Více než půlroční zkušenosti s provozem bioplynové stanice mají v Kralovické zemědělské, a. s. Za hodinu vyrobí něco přes 500 kW elektřiny a navíc vydá více než 600 přepočtených kilowatů tepelné energie. S ředitelem společnosti, Ing. Václavem Švarcem CSs., jsme hovořili o dosavadních zkušenostech s provozem i o tom, jak ovlivňuje chod zemědělského podniku.
Kralovická zemědělská společnost patří výměrou 3090 hektarů k největším v Plzeňském kraji.„Už před třemi roky jsme v zahraničí viděli několik bioplynek, a to i ty malé na německých farmách. Nejvíce jsme se ale zajímali hlavně o větší stanice v Rakousku,“ předeslal Ing. Švarc. A volba nakonec padla na technologii Biogass Hochteiter se dvěma soustřednými fermetory. Generálním dodavatelem byla společnost Agri Fair, zástupce firmy Johann Hochreite v České republice. Rozpočtové náklady včetně silážního žlabu na 6000 tun silážní kukuřice byly 65 milionů korun, z 40 procent by mělo být kryto dotací. Úvěr poskytla Česká spořitelna. Návratnost po odpočtu dotace se předpokládá 6 až 7 let.
„Celý rok 2007, kdy se dobře prodávalo obilí i ostatní zemědělská tržní produkce, jsme si říkali, zda nepochybíme, když budeme muset část polní produkce sklidit pro bioplynku, přesto jsme od záměru necouvli. Stavba začala loni v dubnu, v říjnu jsme naskladňovali fermentor a od prosince generátor vyrábí elektřinu, pochvaluje si Ing. Švarc rychlý průběh stavby. Nejdůležitější je mít dostatek organické hmoty pro fermentaci, při níž rozkladem vzniká bioplyn. „S tím problémy nemáme. Od pěti tisíc prasat ve výkrmu a čtyř stovek prasnic jde do fermentoru 18 000 tun kejdy. Nezanedbatelné není ani značné množství podestýlky z našich chovů kachen a další drůbeže. Celkem z těchto zdrojů jde k fermentaci 26 000 tun organické hmoty. K ní přibude ročně na 6000 tun siláže z kukuřice, pro niž jsme loni v osevním postupu vyčlenili na dvě stovky hektarů a pokud bude zapotřebí, tak produkci kukuřice pro bioplynku letos zvýšíme. Po rozkladu a uvolnění plynů je odpadním produktem 24 000 tun digestátu, který je velmi dobrým organickým hnojivem,“ uvedl ředitel podniku Ing. Švarc
Generátor na spalování bioplynu vyrobí za hodinu přibližně 500 kilowatů elektřiny. Tepelný výkon představuje hodnotu přes 600 kW, z nichž 30 až 40 procent jde zpět do fermentoru. „Musíme využít nejméně 65 procent tepla z kogenerace, abychom dostali finanční dotaci. Nám se ale už nyní daří využívat veškeré teplo: Vytápíme střediskové dílny, provozní středisko, ubytovnu, kuchyň. Koncem února jsme připojili porodnu prasnic. Prakticky celou živočišnou výrobu v chladném a zimním období temperujeme teplem z kogenerační jednotky. V létě jej používáme na sušičce obilí: ve výměníku předehřeje vzduch před plynovým hořákem, čímž uspoříme plyn,“ řekl nám Ing.Švarc. Po ruce má přesvědčivá čísla: Loni podnik na sušičce obilí spotřeboval více než 10 000 m3 zemního plynu, letos to bylo jen 700 m3 na odsušených 9000 tunoprocent.
„Sešel se rok s rokem a teď si říkáme, jak je dobře, že máme bioplynku, která je trvalým zdrojem příjmu, ale i tepla. Za elektřinu dodanou do veřejné sítě přibývá na firemním účtu měsíčně přibližně půldruhého milionu korun. Další efekt je za ušetřený zemní plyn k vytápění. Nezanedbatelná je i produkce kvalitního digestátu, který je vynikajícím organickým hnojivem. Při součtu všech příjmů a úspor zvažuje ing. Švarc, že k dosavadní bioplynce přibude časem další.
Celý článek je otištěn v čísle 5/09 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Zdeněk Kulhánek
