Bioplyn ve střední Evropě: stejné technologie, rozdílná politika

Vývoj bioplynu v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku ukazuje, že o úspěchu tohoto obnovitelného zdroje energie ani v těchto okolních vyspělých státech primárně nerozhoduje úroveň technologie, ale stabilita energetické politiky daného státu.

Výtah z článku v časopisu Energie 21.

Bioplyn a biometan patří mezi technologicky nejlépe zvládnuté obnovitelné zdroje energie v Evropě. Podle posledních statistik dnes evropský sektor produkuje přibližně ekvivalent 22 miliard m³ obnovitelného plynu ročně, což odpovídá asi 7 % spotřeby zemního plynu v EU. Evropský bioplyn tak dnes vyrábí zhruba stejné množství energie, jaké dokázala přepravit jediná velká tranzitní plynovodní větev z východu do Evropy. Přesto se situace například v okolních zemích regionu střední Evropy vyvíjí až překvapivě rozdílně.

Rozdílné využití stejné technologie

Technologie fermentace, čištění plynu i jeho využití v energetice jsou dnes standardizované, spolehlivé a provozně ověřené ve stovkách až tisících zařízení. Přesto vývoj tohoto sektoru ve střední Evropě ukazuje, že technologický úspěch automaticky neznamená úspěch politický. O budoucnosti bioplynu totiž nerozhoduje technologie ani dostupnost surovin, ale kvalita regulatorního prostředí a schopnost státu vytvořit stabilní rámec, který vydrží nejen jedno, ale hned několik volebních období.

Při pohledu na Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko je zřejmé, jak rozdílně lze uchopit v zásadě stejnou technologii. Přírodní i produkční podmínky jsou v regionu velmi podobné – klima, typy plodin i dostupnost biomasy. Institucionální prostředí je však jiné: od rodinného zemědělství v Německu a Rakousku až po velké zemědělské podniky ve státech bývalého východního bloku. Výsledkem jsou velmi odlišné příběhy rozvoje bioplynu. A dnes téměř všechny tyto země stojí před stejnou otázkou: jak pokračovat dál.

Evropa komplikuje jednoduché věci

Při pohledu na vývoj bioplynu ve střední Evropě se nabízí jedno společné poučení. Podobnou otázku ostatně dnes řeší i další země regionu, včetně České republiky, kde první generace bioplynových stanic rovněž vstupuje do nové fáze svého vývoje.

Jaká je situace? Technologie funguje, suroviny existují a know-how je dostupné. To, co často selhává, je ale schopnost vytvořit jednoduchý a stabilní systém podpory, který vydrží déle než jedno volební období. Jenže energetika obecně potřebuje k rozvoji horizont desítek let.

Bioplyn a biometan jsou přitom jedním z mála obnovitelných zdrojů, které dokáží současně řešit výrobu energie, využití odpadů i stabilitu energetické soustavy. Potenciál tohoto sektoru v Evropě je proto stále obrovský. Evropa má know-how, má zdroje a má technologie. Jen příliš často nemá odvahu udělat dobře jednoduché věci.

Jan Štambaský (NovaEnergo)

Německo zavírá již neefektivní lokální bioplynky, ale současně staví moderní a větší projekty. Foto archiv/Energie 21