ.*
/zdroj: ČTK/







