Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Důvodem jsou vysoké náklady na elektřinu, které výrazně zkrátily návratnost investice do solárních panelů, i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelené zdroje. Podle expertů by v Česku do roku 2030 mohly soláry dodávat stejný objem elektřiny jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Zájem o solární elektrárny se v Česku podle dat Solární asociace rekordně zvyšuje již od minulého roku, kdy bylo instalováno přes 9 tisíc nových elektráren s celkovým výkonem 62 megawattů. „Od počátku růstu cen v druhé polovině loňského roku je zájem o nové instalace rekordní u domácností i firem. Již loni bylo do Nové zelené úsporám podáno dvakrát více žádostí než v roce 2020, letos jsme stejný počet pokořili už v polovině roku,“ potvrzuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Většinu žádostí tvořily menší instalace na rodinných domech. Do budoucna se ale neobejdeme bez velkých solárních parků. „Velký zájem je ale i stran firem. Ministerstvo průmyslu postupně zvyšuje alokaci letošní výzvy na podporu pořízení solární elektrárny s nebo bez baterií. V květnu bylo podáno asi čtyři tisíce žádostí, v druhé polovině září jich bylo již více než osm tisíc,“ dodává Martin Sedlák. Podobný trend panuje v celé Evropě, podle dat Eurostatu jsou solární elektrárny nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v EU.
Pro instalaci solárních parků jsou vhodné brownfieldy a území po těžbě. Jen v Karlovarském a Ústeckém kraji je potenciál pro instalaci na území po těžbě 180 megawatt. Druhý největší producent elektřiny v ČR, skupina Sev.en, připravuje aktuálně pět projektů nových fotovoltaických elektráren na Mostecku. „Celkový výkon těchto pěti stacionárních elektráren bude přesahovat hodnotu 130 megawatt, to je 6 % celkové kapacity v současnosti existujících fotovoltaik v ČR. Roční výroba se pak bude pohybovat kolem 130 gigawatthodin. Takové množství čisté zelené energie by pokrylo přes 2% roční spotřeby Ústeckého kraje,“ říká Pavel Farkač, manažer rozvojových a transformačních projektů Sev.en. Solární elektrárny by mohly dodávat elektřinu do sítě již v roce 2025. „V aktuálních podmínkách předpokládáme podle progresivního scénáře dosažení 10 až 12 tisíc megawatt ze solárních elektráren kolem roku 2030. Zároveň by celková roční výroba solárů mohla přesáhnout výrobu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín,“ dodává Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy, provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Předpokladem pro úspěšný a bezpečný rozvoj solárních elektráren je dostatečná kapacita distribuční a přenosové soustavy, do které se zdroje připojují.
Nové podmínky pro získání licence zjednoduší pořízení solárů
Novela energetického zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR poslalo v září do mezirezortního připomínkového řízení, zjednoduší podmínky pro nové solární elektrárny a obnovitelné zdroje obecně. „Každý, kdo dnes provozuje zdroj elektřiny o výkonu vyšším než 10 kilowattů, je povinen žádat o licenci na provoz a stává se tak výrobcem. Upravený energetický zákon tento limit zvýší na 50 kilowattů,“ říká Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech. Úpravou stavebního zákona se navíc zjednoduší povolovací proces pro stavbu. Pokud tak budou na budovu umístěny solární panely o maximálním výkonu 50 kilowatt, nebude potřeba stavební povolení, ani ohláška úřadu. S novým energetickým a stavebním zákonem bude možné snáze stavět i větší instalace.
Lepší využití obnovitelných zdrojů pro občany by přineslo také uzákonění takzvaných energetických společenství, která jsou již zakotvená v evropské legislativě a čekají na „překlopení“ do české legislativy. Pomocí energetických společenství by měli přístup k vlastním obnovitelných zdrojům třeba i lidé v panelových či bytových domech. „V Česku zatím pro společné projekty komunitní energetiky nemáme předpoklady. Nové podmínky umožní sdílet elektřinu mezi občany, kteří vytvoří energetické společenství. K předávání elektřiny bude možné využít veřejné distribuční sítě za snížený poplatek, takzvaný místní tarif, a takto sdílená elektřina bude osvobozena od daně z elektřiny,“ uzavírá Martin Sedlák.
Zajímavosti o solárních elektrárnách
Účinnost solárních panelů je dnes o 100 % vyšší než před deseti lety. „Jejich účinnost dokonce stále stoupá. Před 10–15 lety měly solární panely výkon mezi 200–250 kilowatt, dnes je to okolo 400 kilowatt. Solární elektrárny mají velice nízké a stabilní provozní náklady a samozřejmě jsou bez nákladů na palivo,“ vysvětluje Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Podle dat Fraunhofer-Institut je dnešní cena panelů jen 7,4 % z ceny, kterou bychom platili v roce 1990, kdy cena průměrné střešní solární elektrárny byla 14 000 eur za kilowatt peak. „Slunce je zdarma. Hned první den si každý může spočítat, kolik energie solární elektrárna vyrobí a za jakou cenu. Technologie za posledních 30 let zlevnila o 92 procent,“ říká Jan Krčmář. „Při cenách elektřiny za posledních měsíců může fotovoltaika domácnosti ‚vydělat‘ i více než 70 tisíc korun ročně ve smyslu úspory za nekoupenou elektřinu a část elektřiny prodané do sítě,“ říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Na každý typ solární elektrárny lze navíc požádat i o příspěvek.
Inovativní přístup představuje agrivoltaika, tedy solární panely umístěné na zemědělsky obdělávané půdě. Částečné zastínění vhodným druhům neškodí, ale naopak v době změn klimatu poskytuje stín či chrání před přívalovými dešti. Agrivoltaické projekty jsou už dnes testovány ve Francii, Německu nebo Holandsku, kde se agrivoltaika osvědčila pro pěstování hroznů, malin a některých druhů zeleniny. „Konstrukce se dnes staví bez betonových základů a instalace je obecně šetrná. Půda si odpočine a pozemní solární elektrárny prospívají biodiverzitě, protože se zde po celý rok skoro nic neděje,“ dodává Jan Krčmář ze Solární asociace. Pro agrivoltaiku však v Česku zatím nejsou ideální podmínky, zákon totiž neumožňuje dvojí využití půdy.*
/zr/
