V Praze se nedávno konalo Agrárním fórum, setkání zástupců zemědělců, potravinářů a politiků, které organizovala Agrární komor ČR. Cílem bylo podpořit dokument s názvem Strategie pro růst českého zemědělství, který koncem ledna veřejnosti představil ministr zemědělství Petr Bendl. Co je hlavním obsahem dokumentu? Stručně řečeno – návrat ke kořenům, neboli k zemědělství jakožto výrobce surovin pro potraviny.
Na fóru vystoupil i předseda vlády Petr Nečas a novou strategii ocenil jako materiál s delším časovým přesahem, zaměřený na řešení praktických problémů českého zemědělství. Premiér rovněž zmínil strukturální nerovnováhu našeho zemědělskopotravinářského komplexu. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je dána rostoucím vývozem produktů zemědělské prvovýroby a rostoucím dovozem finálních potravinářských výrobků. Jejím výsledkem je pak zvýšení deficitu agrárního zahraničního obchodu. Proto za jeden ze strategických cílů do budoucna označil snížení tohoto vysokého schodku.
Zemědělce prostřednictvím videa pozdravil také prezident Miloš Zeman. Ve svém projevu také upozornil na nepoměr v maržích v potravinářské vertikále ve prospěch obchodních řetězců. Podle prezidenta je potřeba hledat cesty, jak vysoké marže omezit tím, že podpoříme národní obchodní řetězec, který bude podporovat české produkty a zvyšovat tak, byť i za cenu poněkud nižších marží, potravinovou soběstačnost.
A proč o tom píši v úvodníku časopisu o obnovitelných zdrojích energie? Na tomto fóru se totiž o nich téměř vůbec nemluvilo! Tedy určitě ne v rozsahu a s důrazem, jako na podobných setkání v předešlých letech.. Přesněji – nemluvilo se o zemědělství jako významném výrobci surovin nejen pro potraviny, ale také pro výrobu čisté energie. A to je poměrně významný posun. Čím je způsoben? Rád bych věřil, že jen upřímnou snahou všech zúčastněných pomoci zemědělcům, zajistit naši potravinovou soběstačnost. A také zájmem o zákazníka, který již brzy bude v národních řetězcích nakupovat levné a české potraviny.
Ale v pozadí změny by mohlo být i něco jiného – například přistoupení agrárníků na novou energetickou koncepci státu, kde hlavní roli mají hrát centrální zdroje energie a zemědělci se budou starat hlavně o to, jak odpadní suroviny z výroby pro potravináře zlikvidovat ve svých bioplynových stanicích.
Doufám, že platí ta první možnost. Vždyť Ing. Terezy Musilová, vedoucí Oddělení OZE a environmentálních strategií Ministerstva zemědělství ČR, v rozhovoru pro první letošní Energii 21 jasně řekla, že „využití biomasy pro energetické účely a výrobu biopaliv je jedním ze základních prvků, který může do budoucna pomoci stabilizovat příjem v zemědělském sektoru s ohledem na zvyšující se riziko kolísání cen zemědělských komodit, a významně tak přispět k diverzifikaci zemědělských příjmů i činností.“
Účastníci pražského fóra sestavili třináctibodový seznam požadavků na vládu a ministerstvo zemědělství. Mimo jiné chtějí, aby politici udělali maximum pro srovnání podmínek a úrovně dotací v EU, vyjednali co nejvíce peněz pro české zemědělství a rozvoj venkova – a zachovali vratku daně na tzv. zelenou naftu v současné výši. Tak snad alespoň něco zůstane zelené…
Jiří Trnavský
