Od konce roku 2016 působí při Agrární komoře ČR v nové podobě Komoditní rada pro biomasu se zaměřením na její energetické využití v zemědělském podniku a v regionu. Je tvořena odborníky z výzkumu, státních zkušeben, zemědělství, lesnictví, vytápění, kompostování či bioplynu. Skupina byla sestavena tak, aby od počátku zvládla pojmout a zpracovat širokou problematiku této významné oblasti.
Výtah z článku, který vyjde v časopise Energie 21 č. 6/2017.
Ambicí Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR je pojímat problematiku biomasy komplexně. Sami zemědělci si totiž musí uvědomit, že zemědělská biomasa je i významná energetická komodita se stabilní hodnotou, která jim umožní rozšířit podnikání.
Problematika řešených úkolů je široká, ale mezi nejdůležitější patří snižování nákladů na energie využitím vlastní biomasy, účast zemědělských podniků na lokálním zásobování teplem a další rozvoj pěstování a využití energetických plodin.
Například na teplo by zemědělci mohli vynakládat až o dvě třetiny méně v porovnání s externími zdroji, protože k zemědělské produkci mají nejblíže. Proto je na čase začít vlastní či lokální zemědělskou biomasu lépe využívat jak pro vlastní potřebu, tak jako obchodní komoditu. A příležitosti zde jsou. Například teplárenská zařízení v České republice jsou poměrně zastaralá a čeká je výrazná modernizace, což je možno chápat i jako příležitost teplárnám regionálně vyrábět, zpracovávat a dodávat biomasu.
Významnou složkou OZE je biomasa z polních energetických plodin (PEP). Lze je pro přehlednost rozdělit na jednoleté (zejména energetické obilí, silážní kukuřice a řepka olejka), víceleté až vytrvalé (například krmný šťovík – Rumex OK 2, ozdobnice čínská a topinambur hlíznatý) a na samostatnou skupinu tzv. energetických trav (například chrastice rákosovitá, sveřep bezbranný a kostřava rákosovitá.)
Zatím nedoceněné jsou víceleté a vytrvalé druhy PEP (včetně lučních porostů). Přitom například krmný šťovík – Rumex OK 2 je téměř univerzální: ze suché hmoty se lisují pelety a brikety k vytápění v automatických kotelnách, zelená hmota nebo siláž slouží k doplnění či jako náhrada silážní kukuřice v bioplynových stanicích. To je výhodné i pro ekologii, protože krmný šťovík (na rozdíl od kukuřice) významně omezuje erozi půdy a zlepšuje její úrodnost. Navíc je i výborným krmivem pro dojnice.
Pelety (nebo brikety) z rostlinné zemědělské biomasy (tzv. agropelety) se využívají zejména jako samostatné palivo v domácích automatických kotlích, ale i jako akcelerátor hoření (smíchané s uhlím) ve velkých výtopnách.
Dřevní štěpka stabilně patří mezi nejlevnější palivo z biomasy, a to zejména pro větší kotle a kotelny s automatickým přísunem paliva, jejichž řízení a chod u vyspělých technologií je porovnatelný s kotelnami na plyn a elektřinu. Proto je potěšující, že se zvyšuje výroba a využití dřevní štěpky i z rychlerostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě.
Ve využívání zemědělské biomasy jako lokálního zdroje energie se můžeme učit například od sousedů v Rakousku, a to jak v technologiích, tak v přístupu úřadů a ministerstev.*
Jiří Trnavský (Zdroje: Agrární komora ČR, CZ Biom a VÚKOZ Průhonice)
Obrázky:
Zemědělci mají novou příležitost zpracovávat a dodávat biomasu teplárnám. Foto archiv/Energie 21
Šťovík Rumex OK 2 slouží k výrobě tepla, bioplynu i jako krmivo. Foto Vlasta Petříková
Agropelety se využívají zejména v menších automatických kotlích. Foto archiv/Oköfen
Zvyšuje se využití dřevní štěpky z rychlerostoucích dřevin na zemědělské půdě. Foto Jiří Trnavský
