Bioodpad se promění na energii a hnojivo

Bioplynová stanice v Rapotíně nedaleko Šumperka je jednou z mála v České republice, která úspěšně zpracovává potravinový odpad i vedlejší živočišné produkty. Je vybavena moderní německou technologií na stoprocentní využití biologicky rozložitelného odpadu, včetně obalů.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2019

Bioplynová stanice EFG Rapotín BPS s celkovým instalovaným výkonem přes 1 MW je od roku 2016 součástí Energetického centra recyklace (ECR) Rapotín. Investorem je skupina Energy financial group. Projekt je v rámci České republiky výjimečný především možností zpracovat širokou škálu odpadů včetně obalů se 100% využitím výstupů.

Stanice má moderní technologii, navrženou na klíč německým výrobcem na základě mnohaletých zkušeností provozu odpadářských a zemědělských bioplynových stanic především v Německu, Rakousku a Nizozemsku. Pracuje v kontinuálním mezofilním režimu (teplota kolem 40 °C) a má povolení na zpracování 30 tis. tun bioodpadu za rok, což odpovídá produkci zhruba 5 mil. Nm³ bioplynu a 23 tis. tun organicko-minerálního hnojiva. Vzhledem k tomu, že tyto produkty jsou dále beze zbytku využívány, jde o zařízení s maximálním využitím zpracovávaného odpadu.

Stanice je řízena automaticky, počítačovým systémem. Pracovníci obsluhy stanice jsou přítomni především na ranních směnách, i když bioplynová stanice funguje nepřetržitě. Mohou obsluhovat provoz z domova přes mobilní zařízení. Počítačový systém hlásí i případné závady. Někdy se dají odstranit na dálku, tzn. přes mobilní zařízení, v některých případech musí obsluha přijet a závadu odstranit osobně. Efektivní provoz zařízení je také otázkou znalostí a zkušeností obsluhy.

Vyrobený bioplyn se vhání do kogenerační jednotky, ve které se vyrábí elektřina a teplo. Teplo se využívá ve vlastní technologii a také dodává do bytových domů v Rapotíně. Fugát smluvně odebírají především zemědělci v okolí. V souladu s certifikací od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se pravidelně kontroluje jeho složení. Certifikovaná laboratoř jednou měsíčně odebírá vzorky fugátu, který analyzuje na předepsané parametry jako je sušina, těžké kovy, pH a další.

V Rapotíně mají ještě jeden záměr. Po vyčištění bioplynu je ve zbytku vysoký, téměř padesátiprocentní podíl oxidu uhličitého. Chystá se zde proto zbudování externího pracoviště VŠCHT v Praze, ve kterém pod vedením profesorky Jany Zábranské poběží výzkumný úkol na biotechnologii, která by z odpadního CO2 a dodávaného vodíku vyráběla pomocí mikroorganismů biometan.

Provoz bioplynové stanice byl zahájen během roku 2016 a na jeho konci již tržby dosáhly asi 2,5 mil. Kč. Po zprovoznění jednotky na úpravu bioplynu na biometan v roce 2019 se očekávají tržby ve výši až 25 mil. korun.*

-jst- a JiT (Zdroje: Časopis Odpady a EFG)

Obrázky:

Bioplynová stanice je součástí Energetického centra recyklace Rapotín

„Dokážeme zpracovat odpad i s obaly,“ říká Pavel Huf, zástupce vedoucího provozu

Stanice je vybavena nejmodernější německou technologií

Brzy se zde bude pomocí membránové separace vyrábět i biometan,“ informuje ředitelka EFG Rapotín Eliška Hojgrová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *