Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci také pokořily rekordy. Údaje programu Copernicus sahají do roku 1940.
Průměrná červencová teplota byla 16,95 stupně Celsia, což je o 0,33 stupně více než předchozí nejteplejší měsíc v historii měření, kterým byl červenec 2019. Červenec byl letos také o 0,72 stupně Celsia teplejší ve srovnání s průměrem červencových teplot z let 1991 až 2020. Dosud nejteplejším dnem na světě byl podle údajů programu 6. červenec 2023 s průměrnou globální teplotou 17,08 stupně. Globální průměrná teplota mořské hladiny v červenci dosáhla rekordních hodnot, za celý měsíc byla o 0,51 stupně Celsia vyšší než průměr za období 1991 až 2020. Severní Atlantik byl v červenci o 1,05 stupně Celsia nad průměrem kvůli vysokým teplotám v severovýchodní a severozápadní části tohoto oceánu. Vlny veder zasáhly vody jižně od Grónska, Labradorské moře, Karibskou pánev i Středozemní moře. Nad rovníkovou částí východní části Tichého oceánu se nadále rozvíjel klimatický jev El Niňo spojený s vyššími povrchovými teplotami ve střední a východní části tropického Pacifiku.
Důsledky pro lidi i planetu
"V červenci jsme byli svědky nových rekordů v globálních teplotách vzduchu i povrchu oceánů. Tyto rekordy mají neblahé důsledky pro lidi i planetu, která je vystavena stále častějším a intenzivnějším extrémním jevům," uvedla zástupkyně ředitele unijní služby Copernicus Samantha Burgessová. "Rok 2023 je v současnosti třetím nejteplejším rokem s teplotou o 0,43 stupně Celsia vyšší než nedávný průměr, přičemž průměrná globální teplota v červenci byla o 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. I když se jedná pouze o dočasný stav, ukazuje to na naléhavost ambiciózního úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou těchto rekordů," dodala.
El Niňo opět zasahuje
Program Copernicus, který využívá údaje získané prostřednictvím satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě, také uvádí, že rozloha mořského ledu minulý měsíc dosáhla nejnižší červencové hodnoty v souboru satelitních dat, a to 15 procent pod průměrem.
Eskalující klimatické změny může letos umocnit právě jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky. Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) začal přibližně před měsícem a mohl by do konce roku sílit. "S tím, jak bude El Niňo ve zbytku roku sílit a přidávat dodatečnou šťávu škodlivým efektům lidstvem poháněného globálního ohřívání, budou miliony lidí po celé planetě čelit mimořádným problémům a bohužel také utrpí obrovskou újmu," míní Stott.
Mořská vlna veder
Zatím letošní rok přinesl mimo jiné také bezprecedentní "mořskou vlnu vedra" v severní části Atlantského oceánu, zejména ve vodách kolem Britských ostrovů. Ty jsou až o pět stupňů Celsia teplejší, než je v danou roční dobu běžné. Vyšší povrchová teplota oceánu může vyústit v silnější bouře. Vědci letos pozorují velmi aktivní úvod atlantické sezony hurikánů a poprvé od začátku vedení záznamů měli možnost v červnu sledovat postup dvou pojmenovaných bouří zároveň. Dalším výrazným jevem letošního roku je rekordně nízký rozsah zalednění v mořích kolem Antarktidy. Minulý měsíc zaostával o více než milion čtverečních kilometrů za dřívějším minimem pro danou roční dobu zaznamenaným v loňském roce, uvedl deník Financial Times.
Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že mořského ledu obecně ubývá "bezprecedentním tempem". Tyto jevy společně s nedávnými teplotními rekordy od Mexika po Čínu či rekordně ničivými požáry v Kanadě vytvářejí obrázek planety, jejíž "známky života se zbláznily", jak situaci nedávno shrnul americký meteorolog a novinář Jeff Berardelli. The Guardian pak ve svém titulku hovoří o "dokonalé klimatické bouři" a popisuje spekulace některých komentátorů, že svět zažívá zcela nepředpokládaný vývoj.
V souladu s modely IPCC
Jakou mírou se na aktuálních extrémech podílí vypouštění uhlíkových emisí a jakou El Niňo či další přírodní jevy, není jasné. Klimatolog Zeke Hausfather z výzkumného ústavu Breakthrough Institute má ale za to, že pozorované trendy jsou v souladu s modely mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). "Nechce se mi říkat, že to je horší, než jsme čekali, protože to, co očekáváme ve světě, který nesníží emise, je dost špatné," uvedl. Podle klimatologa Michaela Manna z Pensylvánské univerzity je důležité zaměřit se na celkový obrázek a nevyvozovat závěry z údajů o jednom regionu za krátký časový úsek. Hlavní poselství je podle něj takové, že spalování fosilních paliv zesiluje extrémní meteorologické jevy od bouřek po sucho.
Státy se se musí adaptovat
Latinská Amerika a Karibik se podle zástupců Světové meteorologické organizace (WMO) musejí připravit na to, že v příštích 40 letech tam budou častější extrémní projevy počasí, a to na četnější hurikány, méně srážek, vlny veder a na záplavy, informovala agentura EFE.
Podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase už teď Latinská Amerika a Karibik zaznamenávají rostoucí dopady změn klimatu. "Tento negativní trend v meteorologických údajích bude pokračovat do 60. let (21. století), ať uděláme, co uděláme," uvedl Taalas. Podle něj se tedy oblast musí připravit na více vln veder, více záplav, delší sucha a na intenzivnější hurikány.
Země v Latinské Americe a Karibiku podle Taalase musejí přijmout opatření, díky kterým se adaptují a omezí negativní dopady změn klimatu. Měly by například zlepšit systémy varování, protože to může pomoci ke snížení počtu obětí extrémního počasí. Z dlouhodobého hlediska je podle šéfa WMO nutné přestat používat fosilní paliva a zastavit ničení pralesů, protože obě tyto aktivity vedou k růstu emisí skleníkových plynů. Region se také musí podle něj připravit na dopady, které budou mít změny klimatu na zemědělství či energetiku.
Gro (Zdroj: fia, Zemědělec)
Programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus přináší velmi varovní informace. Foto archiv/Copernicus
