Podle některých zpráv v médiích došlo k poklesu zájmu o fotovoltaiku, který přetrvává. Mohou za to podmínky Nové zelené úsporám platné od 15. února 2024? Nebo je to něčím jiným? Na tyto a další otázky odpovídal Ing. Petr Maule (foto), výkonný ředitel České fotovoltaické asociace, z. s. (ČFA).
„Menší dotační změna nastala od uváděného data. Byla publikována závěrem ledna. Takže všichni, kteří o fotovoltaice uvažovali, se přihlásili o dotaci do 15. února, a tím se jejich jednorázový převis poptávky vyšplhal o téměř až 80 % více než v roce 2023. Standardně by se tato poptávka po dotacích rozložila do tří až čtyř dalších měsíců. Tím v březnu, dubnu i květnu zájem o dotace citelně poklesl,“ uvedl Petr Maule a pokračoval:
„Asi jakýkoliv pokles dotační ceny vadí, ale byl to krok, který nikdo neočekával. Proč, když razantně klesly ceny fotovoltaických modulů, proč je cena dotace pro fotovoltaiky stále stejná – ptali se hlavně politici, novináři a distributoři. Nikdo nevzal v potaz skutečnost, že ostatní náklady nepoklesly. Naopak u všech ostatních komponentů vzrostly včetně ceny za instalační a řemeslné práce. A v neposlední řadě postupné snižování obchodních cen elektřiny ruku v ruce se snížením rezervovaného výkonu na 50 % vedlo ekonomiku těchto instalací přesně opačným směrem. Nutno tedy říct, že se nejednalo o regulační zásah ekonomický, protože to by musela cena dotace o něco málo stoupnout, ale zásah veskrze politický. Tedy i po 15 letech od solárního boomu politici nerozhodují nestranně.“
Co tento výkyv u fotovoltaik pro rodinné domy znamená pro realizační společnosti? Jsou na to připraveny? Nebo se přeorientují na jiné služby?
Zájem o fotovoltaiku se obecně nesnižuje, naopak roste. Ale přesně podle ekonomických pravidel se mění sektory, v nichž fotovoltaika převzala enormní nárůsty a ve kterých neroste tak rychle jako doposud. Dnes se největším fotovoltaickým tahounem u realizačních firem stává průmysl a obchodní společnosti, které byly dříve spíše na okraji zájmu. Je zřejmé, že se cena elektřiny na burzovním trhu již nevrátí na předchozí úroveň, a proto se průmysl nyní snaží bojovat s částečnou energetickou nezávislostí. Dalším tahounem se stávají SVJ a energetická společenství, která na svůj hlavní nárůst teprve čekají, ale již nyní měsíc od měsíce zaznamenávají rekordní nárůsty v desítkách procent.
U fotovoltaik pro rodinné domy nepřispěla k dalšímu tempu navýšení odborná situace na trhu. Některé vyhlášené dobře míněné dotační programy NZÚ Light pro ohřev vody seniorům přinesl na trh bohužel větší procento „šmejdů“ a „neprofesionálních“ firem. Není totiž fakticky možné bez doplatku instalovat, zprovoznit tento podporovaný druh dotace, který by byl po elektrotechnické a požární stránce současně bezpečný a splňoval veškeré požadavky norem a platných vyhlášek v České republice.
Je zapotřebí vyčistit prostředí odborných firem, a proto i ČFA dlouhodobě pomáhá zkulturnit historicky vzniklé prostředí a zajistit jeho pravidelnou očistu. Nově jsme se zaměřili i na právně-technickou pomoc konečným spotřebitelům a v návaznosti na to získáváme informace o firmách, které nedělají vše, jak mají, a řešíme s nimi jejich nápravu na správnou cestu, pokud je to ještě možné. O narůstající problematiku firem a jejich sporů, se nově stará právně-technický analytik ČFA.
Nepodceňujeme ani prevenci. Již před 17 měsíci jsme vydali Desatero ČFA, kde jsme stanovili právní a technické požadavky, které by profesionální instalační společnosti měly dodržovat. Jako další fázi prevence jsme na závěr minulého roku představili další novinku – certifikaci referenčních staveb. Smyslem je, aby si každá instalační firma nechala certifikovat minimálně jednu stavbu, kde budou překontrolovány základy a správný návrh fotovoltaiky, jejího provedení, dimenzování, konstrukční stránku věci, správného jištění včetně ochranných, bezpečnostních a řídících prvků podle platné legislativy.
Řešíte v ČFA často situaci spotřebitelů, že fotovoltaická elektrárna nemůže dodávat přebytky do distribuční sítě?
Pokud zákazník nemůže dodávat přebytky elektřiny do sítě, jedná se o tak zvanou bezpřetokovou elektrárnu a ta nemůže dodávat do distribuční sítě NN žádný výkon. To je ale velká energetická chyba a tyto případy řešíme poměrně často.
Pokud již dokážeme fyzické osoby motivovat k tomu, aby se společně se státem podílely na financování modernizace české energetické infrastruktury, a na druhé straně schvalujeme zákonnou možnost, jak tuto energii mohou využít v těch nejmenších ale i velkých energetických komunitách od 1. července 2024, je to snad po energetické chybě i právě politickou chybou. Jedno ministerstvo MŽP říká hot a druhé MPO dává pokyn čehý. V praxi to pak vypadá tak, že kvůli bezpřetokovým elektrárnám si nemůže fyzická osoba poslat vyrobenou elektrickou energii ani 20 metrů na vesnici z chalupy otce do chalupy potomka. Je to tedy neodpustitelný krok. Řešením je vybudovat tři malé elektrárny, také bezpřetokové, ale tato cesta pro většinu znamená větší instalační – investiční náklady. Nižší celková účinnost a efektivita takového řešení mizí v dáli. Zkráceně „Kocourkov“.
Dalším řešením je, aby si tento investor položil vlastní kabelové přípojky. To se například děje v těch méně rozvinutějších státech světa, například v Asii nebo Africe, kdy stát a energetické firmy nemají dostatek finančních prostředků na rozvoj sítě. My se však se k tomuto stavu velmi rychle přibližujeme.
Smysl vybudovat menší, bezpřetokovou, elektrárnu má. Pro fyzickou osobu provozující takový zdroj, ale i pro stát. Je to však jedno z nejdražších a méně efektivních řešení, které neumožňuje využít výkonu i v období a čase, kdyby to část republiky nebo část obce potřebovala, například v zimě. Vede to opět k nákupu a posilování fosilní energetiky. To je zcela špatné, neekologické, neekonomické a odsouzeníhodné řešení.
Lze nějak vyjádřit případy, kdy distributor neumožní do sítě posílat nespotřebovanou energii? Nebo je to spíše výjimka?
To záleží na místě připojení. V některých lokalitách, zejména ve velkých městech, kde žije a pracuje na malé zastavěné ploše velké množství lidí, to může být 1:10, tedy jedna bude bezpřetoků na deset přetokových. Ale specificky na jižní Moravě, v malých vesnicích a obcích malé osídlenosti, je situace neváhám říct kritická. Tam to může být i 20:1, tedy na jednu přetokovou elektrárnu dnes existuje dvacet bezpřetokových.
Odborným odhadem na celém území Česka to může být v současné době za poslední dva roky poměr zhruba 1:3, tedy na jednu bezpřetokovou tři přetokové. Tento stav se ale neustále zhoršuje kvůli velmi nedostatečným investicím do kritické energetické infrastruktury ČEPS i národních distributorů. Celkový potřebný stav pro připojování nových zdrojů, včetně využívání zásad flexibility, potřebuje Česká republika prostřednictvím tří největších energetických distribučních společnosti investovat asi 2000 miliard Kč, tedy srovnatelně tolik, jako roční příjmy státu. Dnes vynaložené investice jsou zatím spíše v řádu nižších miliard korun. Pokud by situace pokračovala nadále tímto podceněným tempem, dočkáme se „modernizace“ za 100 až 120 let.
I přes uváděné těžkosti přetrvává zájem i o bezpřetokové fotovoltaické elektrárny?
Zájem o ně neutuchá. ČFA je přesvědčena, že je pro fyzickou osobu dnes nejlepší s úsporami začít, tedy instalovat i bezpřetokovou elektrárnu. S narůstajícím časem poroste ve většině případů i spotřeba, tedy dříve popisovaná neefektivnost takového řešení bude klesat. S narůstající investiční aktivitou na obnovu energetických zařízení v nejkritičtějších místech ČR budou povolovány přetoky i na dnes zakázaných elektrárnách.
Právě toto opatření povede k větší energetické soběstačnosti ČR, nižší spotřebě fosilních paliv pro základní spotřebu a pro služby poskytování podpůrných služeb, tedy k nižší tvorbě CO2, což by mělo vést ke zlepšování životního prostředí. Proto také i poslední připravovaný dekarbonizační scénář z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu je na hranici 19,8 GWp, který již počítá s využitím moderní energetické infrastruktury 21. století.*
Foto a grafika archiv ČFA
