První půlrok letošního roku přinesl pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a také spotřebu elektřiny v České republice několik nečekaných událostí. Velký dopad měla teplá zima a také deštivý červen.
Do toho vstoupila pandemie covid-19, která rovněž výrazně ovlivnila spotřebu energie. Společnost Amper Meteo proto připravila meziroční porovnání vlivu počasí na českou energetiku. V důsledku teplé a suché zimy byla nižší především výroba elektřiny z vodních zdrojů: za celou zimu o 15 % oproti zimní sezóně 2018–2019. V nížinách téměř nesněžilo a na horách se sněhové úhrny pohybovaly na 60–70 % dlouhodobého průměru. Na jaře proto nedošlo k obvyklému zvýšení průtoků v řekách a hladin v nádržích, a výroba z vodních elektráren tak meziročně spadla o 38 procent. Zlom přišel v červnu, který byl loni rekordně teplý a chudý na srážky, kterých spadlo jen 67 % dlouhodobého průměru. „Letos byly naopak úhrny v červnu místy i přes 200 mm za měsíc,“ vysvětluje hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek. „To se projevilo ve skokovém navýšení výroby z vodních elektráren, a to až o 48 procent oproti minulému roku.“
Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla v prvním pololetí jen o málo nižší než v minulém roce (98 %). Na začátku roku se vyrábělo více energie než loni, ale zataženější červen způsobil pokles oproti červnu 2019 o 29 procent. Také výroba z větrných elektráren byla srovnatelná s minulým rokem, k čemuž přispěl hlavně větrný únor, během kterého se vyrobilo až o 80 procent více energie. „V tu dobu přešlo přes republiku několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,“ dodává Milan Šálek.
Spotřebu energie ovlivnila především pandemie covid-19, ale také teplá zima a chladnější červen, během kterého například nebylo třeba tolik chlazení. „Celkově se za první půlrok spotřeba elektřiny snížila sice jen o 5 %, za duben a květen ovšem pokles dosáhl 11–13 procent. V červnu pak bylo možné pozorovat návrat k obvyklým hodnotám, pokles nastal ‚jen‘ o 7,2 procenta,“ analyzuje statistik Amper Meteo Kamil Rajdl.
„Utlumení hospodářské činnosti v důsledku pandemie letos podle odhadu Evropské komise způsobí propad českého hospodářství o 7,8 procenta. Na předkrizovou úroveň se pak podle aktuálních předpokladů vrátíme nejdříve 2022,“ doplňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, jíž je Amper Meteo součástí. „Spotřeba elektřiny bude tento vývoj poměrně přesně zrcadlit, na hodnoty z roku 2018 se dle našich předpokladů vrátí až někdy v roce 2023.“*
Red (Zdroj: Amper Meteo)
Obrázky:
V důsledku teplé a suché zimy byla nižší výroba elektřiny z vodních zdrojů. Foto archiv/ČEZ
Graf 1: Rozdíl výroby OZE a spotřeby elektřiny mezi lety 2020 a 2019; FVE – fotovoltaika, VTE – větrné elektrárny, VE – vodní elektrárny, CONS – spotřeba elektřiny
Graf 2: Porovnání výroby elektřiny z OZE v letech 2019 a 2020; FVE – fotovoltaika, VTE – větrné elektrárny, VE – vodní elektrárny
Graf 3: Porovnání spotřeby elektřiny v České republice během epidemie 2020 (duben až červen) a stejným obdobím v roce 2019
