Evropa přichází s plánem pro levnou energii a čistý průmysl

Ve středu 26. února představí Evropská komise plán zvaný Clean Industrial Deal (CID) neboli Dohodu pro čistý průmysl. CID je evropskou odpovědí na otázku, jak v současném světě posílit konkurenceschopnost průmyslu, bezpečnost a soběstačnost, posílit technologický leadership a zároveň dekarbonizovat, respektive dále snižovat emise. Tým Fakt o klimatu připravil shrnutí Clean Industrial Dealu a zasadil jeho prvky do kontextu modelování vývoje české a evropské energetiky. Shrnutí se zaměřuje na tři oblasti důležité pro Česko – emisní povolenky, podporu jaderné energie a energetické propojování Evropy.

CID – právně nezávazný plán Evropské komise

„CID je plán Evropské komise, který podobně jako Zelená dohoda není pro Evropu právně závazný,“ vysvětluje analytička Fakt o klimatu Kateřina Kolouchová. „Budou na něj ale navazovat konkrétní legislativní akty, které bude poté schvalovat Evropský parlament s Radou EU. CID tedy popisuje obecný směr, jímž se Komise vydává, a zároveň představuje základní „road mapu“ dalších a konkrétnějších kroků.“

6 pilířů Clean Industrial Dealu

CID se zaměřuje na snižování emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích, dále na rozvoj čistých technologií, posun k cirkulární ekonomice a posílení surovinové bezpečnosti Evropské unie. Zároveň zachovává současné cíle EU ve snižování emisí skleníkových plynů.

1. Dostupná energie – levnější elektřina, stabilní dodávky, posílení technologické neutrality
2. Investice, financování a státní podpora – CID posiluje financování dekarbonizace průmyslu prostřednictvím evropských fondů, soukromých investic a zjednodušení pravidel pro poskytování státní podpory
3. Dekarbonizace průmyslu a podpora předních trhů (s čistou ocelí, bateriemi, obnovitelnou energií, elektrolyzéry a nízkoemisními stavebními materiály)
4. Cirkularita a surovinová bezpečnost – omezení závislosti EU na dovozu surovin
5. Globální konkurenceschopnost a obchodní politika – strategická partnerství pro klíčové suroviny a technologie a ochrana evropského průmyslu před nekalou konkurencí
6. Dovednosti a spravedlivá transformace – vzdělávání a rekvalifikace pro konkurenceschopnou a odolnou Unii

Dopady opatření

Vyhodnotit, co budou jednotlivé plánované kroky znamenat pro Česko, je nyní obtížné – zatím nejsou známy detaily připravovaných opatření. V obecné rovině lze ale chápat CID jako příležitost posílit v Česku ty průmyslové sektory, které potřebují významně snížit své emise a v souvislosti s tím procházejí transformací. Širší kontext pro část plánů CID nabízejí výsledky studií a modelování vývoje evropské elektroenergetiky, které nedávno zpracovali analytici Fakt o klimatu:

CID plánuje snížit cenu energie, nemění ale systém emisních povolenek. Proč a co to může znamenat pro Česko?

Jak souvisí snaha o udržení levné energie pro evropské domácnosti a průmysl se snižováním emisí vysvětluje Jan Krčál, analytik Fakt o klimatu: „Explicitním cílem CID je snižování ceny elektřiny pro evropský průmysl a domácnosti. Zároveň ale plán nepočítá se změnami systému emisních povolenek. Zachovává tedy „klimatická opatření“, která zvyšují cenu spalování fosilních paliv, a zároveň představuje jiné nástroje, jež by měly snižovat konečnou cenu elektřiny. Fosilní zdroje energie tak budou na evropském energetickém trhu stále méně konkurenceschopné.“ 

Povolenky a jejich vliv

„Jaký vliv může mít vysoká cena povolenky na Česko? Předpokládané rostoucí ceny emisní povolenky výrazně sníží konkurenceschopnost českých výrobců energie z uhlí na evropském trhu. V roce 2024 zpracoval tým Fakt o klimatu studii věnovanou dopadům rostoucích cen emisních povolenek na českou elektroenergetiku. Z provedeného modelování vyplývá, že růst cen povolenek na 100 € (v cenách roku 2022) by znamenal: 

• Pokles domácí výroby elektřiny z uhlí o více než dvě třetiny
• Odstavení většiny uhelných elektráren bez dopadu na bezpečnost dodávek elektřiny (špičky spotřeby pomohou pokrývat uhelné teplárny, jejichž větší část bude stále v provozu kvůli dodávkám tepla).
• Proměnu Česka v dovozce elektřiny (s čistým importem 2,5 TWh ročně, tedy zhruba 4 % celkové spotřeby země).
• Zhruba 40% pokles českých emisí z výroby elektřiny.“

Je posílení technologické neutrality v CID řešením pro snižování emisí?

Silnou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie doplňuje CID o princip technologické neutrality v zajišťování dostupné elektřiny. Jde o významnou změnu v přístupu EU k výrobě elektřiny (především) z jádra. Jedná se o reakci na pro jadernou alianci v rámci EU, jejíž součástí je dlouhodobě i Česko.

Ačkoli se CID přibližuje „projadenému“ postoji Česka, modelování Fakt o klimatu ukazuje, že rozvoj jaderných elektráren není bez ekonomických rizik. Z analýzy možných kroků vedoucích k nízkým nákladům na výrobu elektřiny v Česku v roce 2050, kterou tým Fakt o klimatu připravil na základě modelování evropské elektroenergetiky, plyne následující:

• Pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné jiné faktory než rozvoj výroby elektřiny z jádra. Je to rozvoj větrné energetiky, energetické úspory a propojování Evropy. Všechny tyto tři klíčové faktory CID posiluje (včetně Plánu pro dostupnou energii – Affordable Energy ActionPlan, který na CID přímo navazuje).
• Rozvoj jaderné energetiky pravděpodobně náklady na výrobu elektřiny příliš nesníží. Naopak výstavba více velkých jaderných bloků přináší riziko, že se celkové náklady na výrobu elektřiny naopak zvýší.

• Stavba 1 nebo nejvýše 2 nových jaderných bloků ale může částečně snížit riziko spojené s možnými neúspěchy na straně rozvoje větrné energetiky, energetických úspor, propojování sítí apod.

Rozvoj propojení přenosových soustav je v kontextu celkových nákladů energetiky relativně levné opatření a naopak snižuje náklady tím, že umožňuje lépe využívat elektřinu ze slunce a větru napříč Evropou (není pak potřeba tolik dražší elektřiny z řiditelných zdrojů). To platí i pro Česko, a proto bude v dalších dekádách rozhodující, zda se z rozvoje přenosových soustav napříč Evropou stane priorita (a zda bude v zahraničí úspěšný další rozvoj větrné energetiky). Podrobněji o tom mluví už zmíněná studie Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050.

/zr/*