Výroba bioplynu nepochybně vede ke snížení emisí skleníkových plynů. Bioplynové stanice (BPS) jsou stabilním dodavatelem čisté elektřiny do sítě a přinášejí provozovatelům pravidelné příjmy. V Evropě i u nás mají největší podíl zemědělské BPS, kde hlavní vstupní surovinou je kukuřičná siláž. Intenzivní pěstování kukuřice však může ohrozit kvalitu půdy a v důsledku i efektivitu bioplynové stanice.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2020.
Pro plynulý provoz a plný výkon BPS je třeba ve fermentoru produkovat dostatečné množství bioplynu, zejména jeho majoritní složky – metanu. To lze zajistit stabilní dodávkou vstupní suroviny s dobrou výtěžností, kterou je u zemědělských BPS hlavně kukuřičná siláž. Tato technologie však má i negativní stránky.
Z ekonomického hlediska je nejvýhodnější pěstovat kukuřici v blízkosti BPS. Krátké dopravní trasy a snadná dostupnost ulehčují hospodaření. Nevýhodou je častý a opakovaný vstup techniky na pozemky a z toho plynoucí utužování půdy. To se týká i aplikace digestátu.
Nakládání s digestátem nemá v EU jednotná pravidla. Z pohledu naší legislativy se může používat i jako dusíkaté hnojivo s rychlým účinkem, což se také běžně děje. Je však chudý na z hlediska půdy kvalitní (tj. labilní) organickou hmotu, která slouží jako zdroj energie pro půdní mikroorganizmy.
Z hlediska technologie jsou aktuální zejména dvě cesty: Jednou je snížení potřeby vstupní suroviny (kukuřice) zkvalitněním fermentačního procesu. Druhou cestou je další intenzifikace pěstování. Podmínkou je ale zlepšení kvality půdy, a to hlavně zvýšením obsahu organické hmoty, zejména humusu. To lze zajistit formou zapravení zeleného hnojení, posklizňových zbytků, slámy či hnoje – nebo přímou dodávkou uhlíku do půdy.
K dosažení optimálního využití biomasy ve fermentoru se používají přípravky obsahující mikroprvky, které slouží jako katalyzátory účinku enzymů. Tyto přípravky (jako je např. VITAbac) podporují všechny fáze fermentace a po jejich přidání funguje celý proces enzymatického rozkladu lépe. Výhodou je snadné použití a vysoký účinek.
Zvýšení obsahu humusu v půdě zajistíme střídáním plodin, změnou v agrotechnice, hnojením organickými a organicko-minerálními hnojivy – nebo přímým dodáním uhlíku a humusotvorných látek. Příkladem humusotvorné látky je půdní zlepšovač uhlíkového typu HUMAC Agro. Je to přírodní organická látka s vysokým obsahem aktivních huminových kyselin (+62 %) a organického uhlíku (+58 %). Vysokým obsahem uhlíku zvyšuje poměr C:N v půdě a tím pozitivně působí na mineralizaci a imobilizaci dusíku v půdě.
Gro (Zdroj: Envi Produkt, s.r.o.)
Obrázky:
Těžká technika pro aplikaci digestátu může utužovat půdu. Foto archiv/Envi Produkt
Jarní rozvoz do již vyseté kukuřice ztěžuje zapravení do půdy. Foto archiv/Envi Produkt
Přípravky s mikroprvky se přidají do vstupní suroviny BPS. Foto archiv/Envi Produkt
Humusotvorné přípravky se běžně aplikují rozmetadly. Foto archiv/BW Technika
