Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, které oznámil prezident Donald Trump, začne platit až za čtyři roky a vůbec neznamená, že USA přestanou ve skutečnosti snižovat emise skleníkových plynů. Ale je to bezesporu špatný signál pro mezinárodní spolupráci na ochraně klimatu. Pařížská dohoda je však napsána tak, aby ji odchod ani tak silného hráče nezničil.
Ústupem USA z mezinárodní spolupráce na snižování emisí je však pro EU a ČR nyní nutnost srazit závislost na fosilních palivech ještě akutnější. Ropa, plyn i uhlí se do EU dováží převážně z Ruska a dalších nespolehlivých zemí. A jsou také příčinou smogu.
Průmysl postavený na fosilních palivech bude stále méně konkurenceschopný také v USA, navzdory Trumpovým tvrzením o záchraně pracovních míst. Uhelné elektrárny již nyní čelí místním protestům kvůli znečišťování životního prostředí, jež způsobují. S rostoucí dostupností obnovitelných zdrojů energie roste i relativní cena uhlí.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Donald Trump chce spolupracovat s Evropou méně než Barack Obama. A to nejen v ochraně klimatu. Tento fakt ještě posiluje nutnost snížit naši rizikovou závislost na fosilních palivech a tím posílit soběstačnost a bezpečnost. Kromě toho potřebujeme vyčistit ovzduší od smogu. Trump netrump, je nejvyšší čas doopravdy rozběhnout občanské a obecní projekty čistých domácích obnovitelných zdrojů, srazit plýtvání energií i surovinami a snižovat spotřebu ropy v dopravě.“
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl: “Na nedávném zasedání G7 vyšlo jasně najevo, že evropské státy, Kanada a Japonsko budou společně dál pracovat na zmírnění změn klimatu, ať už si o nich americký prezident myslí cokoli. Vyspělé a mocné státy se kvůli změně americké politiky a vystoupení USA z pařížské dohody nezastaví a přejdou na bezemisní energetiku. V měnícím se světě tak někdejší lídr zůstane stát sám opodál a bude sledovat, jak se mu ostatní vzdalují.”
Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis řekla: “OSN hraje klíčovou roli v řešení globálních hrozeb, ať už jde o změnu klimatu, nebo například kontrolu jaderných zbraní. Tyto problémy žádná zeď za hranicemi USA neudrží a bilaterální smlouvy jsou na ně krátké. Trump měl poslechnout svou dceru, ministra zahraničí nebo americký byznys a zůstat u jednacího stolu spolu s Čínou, Indií nebo Brazílií, které právě domlouvají nová mezinárodní pravidla pro omezení emisí.”
Jan Koubek Kejzlar z humanitární a rozvojové organizace CARE varuje: “Zkušenosti CARE, která pracuje ve 94 zemích světa, jednoznačně dokazují, že tento krok může přímo ohrozit životy lidí. Je v naprostém protikladu k nutné změně přístupu, kdy bohaté země musí naléhavě snížit vlastní emise a zvětšit finanční podporu na další opatření, aby se ohrožené – většinou rozvojové – země přizpůsobily dopadům změny klimatu.”*
Red (Zdroj: Nevládní hnutí a organizace, foto archiv/E21 a TASR/AP)
