V kompostárně Úholičky, kterou provozuje pražské zahradnictví Jena, byl v dubnu představen pilotní projekt Pražských služeb, a. s., nazvaný Bioodpad z domácností. Projekt je zaměřen na svoz a likvidaci vytříděného bioodpadu zatím ve vybraných lokalitách v městské části Praha 4 a 15.
Organizovaný svoz bioodpadu není v Praze žádnou novinkou. Pod heslem Vracejte přírodu, vrátí vám to! aneb Bioodpad patří do kompostejneru testoval Magistrát hlavního města Prahy a společnost Pražské služby tuto službu v okrajových zahradních čtvrtích Prahy již v roce 2007. Hned ten rok se zapojilo přes tisíc domácností, o rok později stoupl počet zájemců na dvojnásobek a loni to bylo již kolem 3000 účastníků.
Pro shromažďování v té době především zahradních bioodpadů nabídly Pražské služby občanům do pronájmu speciální sběrné nádoby, tzv. kompostejnery o objemu 120 nebo 160 litrů, neškodné pro životní prostředí. Současně v sezóně zajišťují jejich pravidelné vyprázdnění. Tato nabídka platí i letos.
Svoz bioodpadu ze zahrad na okraji Prahy se osvědčil a organizátoři se rozhodli rozšířit sběr blíže do centra. „Vybrali jsme jen některá sídliště, neboť sběrné vozy na bioodpad jsou o něco větší než běžné sběrné vozy a všemi ulicemi by neprojely. Když se ale projeví dostatečný zájem, nebude problém velikost aut upravit,“ ujistila novináře Irena Lapešová, obchodní reprezentantka Pražských služeb. „Další postup je podobný, jako v předchozí části kampaně: Ve vybraných lokalitách si obyvatelé mohou pronajmout kompostejnery o velikosti 120 nebo
Rozjezdu celé akce předcházela informační kampaň. Občané se mohli z různých zdrojů dozvědět nejen kde a za kolik si pronajmout kompostejnery, ale také co do nich mohou ukládat. Novinářům to v Úholičkách vysvětlil Jan Marisko, vedoucí oddělení prodeje ve společnosti Pražské služby: „Za bioodpad, který se odkládá do kompostejneru, lze považovat posekanou trávu, spadané ovoce, řezanku a větvičky z ořezu keřů, plevele, pokojové rostliny, listí, odpady z ovoce a zeleniny, skořápky z vajec, slupky z citrusových plodů, ale také sedliny kávy a čaje a čajové sáčky. Naopak zbytky jídel, tzv. gastroodpad, veškeré živočišné zbytky a biologicky nerozložitelné pevné odpady tam rozhodně nepatří.“
Bioodpad se sváží na sběrné dvory, kde se přechodně deponuje, případně částečně upravuje. Finální produkt – kompost – ale vzniká až v Úholičkách. „Dovezený bioodpad se rozdrtí v mobilním drtiči a uloží do tzv. zakládky na velkou betonovou plochu. Poté materiál po dobu nejméně dvou měsíců tři až čtyřikrát překopáváme mobilním překopávačem. Současně jej zavlažujeme a jinak upravujeme v rámci zvolené technologie,“ popsal první dvě části kompostovaní linky Jan Švejkovský ze zahradnictví Jena. Hotový kompost se od nezkompostovaného materiálu oddělí na prosévacím zařízení. Zůstatek, tzv. nadsítné, se vytřídí a částečně vkládá do další zakládky, nebo předává odpovědné osobě k likvidaci.
V této souvislosti padla otázka, proč by i zahrádkář měl dát přednost profesionálně vyrobenému kompostu. „Vyrobit kompost na zahrdě není tak snadné, jak by se podle různých hobby návodů mohlo zdát,“ upozornil Jan Švejkovský. "Častým problémem j například nepřiměřený podíl hůře rozložitelné trávy.“ A jak je to s někdy zmiňovaným zápachem kompostu v okolí? „Pokud je zakládka dobře založena, pak hmota nekvasí a tudíž ani nezapáchá. My s tím problém nemáme a náš kompost je certifikován podle platných norem,“ dodal Jan Švejkovský.
Celý článek je uveřejněn v čísle 3/10 časopisu Energie 21.
Autor: Jiří Trnavský
