Dotace pro zelenější města, hospodaření s vodou a další výzvy za téměř miliardu

Sucho, přehřívání měst nebo i možnosti ochrany před škodou způsobenou volně žijícími divokými zvířaty – to jsou výzvy, se kterými se dnes stále častěji potýkají obce, města i zemědělci. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR proto přicházejí s balíčkem dotačních výzev, které pomohou tato rizika zmírnit.

Celkem 930 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí je připraveno na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou a ochranu hospodářských zvířat před útoky vlků, rysů a dalších chráněných druhů.

Výzva číslo 92 podpoří projekty menšího rozsahu v režimu de minimis a žadatelé si v ní rozdělí 10 milionů korun. Na projekty režimu veřejné podpory je připraveno 20 milionů korun ve výzvě vyhlášené pod číslem 93. V obou výzvách může výše podpory dosáhnout až 100 % z celkových způsobilých výdajů.

Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021–2027 je možné podat podávat od 16. července 2025 do 31. března 2026 elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.

Projekty adaptace na změnu klimatu

Největší objem peněz míří na pomoc obcím, krajům a dalším subjektům veřejného sektoru s budováním opatření, které napomáhají chránit krajinu a sídla před důsledky probíhající změny klimatu.

„Obě výzvy mají za cíl podpořit adaptační projekty v obcích a městech. S probíhající změnou klimatu je stále větší výzvou bojovat proti suchu a udržet vodu v krajině. Proto je zásadní zachytávat srážkové vody a předcházet tak následkům sucha. Veřejná zeleň v sídlech napomáhá ochlazovat teplotu v obcích a je tak důležitým faktorem v boji s oteplováním,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Obě oblasti podporujeme dlouhodobě. Od roku 2021 jsme z OPŽP přispěli již celkem 940 miliony korun na 129 projektů k zadržování dešťové vody. Hospodaření s dešťovou vodou financujeme i z prostředků Národního plánu obnovy, zde jsme rozdělili více než 815 milionů korun na 203 klimatických projektů. Sídelní zeleň jsme z minulé výzvy dotovali 87 miliony Kč v rámci 14 podpořených projektů.“ 

Voda jako klíč k odolnější krajině

Výzva s největší alokací se soustředí na zachytávání a využití srážkových a šedých vod. Podporu lze získat na vsakování či retenci dešťové vody, podzemní akumulační nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití, např. ve formě zálivky veřejné zeleně. Finance mohou být poskytnuty rovněž na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy.

„Naším cílem je, aby srážková voda neodtékala pryč z krajiny, ale zůstávala v ní co nejdéle. Příkladem dobré praxe je jihomoravská obec Přísnotice, která zrekonstruovala nepropustné zpevněné povrchy místní komunikace a chodníků s využitím zasakovacích roštů. To umožňuje vsakování dešťové vody přímo do podloží, čímž se snižuje zatížení kanalizace a zlepšuje zásobování podzemní vody. Přísnotice se nachází na velice suchém a teplém území a jsou tedy očekávanými klimatickými změnami velice ohroženy. Projekt je právě součástí adaptační strategie obce na predikovanou změnu klimatu a zlepšuje životní prostředí v obci,“ doplňuje ministr Petr Hladík.

Ve výzvě je připraveno celkem 700 milionů korun s mírou podpory až 70 % a u propojených systémů modrozelené infrastruktury až 85 %. Příjem žádostí v 86. výzvě bude spuštěn 16. července a potrvá do 30. dubna 2026.

Podpora zeleně nejen ve městech

Druhá z klimatických výzev je zacílena na revitalizaci parkových areálů a sídlištní zeleně, nejčastěji výsadbou a ošetřením dřevin a stromů. O podporu se mohou ucházet například obce, kraje, veřejnoprávní instituce, obchodní společnosti či podnikající fyzické osoby.

„Podporovat budeme zakládání a obnovu ploch a prvků veřejné zeleně, jako jsou parky, sady, aleje, lesoparky, a zlepšení jejich funkčního stavu. Taková zeleň pomáhá snižovat teplotu ve městech a zlepšovat kvalitu života jejich obyvatel,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

„Konkrétním příkladem takového projektu může být revitalizace sídelní zeleně v Lounech, na kterou jsme přispěli částkou více než 7 milionů korun. Louny díky podpoře z OPŽP arboristicky ošetřily přes dvě tisícovky stromů,“ doplňuje ředitel Petr Valdman.

K dispozici v 84. výzvě je celkem 200 milionů korun, přičemž až 75 % způsobilých výdajů může být pokryto dotací. Příjem žádostí bude otevřen 16. července a poběží do 19. prosince 2025.

Proti škodám od zvířat pod ochranou

Dvě menší výzvy míří na ochranu hospodářských zvířat a majetku před škodami způsobenými zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vlci, rysi, bobři a další. Podpora je určena zemědělcům a dalším vlastníkům či správcům pozemků, a to na budování ohradníků, instalaci ochranných sítí, pořízení pasteveckých psů a další ochranná opatření.

„Naším úkolem je chránit přírodu a současně podporovat zemědělce a vlastníky pozemků v ochraně půdy. Tato opatření na jedné straně pomohou ochránit stáda i úrodu, na druhé straně půjde o takové kroky, které vzácné chráněné živočišné druhy neohrozí, pouze jim zabrání ve způsobování nežádoucích škod,“ vysvětluje ministr Petr Hladík. 

Modro-zelená infrastruktura je jednou z priorit

Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC), k tomu říká: „S dopady klimatických změn se potýkáme ve stále častějších cyklech i v České republice. Jejich nejviditelnějším znakem jsou náhlé změny počasí, jako jsou dlouho trvající horka následovaná přívalovými dešti a povodněmi. Proto velmi pozitivně vnímáme dotační podporu, která je alokovaná na podporu městské zeleně a hospodaření s dešťovou vodou.

Právě prvky modro-zelené infrastruktury jsou jedním z nástrojů udržitelného stavebnictví a mohou přinést nižší teplotu do městských aglomerací, efektivnější hospodaření s dešťovou vodou, ale i pozitivně ovlivnit zdravé vnitřní prostředí budov. Základními prvky této infrastruktury jsou systémy pro zadržování a opětovné využití dešťové vody a zelené plochy, jako jsou parky nebo zelené střechy. Principem zelených povrchů je transformační proces, kdy se z listů odpařuje voda a dochází k ochlazování okolního i vnitřního prostředí, stejně jako ke snižování prašnosti. Zelené plochy mohou sloužit i jako retenční systémy, které pomáhají městům lépe zvládat přívalové deště. Kapacity kanalizačních systémů byly dimenzovány před řadou let, a tak nejsou připraveny na dnešní srážkové úhrny. To může vést k jejich nárazovému přehlcení a bleskovým lokálním záplavám.  Díky zadržování dešťové vody lze městským kanalizacím i čističkám odpadních vod ulehčit.

V rámci České rady pro šetrné budovy je modrozelená infrastruktura jednou z priorit – hospodaření s vodou se odborníci z řad našich členů věnují v rámci samostatné pracovní skupiny. Společně s našimi strategickými partnery sdílíme know-how a příklady dobré praxe, aktivně podporujeme změny legislativy a motivujeme trh ke změně způsobů, jakými lidé budovy a urbanistické celky navrhují, staví, udržují a provozují.“*

JiT (Zdroj: MŽP a CZGBC) 

Prvky modro-zelené infrastruktury jsou jedním z významných nástrojů udržitelného stavebnictví. Foto archiv/Skanska