V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 tun CO2. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

“Z letošní účasti jsme nadšení”, říká koordinátor akce Petr Ledvina. “Připojilo se o 20 obcí více než loni a dokonce 17 statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než loni”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2.

“K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou ale klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality. Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

"Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu," děkuje Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.*

Red (Zdroj: Veronica)

Foto archiv/Veronica

 

Zvýšení klimatické ambice Evropské unie bylo hlavním bodem projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (viz zpráva ze dne 17/9). Bohužel očekávané bylo rovněž jeho odmítnutí ze strany českého premiéra i ministra průmyslu a obchodu.

Komentář poskytl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie:

Uvidíme, jestli se ministru Havlíčkovi a premiérovi podaří rozšířit současný spolek neprogresivních tvořený ještě Rumunskem a Bulharskem a případně státy Visegrádu a návrh zablokovat. Pokud ne, EU si své zvýšené úsilí vyčistit vzduch, zabránit nejhorším dopadům klimatických změn a stát se lídrem v moderních technologiích odsouhlasí. To je samozřejmě správné a důležité a podle výpočtů i pro unii výhodné.

Nový návrh znamená zvýšit úsilí ve všech členských státech. Je předpokládáno, že v roce 2030 by měla unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní.

Z české perspektivy, kde čisté elektřiny spotřebováváme jen asi 14 % a ministr Havlíček plánuje tento podíl navýšit během deseti let o pouhá 3 % (na 17 %), se to může zdát jako sci-fi. V obnovitelných zdrojích jsme totiž po politicky zpackané regulaci velkých fotovoltaických elektráren před deseti lety zaspali. A i když se tu díky evropským penězům začíná rozjíždět trh se střešními soláry, občas se tu postaví větrná elektrárna a stát plánuje začít vyrábět biometan, stále je to žalostně málo ve srovnání s tím, co se děje v okolních zemích, kde mají podobné klimatické podmínky. Situace tu připomíná Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z tamních politiků tvrdili, že jsou „zemí, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů. To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém ze států visegrádské čtyřky postavilo za posledních dvacet let.

Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora obnovitelných zdrojů: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila „koronakrize“. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.

Zcela zásadní zpráva je, že na pokrytí nákladů rozvoje obnovitelných zdrojů i sítí bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz, než kolik zatím MPO plánuje utratit. V nejbližších týdnech ale bude zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů či – zda velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.*

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie

 

Evropská komise prostřednictvím projevu své předsedkyně Ursuly von der Leyen představila návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Vyjádřila tak podporu méně ambicióznímu snižování emisí skleníkových plynů než výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který minulý týden podpořil snížení emisí o 60 %. O konečném cíli pro rok 2030, který má nahradit stávající nedostatečnou 40 % redukci emisí oproti roku 1990, pak bude v říjnu rozhodovat Evropská rada. Klimatická koalice k revizi cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 vydala stanovisko, podle kterého je cíl navržený Evropskou komisí tím nejnižším možným.

V souvislosti s dlouhodobě negativním postojem české vlády ke společné klimatické politice EU vydaly organizace sdružené v české Klimatické koalici vlastní stanovisko k revizi cílů EU pro snížení emisí do roku 2030.

Ve svém stanovisku se Klimatická koalice ztotožňuje se závěry zprávy Climate Action Network Europe a European Environmental Bureau, ze které vyplývá, že emise musí v Evropské unii do roku 2030 klesnout minimálně o 55 %, ideálně však o 65 % oproti roku 1990.

Přestože Evropská komise podpořila cíl, který není ve shodě s vědeckými doporučeními a nepomůže předejít katastrofálnímu oteplení, jde o významný posun oproti stávajícím závazkům. Evropská rada navíc kromě tohoto cíle bude ve svém konečném rozhodnutí brát v potaz i ten schválený Evropským parlamentem, jehož plénum bude 5. října hlasovat o návrhu svého výboru pro životní prostředí – o 60% redukci emisí do roku 2030.

Ať už však bude ve hře 55 % nebo 60 % redukce emisí oproti roku 1990, vůči vyšším klimatickým ambicím lze očekávat rezistenci především od českého premiéra Andreje Babiše, který se spolu s místopředsedou české vlády Karlem Havlíčkem rychlejšímu postupu na cestě ke klimatické neutralitě hlasitě brání.

Michaela Pixová z Klimatické koalice dále doplnila: „Očekáváme, že česká vláda se bude snažit klimatické ambice Evropské unie blokovat. Takový postoj považujeme za velmi nebezpečný a nezodpovědný nejen vůči životnímu prostředí, ale také vůči budoucím ekonomickým perspektivám obyvatel Česka i obyvatel celé Evropské unie, která je odhodlána oživování ekonomiky poškozené pandemií spojit právě s vyššími klimatickými ambicemi a rychlým přechodem na klimatickou neutralitu. Naše stanovisko je výzvou pro českou vládu, aby svými odmítavým postojem k rychlejšímu snižování emisí přestala stát v cestě snahám o udržitelnou budoucnost a evropskou prosperitu.“

Podle stanoviska Klimatické koalice musí být snižování emisí nejen rychlé, ale také spravedlivé a nesmí na ně doplatit lidé s nízkými příjmy. Kromě doporučení co nejrychleji ukončit těžbu a spalování uhlí v Česku se stanovisko dále vyjadřuje také k potřebě zásadního navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, či nutnosti významného zvyšování energetické účinnosti.

„Navýšený cíl pro rok 2030 podporují kromě evropských institucí také mnohé evropské firmy a investoři, kteří pochopili, že je v jejich zájmu zabránit dalšímu zhoršení klimatické krize a rizikům, která s tím souvisí. Česká vláda by udělala nejlépe, pokud by přestala proti tomuto navýšení bojovat a raději investovala energii do nastartování opravdové dekarbonizace a modernizace české ekonomiky,” řekla Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

„Zvýšený cíl - ať už 55 nebo 65 procent - znamená, že se budeme muset rozloučit se spalováním uhlí o dost dříve a zároveň daleko rychleji rozhýbat obnovitelné zdroje. Máme v tomto vlastně obrovskou výhodu proti většině jiných států EU. Útlum uhlí přináší velké snížení emisí a potenciál obnovitelných zdrojů je téměř nevyužit. Volné střechy rodinných domů, škol, radnic či nemocnic se stávají významnou příležitostí pro domácnosti či obce,” řekl Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Red (Zdroj: Klimatická koalice, www.klimatickakoalice.cz)

Foto archiv/Greenpeace Belgium*

Češi se důsledků změny klimatu poměrně obávají. Ukázal to průzkum pro český energetický startup bezDodavatele. Obavu o budoucnost svoji nebo svých dětí vyslovilo 56 % mužů a téměř 76 % žen. Přitom jen necelá dvě procenta respondentů odmítají, že by na změnu klimatu měla dopad lidská činnost. Finančně přispívat na ochranu planety se ale Čechům spíše nechce. Více než polovina lidí by totiž nebyla ochotna na boj za čistší ovzduší i přírodu dát ani 100 korun měsíčně.

Češi mají ve vztahu ke globálnímu oteplování pověst skeptiků. Jak ale ukázal průzkum provedený pro energetický startup bezDodavatele, přes 41 % lidí považuje za hlavní faktor změny klimatu lidskou činnost. Dalších 46 % si pak myslí, že je aspoň jedním z hlavních důvodů. Ze změny klimatu viní lidstvo především lidé do 44 let. Přesvědčení naopak nejsou zástupci starší generace. Mezi lidmi od 54 do 65 let o vlivu lidské činnosti na klima pochybuje, nebo jej zcela odmítá, pětina respondentů.

Nejmenší starost z negativních zpráv o změnách klimatu mají lidé nad 54 let. Téměř každý druhý uvedl, že je takové zprávy do větší míry neovlivňují. Naopak ve věkové skupině 27 až 35 let přiznává 75 % respondentů, že změny klimatu v nich vyvolávají pocity strachu nebo dokonce úzkostí.

„Ačkoli Češi mají strach ze změny klimatu, tak z průzkumu zároveň vyplynulo, že přispívat k ochraně planety finančně se většině lidí nechce. Na projekty nebo organizace, které pomáhají snižovat dopady lidské činnosti na ovzduší nebo bránit v dalším znečišťování přírody, není většina lidí ochotna přispívat ani stokorunou měsíčně,“ doplňuje Robert Chmelař, zakladatel startupu bezDodavatele.

Necelá třetina Čechů je ochotna dát na podobné projekty maximálně 100 korun a necelá desetina 300 korun měsíčně. Více než 300 korun by přispělo pouze 8 % lidí, 1 000 korun by přispěl pouze jediný respondent z celkových 550. Zbylých 50 % lidí nechce přispívat vůbec nic.

Ačkoliv změnit smýšlení společnosti a její přístup k životnímu prostředí může trvat celá léta, změnit náš vlastní přístup můžeme sami a prakticky ihned. Jedním z nejpalčivějších problémů Česka v oblasti emisí CO2 je tuzemská energetika, která stále ve velkém spoléhá na fosilní paliva. Právě v energetice se ale u většiny tradičních dodavatelů možnost odebírat takzvanou zelenou energii váže k vyšším výdajům, které Čechy podle průzkumu odrazují.

„Tomu jsme chtěli učinit přítrž, a to nejen kvůli tomu, že příplatky spoustu lidí odrazují, ale i proto, že je považujeme za naprosto zbytečné. V bezDodavatele jsme proto vytvořili platformu, která propojuje domácnosti přímo s českými výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Díky tomu můžeme nabídnout lepší podmínky oběma stranám. Spotřebitelé se tak už nemusejí rozhodovat mezi ekonomickým a ekologickým řešením,“ dodal Robert Chmelař. Zákazník díky propojení s českými výrobci může mít jistotu, že zaplatí pouze za lokální zelenou elektřinu. Její cena se navíc odvíjí od tržních cen na burze, bez paušálů a přirážek dodavateli.

Red (Zdroj: bezDodavatele.cz)

Foto archiv/Týdeník Zemědělec*

Klimatická koalice uspořádala, společně s organizacemi Člověk v tísni, Charita ČR a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), tiskový seminář, kterým chce upozornit na souvislosti humanitárních dopadů extrémního počasí s emisemi skleníkových plynů, na jejichž vypouštění se Česko podílí již od počátku průmyslové revoluce.

„Dopady změny klimatu zasahují už dnes do každodenního života lidí naší planety, aniž si to vždy uvědomujeme. Navíc stojíme před rizikem, že další změny mohou probíhat nelineárně, tedy třeba exponenciálně nebo skokově. A hlavně, hrozí, že při pokračujícím zvyšování teploty některé oblasti přesáhnou nevratný bod zlomu, kdy už nebude cesty zpátky k podobě klimatu, jaký jsme znali v minulosti – například arktické oblasti nebo korálové útesy” varoval na semináři Michal Žák, meteorolog z MFF UK.

V posledních letech svět zakouší dopady měnícího se klimatu, o nichž jsme se ještě donedávna domnívali, že nastanou o desítky let později. Sucho a povodně, které zažíváme v Česku, jsou přitom jen špičkou ledovce toho, s čím se potýkají obyvatelé jiných částí světa, zejména globálního Jihu, kde jsou sucha, povodně i tropické bouře ještě mnohem dramatičtější. Letos navíc lidé v některých zemích extrémnímu počasí čelí za současného průběhu pandemie covid-19, rovněž související s expanzivním zacházením naší civilizace s přírodními zdroji.

Na místech postižených dopady klimatické krize stále častěji musí pomáhat rozvojové a humanitární organizace, včetně těch českých. „Při naší práci se často setkáváme s ničivými následky extrémního počasí, ať už se jedná o povodně, tropické cyklóny nebo rozsáhlá sucha. Tyto katastrofy za posledních dvacet let zasáhly přes 4,5 miliardy lidí a dalších 1,3 milionu lidí kvůli nim zemřelo. Velká část zemí, které byly zasaženy, patří mezi ty nejchudší státy,” vysvětlil vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys.

Zvyšující se frekvence i závažnost humanitárních dopadů extrémního počasí jsou apelem na to, aby se Česko efektivněji zapojilo také do řešení příčin klimatické krize a mimo jiné naplňovalo své závazky vyplývající z Pařížské dohody. K těm kromě snižování vlastních emisí patří také finanční podpora udržitelného rozvoje a řešení dopadů změny klimatu v méně rozvinutých zemích.

„Klimatické změny často nejvíce dopadají na ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, a to jak v Česku, tak v zemích rozvojového světa. Mnohdy mají také dlouhodobé společenské dopady, jako je překotná urbanizace, migrace nebo ztráta tradičních zdrojů obživy. S přibývající četností extrémního počasí je jasné, že je nutné řešit nejen následky klimatických změn, ale i jejich příčiny. V praxi to znamená strategické alokování prostředků na udržitelný rozvoj, osvětu a snižování emisí,“ zdůraznila Kateřina Velíšková z Humanitární a rozvojové sekce Charity Česká republika.

Země, které jsou měnícím se klimatem postiženy nejvíce, zároveň ke vzniku klimatické krize přispěly nejméně. Kromě podpory humanitárních a rozvojových organizací, které lidem v těchto zemích pomáhají vyrovnat se s dopady extrémního počasí a adaptovat se na ně, jsou tyto země také závislé na finanční pomoci bohatších států kvůli nízkému HDP.

Pro Česko, které je se svými 12,5 tuny oxidu uhličitého na osobu jedním z největších znečišťovatelů v EU, tak vyplývá jasná morální odpovědnost stát se leaderem v úsilí dosáhnout co nejdříve klimatické neutrality.

„Objem klimatických financí poskytnutých Českou republikou rozvojovým zemím odpovídá zhruba 0,004 % HDP, zatímco ve vyspělých zemích dosahuje tato částka v průměru 0,042 %. Do Zeleného klimatického fondu, který je hlavním nástrojem finanční pomoci rozvojovým zemím pro zvládání dopadů změn klimatu a snižování emisí přispívá ČR jednu z nejnižších částek – v přepočtu 0,5 USD na osobu a rok. Od loňského roku, kdy započal formální proces doplňování Zeleného klimatického fondu, ČR jako jedna z posledních zemí doposud nepřispěla slibovanou jednorázovou částkou 50 milionů Kč,” informovala Barbora Chmelová, Policy Officer z FoRS.

Podle Michaely Pixové z Klimatické koalice poukazují malé ambice Česka ve snižování vlastních emisí i neochota přispívat do Zeleného klimatického fondu spíše na snahu vyvléknout se z vlastní zodpovědnosti. „Od některých členů vlády slýcháme, že české emise jsou jen kapkou v moři a že nemá smysl se víc snažit o jejich snižování, pokud rozvojový svět také nedělá dost,“ řekla na závěr vydařeného semináře Michaela Pixová.*

Red (Zdroj: Klimatická koalice)

Obrázky:

Do Zeleného klimatického fondu přispívá ČR v přepočtu jen půl dolaru na osobu a rok. Foto archiv/Greenpeace

Změny nejvíce dopadají na ty nejzranitelnější, zejména v rozvojových zemích (záplavy v Bangladéši). Foto archiv/NKC

Oteplování planety postupně zasahuje i do života v Česku, aniž si to vždy připouštíme (kůrovcová kalamita). Foto archiv/Ekolist

 

 

Podpora obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo čisté mobility jsou hlavními body návrhu evropského “zeleného plánu” pro oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. EU uvažuje o impulsu pro rozvoj zejména solárních a větrných elektráren ve výši téměř jednoho bilionu korun (35 miliard EUR). Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost proto apelují na vládu, aby vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

“Evropa chce vsadit na růst obnovitelných zdrojů, jako ekonomicky efektivního řešení pro dekarbonizaci energetiky. Krize spojená s COVID-19 potvrdila, že právě solární nebo větrné elektrárny umí zajistit dostatek energie bez negativního vlivu na životní prostředí. Podle dostupných dat Mezinárodní energetické agentury to jsou právě obnovitelné zdroje, které zvýšily svůj podíl i přes zastavení globální ekonomiky,” komentuje očekávání Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Zelený plán pro oživení EU zvažuje v následujících dvou letech podporu pro 7,5 gigawattů solárních a větrných projektů v rámci aukcí ve výši 25 miliard EUR. Aukce pro solární energii však Česko odmítá, takže o tuto možnost může přijít. Další impuls z EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů v členských státech pak bude ve výši 10 miliard EUR ve formě spolufinancování Evropskou investiční bankou (EIB).
Ve své aktuální studii společnost Deloitte propočítává zvýšení podílu obnovitelných ze současných zhruba 15 % na 23 % do roku 2030 a to na základě ekonomického posouzení výhodnosti investic. Jako nejvhodnější řešení se jeví právě solární elektrárny.
Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie by podle této studie mělo pozitivní efekt pro zaměstnanost a růst HDP: vytvořily by až 33 tisíc pracovních příležitostí a zvýšily HDP až o sedm procent.
Kroky, které aktuálně vláda v oblasti energetiky podniká, jsou však jen polovičatá a část z nich dokonce ohrožuje existenci již realizovaných projektů obnovitelných zdrojů. Vládou schválená novela zákona o podporovaných zdrojích, která nyní míří k projednání ve sněmovně, vylučuje solární energetiku z nového schématu podpory, založeného na tržním principu aukcí. V nich zájemci soutěží o podporu a získávají ji ti s nejvýhodnější nabídkou. Jde tak o nejlevnější řešení pro spotřebitele elektřiny.
Asociace se shodují, že nejlepší cestou pro restart čisté energetiky je podpora založená na základě technologicky neutrálního přístupu k jednotlivým typům zdrojů. “Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedlo je také Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát ve V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí. Přitom by nové projekty pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu využitím inovativních řešení, ve kterých lze spojit zemědělskou produkci i sklízení solární energie umístěné nad rostlinami,” říká Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. Jen hnědouhelná pánev v Podkrušnohoří nabízí 20 tisíc hektarů brownfieldů využitelných pro fotovoltaiku na zemi i na hladině budoucích umělých jezer. Další stovky až tisíce hektarů se již nyní uvolňují v bývalé těžební krajině na Karvinsku.
Současně chce vláda zásadním způsobem zasáhnout do garantovaných podmínek podpory pro již realizované projekty. To je podle zástupců solárního sektoru varovným signálem pro investory do obnovitelných zdrojů, aby se Česku vyhnuli. “Novela zákona o podporovaných zdrojích v současné podobě má spíše potenciál sektor obnovitelných zdrojů zcela zničit. Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry. Hrozí, že tisíce firem, které před deseti lety investovaly do zelené energetiky na základě vládní pobídky, zkrachují. Zahraniční firmy spustí vlnu arbitráží a reputace Česka jako země pro investice bude poškozena,” komentuje možná rizika pro solární sektor Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Red (Zdroj: SMS, SA a ALiES)
Foto archiv/E21

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Medián se 85 % obyvatel Česka obává sucha a změny klimatu. S tím kontrastuje nedostatečná informovanost o příčinách měnícího se klimatu a jeho souvislostech se suchem, a malé povědomí o tom, jak klima a životní prostředí účinně chránit. Neziskové organizace proto laické i odborné veřejnosti nabízí sérii osvětových programů, s jejichž pomocí se mohou pustit do změn nutných pro přechod k udržitelné budoucnosti, nebo do vzdělávání nejmladší generace, jejíž život bude dopady klimatické krize ovlivněn nejvíce.

O klimatické krizi existuje po celém světě velké množství literatury a velmi podrobně se jí zabývají některá zahraniční média. V mnoha zemích je již problematika změny klimatu standardní součástí výuky na školách. V češtině je oproti tomu relevantních informací nesrovnatelně méně, což je problém nejen pro laickou veřejnost, ale často i pro politiky a političky, kteří se v problematice potřebují rychle zorientovat. Do popředí zájmu se tak dostávají nejrůznější dezinformační weby a „fake news,“ které pouze otupují schopnost naší společnosti zásadní rizika včas identifikovat a následně na ně adekvátně reagovat.
Ekologové a odborníci na klimatickou změnu proto ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze představili soubor toho nejnovějšího, co v uplynulých měsících vzniklo za účelem zlepšení informovanosti o změně klimatu a klimatického vzdělávání v Česku. Chtějí tak na veřejnost i volené zástupce apelovat, aby při hledání východisek z koronavirové pandemie neusilovali o návrat k “normálu”, který by byl dalším pokračováním destrukce životního prostředí a prohlubování klimatické krize. Podle šéfa OSN Antónia Guterrese nás obnova po této krizi naopak musí dovést k nové, udržitelné ekonomice, která bude umět poučení ze stávající krize využít pro řešení rizik spojených s měnícím se klimatem a úbytkem biodiverzity. Představení osvětových programů v českém jazyce je jedním z prvních kroků na této cestě. A jak hodnotí význam informovanosti o stavu klimatu někteří z organizátorů a protagonistů osvětové kampaně?
- Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN (UNIC) pro Českou republiku: „Současně s pandemií se potýkáme i s „infodemií“ dezinformací. K řešení krize nás ale dovede věda, data, naděje a solidarita, ne spory a osočování. Stejné je to i u krize klimatické. V posledních týdnech přirozeně ustoupila z vrcholu agendy, ale nezmizela. Na udržení oteplení v bezpečných mezích nám nezbývá téměř žádný čas. Podle nejnovějšího mezinárodního výzkumu Ipsos MORI podporují 2/3 lidí zelenou ekonomickou obnovu po pandemii. Takovou příležitost musí podpořit srozumitelná, věcná a na vědeckých faktech založená komunikace komplexního problému klimatické změny. Bez poučené a občansky motivované veřejnosti jsou potřebné systémové změny nemyslitelné.“
- RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., klimatolog a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN: „Česká veřejnost má nelehkou úlohu. Na jedné straně velké množství kvalitních publikací o změně klimatu, které připravili čeští vědci a akademci a na straně druhé popírání samotné fyzikální podstaty změny klimatu z úst mnoha českých politiků. Dnes už všichni vidíme, že se nám naše krajina vlivem změny klimatu mění před očima. Dlouhá desetiletí měníme chemické složení atmosféry, dlouhá desetiletí zneužíváme přírodní zdroje a dlouhá desetiletí odmítáme přijímat zodpovědnost za toto chování. Nechci domýšlet, co se musí stát, abychom svůj přístup k našemu okolí, jako lidstvo, změnili.”
- Ing. Jaroslav Zámečník, CSc., primátor statutárního města Liberec: „Statutární město Liberec si uvědomuje závažnost klimatické změny a snaží se proto zavádět klimaticky zodpovědná opatření. Je jedním z pouhých devatenácti měst v České republice, která se stala signatáři evropského Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima. Máme zpracovaný Akční plán pro udržitelnou energii a klima, založili jsme pracovní skupinu Rada pro klima a začínáme pracovat na Adaptační strategii pro Liberec.“
- Ing. Dana Balcarová, poslankyně: „Informovaná a vzdělaná společnost je nutným předpokladem pro řešení zrychlující se změny klimatu. Iniciativě přeji mnoho zdaru. Kontinuálně vedený otevřený dialog je zásadní podmínkou zvládnutí globální hrozby, které čelíme. Já tento dialog vedu na půdě Poslanecké sněmovny, kde také pořádám osvětové odborné semináře k otázkám klimatu. V červnu připravujeme seminář k evropské strategii Zelená dohoda pro Evropu.”
Odkazy na doporučené osvětové materiály:
• Moldan, B., Pixová, M. (2020) Klimatická krize! Mýty a fakta o stavu planety. Klimatická koalice: https://bit.ly/34Cfb9D
• Hollan, J., Gaillyová, Y. (2019) Ochrana klimatu. ZO ČSOP Veronica. Výukový materiál zabývající se otázkami klimatické změny a ochranou klimatu: https://bit.ly/2yLaRco
• Ambrozyová, V., Endrštová, V. a kolektiv autorů (2019) Klimatická změna – online kurz pro pedagogy. Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni:
https://bit.ly/3enNMwq
• Pecka, V. (2019) Pohled do propasti, A2larm.cz: https://bit.ly/2XGUJTt
• Michalík, T., Pecka, V. (2019) Za novou planetární politiku, A2larm.cz:
https://bit.ly/2S3sQBy
• Tichý, D. (2020) Česko chrání klima aneb příklady dobré praxe – dokumentární film. Součást projektu "Klima se mění: od informací k akci", realizovaný CI2, o.p.s.:
https://bit.ly/35k8sRP
Gro (Zdroj: TZ Klimatické koalice ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze, Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a A2larm, záznam online tiskového briefingu, heslo: 9R^4%M##)
Foto archiv/Univerzita Karlova

Data Českého hydrometeorologického ústavu ukázala, že teploty v ČR v roce 2019 byly v průměru o dva stupně vyšší než dlouhodobé průměry z let 1961–1990. Naopak loňský úhrn srážek na území ČR dosáhl jen 94 % normálu. Vysoké teploty spojené s nedostatkem vody již ovlivňují nejen zemědělství, lesnictví a vodárenství, ale (zatím omezeně) také energetiku.

Sucho v různých obdobích loňského roku zasáhlo 92 % území Česka, na více než polovině republiky šlo o sucho extrémní či výjimečné. V současné době je varující zejména nedostatek sněhu, kterého v této zimě bylo nejméně za posledních dvacet let a desetina obvyklého množství.
„Loňský rok, byť o něco vlhčí než předchozí, byl příznivý pro výrobu ze solárních elektráren, které vyrobily o 3 % více energie, než je průměr posledních pěti let, na čemž se podepsal hlavně teplý a suchý červen,“ řekl Milan Šálek, hlavní meteorolog společnosti Amper Meteo.
Na téměř letních hodnotách výroby sluneční energie byl i poměrně slunečný duben, zatímco za deštivý květen vyrobily „fotovoltaiky“ oproti průměru téměř o pětinu méně. V tomto měsíci také dosti stoupla spotřeba elektřiny, kterou zřejmě některé domácnosti využily v chladném počasí k přitápění po skončení hlavní topné sezóny.
Z obnovitelných zdrojů by mohlo být zvyšováním teplot a suchem ohroženo i předpokládané významné zvyšování podílu biomasy pro vytápění, a to zejména využívání biomasy z lesnictví, kde se plánuje asi 25% nárůst do roku 2030. Přitom pokračování dosavadního tempa poškozování lesů vlivem sucha a kůrovce může naopak způsobit nedostatek štěpky a dalších materiálů. Bude-li se nedostatek vody i nadále prohlubovat, mohou být v konečné fázi ohroženy i tepelné a jaderné zdroje, jejichž provoz se vyznačuje vysokou spotřebou vody.
„Nezbytnou podmínkou přechodu k efektivní a udržitelné energetice je správný odhad vývoje klimatu a jeho důsledků. Jistoty, jako je pravidelné střídání čtyř ročních období v tradiční podobě, prakticky neměnné lokální srážkové úhrny a v konečném důsledku i dostatek vody, patří minulosti. Současně s růstem vyžívání obnovitelných zdrojů doplněných plynovými elektrárnami, zapojováním bateriových úložišť a využíváním chytrých sítí, poroste i význam přesných krátkodobých předpovědí pro řízení energetiky,“ řekl Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding.
Red (Zdroj: Amper Holding)
1 Foto archiv/ČT

Hodina Země, největší celosvětový happening na ochranu klimatu, se koná v sobotu 28. března 2020. Ve 20.30 hodin obce na hodinu vypnou svá veřejná osvětlení a nasvětlení významných pamětihodností a lidé zhasnou světla ve svých domácnostech. Účastníci tak dají i letos symbolicky najevo svou podporu ochraně životního prostředí a připomenou ostatním i sobě, že bychom měli konat. Kampaň v České republice koordinuje Ekologický institut Veronica.

„Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje důvody pořádání Hodiny Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Obce, organizace, ale i jednotlivci, kteří chtějí dát najevo, že jim záleží na ochraně životního prostředí, se mohou přihlásit a zapsat do seznamu na webových stránkách Hodina Země (www.hodinazeme.cz).
V loňském roce (2019) došlo k nebývale velkému vzestupu občanského zájmu o klima, v čele se studenty. Ti zorganizovali několik globálních stávek, které se konaly i na řadě míst v ČR. Cílem bylo přimět politiky k důslednějšímu snižování emisí. Obce a vlády po světě vyhlašují stav klimatické nouze. Je to rozhodnutí místních nebo státních orgánů, kterým prohlašují, že existuje klimatická krize a že dosavadní opatření k zastavení globálního oteplování nejsou dostatečná. V ČR se zatím zapojily dvě pražské městské části.
V prosinci 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Měla by zajistit přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství. Bude vyžadovat zodpovědnou klimatickou politiku na všech úrovních, včetně obcí.
Významným dopadem klimatických změn je nedostatek vody. Sucho se stává problémem i u nás. Cílem kampaně je tak mimo jiné upozornit na to, jak naše každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí. Klimatickým závazkem, který mohou obce, instituce i jednotlivci přijmout, jsou tedy i cílené úspory vody. Nejen té, která teče v našich kohoutcích, ale zejména vody spotřebované na pěstování a výrobu potravin. Mezi další závazky obcí patří třeba udržitelná mobilita, úspory energie, podpora veřejné dopravy, rozvoj cyklistické dopravy, výměna kotlů na uhlí, zateplení a využívání obnovitelných zdrojů.
Hodina Země (www.hodinazeme.cz, www.earthhour.org) je nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Začala roce 2007 symbolickým zhasnutím opery v Sydney a dnes se připojují miliony lidí na celém světě, aby poukázali na klimatické změny. Do akce je zapojeno 188 zemí, ve kterých se zhasíná přes 18 000 dominant. V České republice se k akci pravidelně připojuje více než 150 měst a obcí, desítky firem a tisíce jednotlivců.*
Red (Zdroj: Ekologický institut Veronica)
Foto archiv/Energie 21

Nedávno zveřejněná data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že teploty naměřené v loňském roce na stanicích v ČR byly vloni v průměru o 2 stupně vyšší než dlouhodobé průměry z let 1961–1990. Naopak loňský úhrn srážek na území ČR dosáhl jen 94 % normálu. Vysoké teploty spojené s nedostatkem vody neovlivnily jen zemědělství, lesnictví a vodárenství, ale, zatím v relativně omezené míře, i energetiku.

Sucho v různých obdobích loňského roku zasáhlo 92 procent území Česka, na více než polovině republiky šlo o sucho extrémní či výjimečné. V současné době je varující zejména nedostatek sněhu, kterého je nyní nejméně za posledních dvacet let a pouhá desetina obvyklého množství.

„Loňský rok, byť o něco vlhčí než předchozí, byl příznivý pro výrobu ze solárních elektráren, které vyrobily o 3 % více energie, než je průměr posledních pěti let, na čemž se podepsal hlavně teplý a suchý červen,“ říká Milan Šálek, hlavní meteorolog společnosti Amper Meteo. Na téměř letních hodnotách výroby sluneční energie byl i poměrně slunečný duben, zatímco za deštivý květen vyrobily „fotovoltaiky“ oproti průměru téměř o pětinu méně. V tomto měsíci také dosti stoupla spotřeba elektřiny, kterou zřejmě některé domácnosti využily v chladném počasí k přitápění po skončení hlavní topné sezóny.

Z obnovitelných zdrojů by mohlo být zvyšováním teplot a suchem ohroženo i předpokládané významné zvyšování podílu biomasy pro vytápění, a to zejména využívání biomasy z lesnictví, kde se počítá s cca 25% nárůstem do roku 2030. Přitom pokračování dosavadního tempa poškozování lesů vlivem sucha a kůrovce může naopak způsobit nedostatek štěpky a dalších materiálů. Bude-li se nedostatek vody i nadále prohlubovat, mohou být v konečné fázi ohroženy i tepelné a jaderné zdroje, jejichž provoz se vyznačuje vysokou spotřebou vody.

„Nezbytnou podmínkou přechodu k efektivní a udržitelné energetice je správný odhad vývoje klimatu a jeho důsledků. Jistoty, jako je pravidelné střídání čtyř ročních období v tradiční podobě, prakticky neměnné lokální srážkové úhrny a v konečném důsledku i dostatek vody, patří minulosti. Současně s růstem využívání obnovitelných zdrojů doplněných plynovými elektrárnami, zapojováním bateriových úložišť a využíváním chytrých sítí poroste i význam přesných krátkodobých předpovědí pro řízení energetiky,“ říká Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding.*

Red (Zdroj: Amper Holding)

Obrázky:

V současné době je varující zejména nedostatek sněhu, kterého je nyní nejméně za posledních dvacet let a pouhá desetina obvyklého množství. Foto archiv/ČT

Loňský rok byl příznivý pro výrobu ze solárních elektráren: vyrobily o 3 % více energie, než je průměr posledních pěti let. Foto archiv/Amper Holding

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down