Jedenáct let působil Petr Holub jako ředitel organizace Šance pro budovy, profesního svazu, který sdružuje přes 300 firem a odborníků v oblasti energeticky úsporného stavebnictví. V současnosti se věnuje vlastní společnosti Budovy21 (www.budovy21.cz).
Rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2021.
V rámci tématu o energetické efektivitě budov jsme Petru Holubovi položili několik otázek.
Pojem „energeticky efektivní“ se příliš nepoužívá, spíše mluvíme o úsporách. Je v tom rozdíl?
Pojmy jako energeticky efektivní, nebo energeticky úsporná budova jsou obecné a nejsou nikde přesně definovány. V zákoně o hospodaření energie a jeho vyhlášce se používá pojem budova s téměř nulovou spotřebou. Ten je jako pojem převzat z evropské směrnice, ale pro české podmínky jej parametricky definovala pracovní skupina odborníků při ministerstvu průmyslu.
Ten bude od ledna 2022 vyžadován pro všechny novostavby. Je už poměrně přísný, ale stavebně-technicky a ekonomicky určitě běžně dosažitelný. Pro splnění si stavebník (nebo jeho projektant a energetický specialista) vyberou, zda půjdou cestou kompaktnějšího a dobře orientovaného tvaru, lepší izolace obálky, účinnějších zdrojů nebo využití obnovitelných zdrojů.
Potom se ještě mluví o energeticky pasivním standardu, ten je určen podle metodiky německého Pasivhaus Intitutu a u nás Centra pasivního domu. Je to trochu jiná metodika, ale ve většině případů je tento standard ještě vyšší. A tedy s menší spotřebou a tedy i účty za energie a také komfortnějším a zdravějším vnitřním prostředím. Na to se při jeho návrhu hodně myslí.
Jak je tato oblast vnímána v EU? Má u nás podporu, jakou si zaslouží?
Obecně v západní Evropě je to téma už delší dobu. Naopak na východ od nás méně, tam pořád ještě panuje doktrína levné energie. Ale důležité je, jaké je v dané zemi celkové legislativní a ekonomické prostředí. U nás se můžeme skutečně chlubit například programem Nová zelená úsporám, který domácnostem či společenstvím vlastníků nabízí pro energeticky úspornou renovaci a instalaci obnovitelných zdrojů zhruba 30 až 50 % dotaci.
Ve střední a východní Evropě je tento program unikátní. Bude důležité, aby nová vláda zachovala jeho dostatečné a průběžné financování a zároveň jej ještě rozvíjela. Nyní je potřeba lidem nabídnout podporu předprojektové přípravy. Aby si z dokumentu, nad kterým specialista stráví dva tři dny svého času, mohli lépe udělat obrázek, jaké varianty renovace pro ně přicházejí v úvahu. Častým problémem totiž je, že se vlastník bez celkového konceptu pustí do dílčího opatření a potom si zablokuje postup ke kvalitnímu finálnímu stavu.
Co by také pomohlo, aby se stát zaručil za zvýhodněné renovační úvěry. Ty by mohly nabízet například stavební spořitelny a vlastník rodinného či bytového domu by si s nimi předfinancoval dotaci a zejména dofinacoval zbývající část investice. Na tomto schématu ministerstvo životního prostředí s bankami nyní pracuje, snad se jej podaří dotáhnout do úspěšného konce.
Jakou šanci dává úsporným stavbám nová vláda?
Nová vláda ve svém prohlášení slibuje, že dál bude programy pro renovace budov dále rozvíjet. To znamená Novou zelená úsporám pro domácnosti nebo evropský Operační program Životní prostředí pro města a obce. Ten bude navíc dofinancován z dalších evropských fondů, jako je Modernizační fond nebo Nástroj pro oživení a odolnost, tzv. fond obnovy.
Ten trend ke kvalitním a energeticky úsporným stavbám je zřejmý. Evropa jej legislativně tlačí, ale zároveň podporuje nemalými částkami. Zároveň ceny energie půjdou nahoru, a jak jsme nyní svědky, tak se občas mohou i utrhnout ze řetězu. Určitě žádný z vlastníků nemovitosti, a to jakéhokoliv typu, neprohloupí, když si začne připravovat investici do ní. Čím více to rozmyslí, čím více to zkonzultuje s odborníky, tím lepšího výsledku dosáhne. Přípravu je dobré nepodceňovat.
V čem jsou příčiny zdražení energie a co může odběratelům pomoci?
Sešlo se několik faktorů najednou. Zvýšila se poptávka po zemním plynu kvůli rychlému oživení po prvním roce a půl pandemie a také odklonu od spalování uhlí, a to celosvětově. Takže tankery se zkapalněným plynem pluly do Asie, kde za komoditu dostaly lépe zaplaceno. Zároveň se snížila nabídka. Těžba plynu na severovýchodě Evropy poklesla kvůli probíhající údržbě. A do této křehké situace se ukázalo, že Rusko v létě vyčerpalo pronajaté zásobníky a teď ještě utáhlo kohoutky nad rámec dlouhodobých kontraktů. To je cena plynu, která se promítla z 80 % i do růstu cen elektřiny. Tam ještě zbývajících 20 % tvoří růst ceny emisní povolenky. Tolik na vysvětlenou příčin.
No, a k tomu se v českém prostředí ještě ukázalo, že stát (Energetický regulační úřad) neměl dostatečná zmocnění kontrolovat dodavatele plynu a elektřiny pro domácnosti. Někteří na trhu spekulovali a zastavili stovkám tisíc domů dodávky. Ty pak v této extrémně nevýhodné situaci jsou nuceni kupovat několikanásobně dražší energie. Stát jim musí cíleně a administrativně jednoduše pomoci. Na jaře snad ceny poklesnou a potom by si lidé měli zafixovat tarif na delší dobu u spolehlivého dodavatele.
Část obyvatel i politiků dává vinu „evropskému zelenému šílenství“. Co na to říci?
Středně až dlouhodobě je potřeba vědět, že Evropská zelená dohoda není příčinou problému, ale jejím řešením. Pokud budete mít dobře zateplený dům a nainstalované obnovitelné zdroje, tak vás růst cen energie bude trápit daleko méně. A to i třeba desetkrát. Když srovnám dva domy rodičů z naší rodiny. Jeden je zrenovovaný na téměř pasivní standard a má instalované solární kolektory na ohřev vody. Tam je roční spotřeba plynu 4 až 5 megawatthodin. Druhý je nezateplený s lokálními plynovými topidly a spotřeba je 25 až 30 megawatthodin. To je velký rozdíl. V původních cenách třeba 20 tisíc korun ročně, v nových cenách klidně 50 tisíc ročně.
Připravil Jiří Trnavský
