Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla ve své výroční zprávě o stavu klimatu (zveřejněné na klimatické konference OSN v Madridu), že poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují, napsala agentura AP. V této souvislosti je zajímavý výsledek průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ohledně názorů občanů České republiky na téma existence klimatická změny a případné vlastní odpovědnosti za její postup.
Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů," uvedla Světová meteorologická organizace. Podle WMO tak pokračuje trend zahájený v 80. letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející. Teplotní údaje za letošní rok budou k dispozici teprve za několik měsíců, Světová meteorologická organizace však očekává, že rok 2019 bude v dějinách měření druhý nebo třetí nejteplejší.
"Extrémní vlny veder a záplavy, k nimž docházelo jednou za sto let, jsou nyní čím dál pravidelnější," napsal v prohlášení ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas. "Země od Baham přes Japonsko po Mosambik byly postiženy ničivými tropickými cyklony. Arktidu a Austrálii zdevastovaly lesní požáry," dodal. Jak upozornila v létě například BBC, rozsáhlé požáry zasáhly oblasti na Aljašce, Sibiři, v Grónsku či v Kanadě. Přírodní pohromy letos vyhnaly z domovů miliony lidí, konstatovala WMO.
Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem. V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů osob, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů. Kromě rostoucích teplot zpráva Světové meteorologické organizace upozorňuje i na to, že mořská voda je v současné době o 26 procent kyselejší, než byla na začátku industriální éry, což ničí mořské ekosystémy.
V této souvislosti lze považovat za poměrně zarážející výsledky aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj se o problematiku změny klimatu v ČR zajímá 63 procent lidí a více než čtyři pětiny si také myslí, že klima na Zemi se za uplynulých 100 let změnilo. Lidské činnosti připisuje na vrub tyto změny 37 procent lidí, 49 procent z nich viní stejnou měrou lidskou činnost i přirozené přírodní procesy. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu však sdílí jen 39 % české veřejnosti, zatímco 57 % občanů za tyto změny žádnou osobní zodpovědnost nepociťuje. Nicméně více než polovina (54 %) dotázaných si myslí, že lidé svým chováním a aktivitami mohou změny klimatu zmírnit. Opak si myslí 42 % Čechů.
Varující je, že tři pětiny české veřejnosti nepovažují za pravděpodobné, že dostatečný počet zemí včas zavede opatření, která ke zmírnění klimatických změn přispějí. Zhruba stejný počet Čechů se obává dopadů těchto změn, přičemž většina je v tomto ohledu pesimistická. Negativní dopady klimatických změn na ČR očekává 53 procent občanů, podle 31 procent budou mít vliv na ČR negativní i pozitivní. CVVM provedlo průzkum v době od 5. do 20. října mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Red (Zdroj: týdeník Zemědělec)
Obrázky:
Extrémní vedra se významně podílejí na narůstajícím suchu. Foto archiv/Naše voda
Téměř 60 % našich občanů necítí žádnou odpovědnost za změnu klimatu. Foto archiv/Dům a zahrada
