Odpověď na otázku, jak zmírnit dopady povodní a sucha na krajinu a lidi, hledali účastníci prvního ročníku konference CESTA VODY, která se konala v Jihlavě. Akce byla určená především pro ty, kteří chtějí lépe pracovat s vodou v lesích, zemědělské krajině i ve městech a obcích.
Historické souvislosti
V úvodu konference vstoupil Václav Cílek, uznávaný geolog a klimatolog, ale zároveň jeden z nejvýznamnějších popularizátorů vědy v Česku. Ve své přednášce se zaměřil hlavně na zadržování vody v krajině od pravěku do současnosti. Na řadě příkladů ukázal, jak naši předkové řešili hospodaření s vodou, ať už to bylo ve starobylém Egyptě, Petře, Římské říši a jinde.
Vyjádřil se rovněž k problematice změny podnebí. Podle jeho názoru jsme teprve na jejím začátku, může ještě akcelerovat anebo se proměňovat. „Dnes vlastně řešíme to, co bylo založeno podle různých propočtů v proměně klimatu asi před třiceti lety. To má dopady na řadu oblastí, v prvé řadě to působí především na les. Například v Anglii ve světoznámém arboretu Kew Garden odumřelo v poslední době na 400 většinou vzácných stromů a tamní odborníci předpokládají, že během příštích třiceti let budou muset kolem poloviny stromů ze současného počtu 11 tisíc nahradit a vysadit jiné. Obdobné propočty jsou pro severní polokouli, které říkají, že do roku 2050 na ní odumře zhruba polovina všech stromů, na což lidstvo musí reagovat.“
Jak dodal, druhou kritickou oblastí, která nejvíce trpí dopady změny klimatu, je zemědělství. Jde zejména o ztráty půdy povodněmi, erozí a dalšími jevy, přičemž některá opatření někde zafungují, jinde tomu tak není. „To z celé problematiky dělá velice náročnou disciplínu, kterou bude nezbytné vyřešit.“
Jak reagovat na změnu
Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se ve svém vystoupení soustředil zejména na změnu klimatu v Česku. Představil graf, který prokázal, že zatímco průměrné srážky zůstávají u nás v celkovém objemu přibližně stejné, i když s poměrně velkým rozptylem mezi jednotlivými roky, co se mění je hlavně teplota. „Zvláště v posledních třiceti letech roste teplota, jestliže v letech 1931 až 1960 byla v průměru 7 stupňů, mezi roky 1961 až 1990 to bylo 7,1 stupňů a za léta 1991 až 2020 průměrná teplota představovala už 8,2 stupňů. S ohledem na to se zvyšuje i obsah páry ve vzduchu, která způsobuje skleníkový efekt, a to ze 40 až 60 procent,“ uvedl.
Podle něj se už nemám smysl ptát, zda klimatická změna je či není, ale otázka by měla znít: Jak na tuto změnu máme reagovat? Poznamenal, že mluvit o tomu, že dosáhneme u CO2 nulového výskytu, je nesmysl. Ekosystémy na pevnině a v oceánech totiž pohltí až 60 procent emisí tohoto plynu, kterého je v atmosféře ale pouze 0,04 procenta, což je v zásadě množství, s kterým se dá vyrovnat. Je třeba ale mít na paměti, že tento plyn z 20 až 30 procent vytváří vedle páry rovněž skleníkový efekt. „Za posledních dvě stě roků je jeho koncentrace v atmosféře vyšší o polovinu,“ dodal.
Když si odpovídal na otázku, zda za těmito změnami stojí svou činností člověk, sdělil, že přirozené klimatické faktory, což jsou astronomické a geografické, působí spíše na ochlazování planety. „Pokud aktuálně ale převažují antropogenní faktory, tedy působení člověka, který svou činností změnil hlavně chemii atmosféry a využívání půdy (tzv. landusi), teplota se proto zvyšuje.“
Ma (Zdroj: Zemědělec)
Kritickou oblastí, která trpí dopady změny klimatu, je zemědělství. Foto archiv/ASZ
