Celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělské půdě odhaduje Agra pojišťovna v letošním roce na dvě miliardy korun. Od svého vzniku v roce 2006 pojišťovna podobnou povahu škod nezaznamenala. Ředitelka pojišťovny Petra Martinková na tiskové konferenci v Praze řekla, že za výrazné škody mohou extrémní projevy, které se v budoucnu stanou normou. Potvrdila to také meteoroložka Alena Zárybnická, podle ní budou v příštích letech stále vyšší teploty, ale úhrny srážek zůstanou stejné.
Loňský rok byl podle Martinkové v porovnání s letošním rokem poměrně klidný. "První velké kroupy přišly loni 24. července, kdy už spousta ze zemědělských plodin byla sklizena. Letos extrémy začaly už v dubnu, ani jeden region v ČR nezůstal ušetřen," uvedla ředitelka pojišťovny. Zároveň poukázala na to, že už nejteplejší únor v historii měření naznačil, že nás čeká výjimečný rok. Tušení se naplnilo, bohužel v negativním smyslu. Zemědělství, které má svoji dílnu pod širým nebem, zaznamenalo rekordní škody. „Škody způsobené krupobitím a mrazem podle předběžných propočtů způsobily letos výrazné ztráty, které odhadujeme na dvě miliardy korun. Četnost a povaha škod je výjimečná, takový rok jsme od začátku našeho působení v České republice v roce 2006 nezaznamenali,“ řekla Martinková.
Jak sdělila Zárybnická, klimatické modely naznačují, že velikost krup i četnost krupobití se v budoucnu zvýší. „Extrémy budou častější. Taková je realita,“ konstatovala. Častější budou podle ní například povodně, letní horké dny, silné bouře, a naopak méně se budou vyskytovat přívaly sněhu, které by dokázaly chránit plodiny. „Když sníh přes zimu nenapadne nebo roztaje, tak voda odteče ještě během období, kdy ji rostliny nedokážou využít,“ dodala. Důvodem velmi silných či extrémních bouří je podle Zárybnické i vysoký podíl vodní páry ve spodních vrstvách atmosféry. „V důsledku klimatických změn se vzduch otepluje a teplejší vzduch může absorbovat více vodní páry. Čím více je v atmosféře vodní páry, tím více energie se může uvolnit při silných bouřkách. Problémy ale mohou přijít už na konci zimy či na jaře. Vegetace bude napřed oproti kalendáři, a proto se bude zvyšovat riziko mrazů ve vegetačním období. Pro léto zase budou typické dlouhé vlny veder beze srážek či přívalové povodně v důsledku velmi silných bouřek,“ přiblížila meteoroložka.
Extrémním výkyvům počasí se dá podle Zárybnické částečně bránit například uspořádáním pěstovaných plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci neubrání. "Často rozhoduje několik hodin, či dokonce minut, přijde silná bouřková fronta se supercelami a je sklizeno. V neděli napršelo 85 milimetrů, což by nebyl problém, ale napršelo to za 45 minut. Neexistuje na naší planetě kultura, která by dokázala takové srážky vydržet," podotkl zemědělec Ondřej Bačina. Zároveň upozornil, že zemědělství se bude muset v budoucnu soustředit z velké části na řešení rizik spojených s počasím. S Martinkovou se shoduje, že pro zvládnutí rizik je nezbytné mít sjednané pojištění.
Podle Martinkové ale musí na pojištění přispívat i stát. "Bez státní podpory by pojištění plodin pro zemědělce bylo mnohdy neúnosně vysokou finanční položkou. Je důležité, aby se u nás podpora pohybovala dlouhodobě kolem 50 procent a neklesla pod 40 procent," sdělila Martinková s tím, že vzhledem k rizikovosti pojištění nemůže být levné. rizikovost podnikání pod širým nebem je vysoká. Proto ve většině evropských států i jinde ve světě zemědělské pojištění podporuje stát. V České republice na něj přispívá prostřednictvím programu Finanční podpora pojištění, který administruje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF).
JiT (Zdroj: Zemědělec)
Čím více je v atmosféře vodní páry, tím více energie se může uvolnit při silných bouřkách. Foto archiv/ČZU
