Mnoho domácností bude muset možná ještě letos, ale nejpozději za další dva roky vyměnit starý kotel na tuhá paliva za moderní zdroj. Dříve byl první volbou kotel na zemní plyn. Plyn je sice i nyní zatím stále ve hře, ale již ne jen ten drahý zemní a hlavně z Ruska, ale i levnější ropný – a například ze severní Afriky.
V tuto chvíli stále platí, že možnost topit starými kotli na tuhá paliva první a druhé emisní třídy skončí v září roku 2022. S ohledem na finanční dopady covidové pandemie, výrazný růst cen energií i důsledky ruské agrese na Ukrajině však stát plánuje tento termín odložit. „MŽP se v nejbližší době chystá předložit na jednání vlády novelu zákona o ochraně ovzduší, která by znamenala posun termínu zákazu provozu kotlů první a druhé emisní třídy o dva roky, tedy k 1. září 2024,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Kotel na plyn byl dosud v případě odstávky zastaralého kotle často možností první volby. Představoval totiž kombinaci úsporného provozu a relativně nízké pořizovací ceny. Nejistá budoucnost ohledně dodávek zemního plynu z Ruska i jeho ceny ovšem nutí domácnosti zvážit i jiné alternativy.
Kromě kotlů na biomasu, které umožňují levné a ekologicky příznivé vytápění s nízkými emisemi, zůstávají ve hře překvapivě i nadále běžné plynové kotle. Ovšem s jednoduchou modifikací pro spalování čistého propanu (LPG) ze zásobníku. Na rozdíl od zemního plynu je totiž LPG cenově stabilnější a jeho dodávky nejsou primárně závislé na Rusku.
Velkou výhodou LPG je i možnost „plynofikace“ odběrního místa také v lokalitách, kde není k dispozici přípojka k distribuční síti zemního plynu. Instalace propanového zásobníku může dávat smysl i tam, kde by bylo vybudování nové plynové přípojky neúměrně drahé. Další výhodou LPG je možnost nákupu plynu do zásoby. Podobně jako třeba u dřevních pelet se LPG vyplatí nakupovat do zásobníku v létě, kdy je jeho cena nejnižší.
Vzhledem k válce na Ukrajině je možné očekávat politický důraz na energetickou soběstačnost. K ní by mohly svým dílem přispět takzvané zelené plyny. V tuto chvíli jde hlavně o biometan produkovaný v bioplynových stanicích a vtláčený do distribuční sítě. Kromě biometanu – popřípadě bioCNG či bioLNG – se v Česku začíná uplatňovat rovněž ekologická varianta zkapalněného propan-butanu označovaná jako bioLPG. Podle České asociace LPG je bioLPG z hlediska uhlíkové stopy o 40 až 70 % šetrnější k životnímu prostředí než běžná fosilní varianta.*
(Zdroj: Pro Media)
Foto archiv/Tomegas
