Česká energetika potřebuje nové zdroje i flexibilitu

Česká energetika bude v příštích letech potřebovat nejen nové elektrárny, ale také více flexibility, tedy schopnosti ukládat elektřinu, když je jí přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. O její roli v budoucnosti české energetiky diskutovali na setkání MND Energy vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, ředitel divize Trading společnosti MND Martin Pich a Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.

Podle orientačních propočtů MND by výraznější rozvoj flexibility mohl české energetice přinést úspory 30 až 40 miliard korun ročně. Její přínos spolu s větším propojování trhů je patrný už dnes: průměrná cena, kterou provozovatel přenosové soustavy ČEPS platí za rezervaci výkonu pro rychlé vyrovnání nedostatku elektřiny, klesla podle dat ČEPS oproti roku 2024 o 73 procent a oproti roku 2025 o 58 procent. Propočty potenciálních úspor MND vycházejí z principů německých studií Institutu energetické ekonomie při Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (EWI) a Univerzity v Augsburgu a z empirických dat.

Flexibilita je důležitá pro bezpečnou energetiku

Českou energetiku čeká zásadní proměna. S postupným odchodem uhelných elektráren a rostoucím podílem obnovitelných zdrojů bude stále důležitější schopnost rychle reagovat na změny výroby a spotřeby elektřiny. Vedle výstavby nových zdrojů proto musí Česko rozvíjet také akumulaci (ukládání elektřiny, například v bateriích), agregaci (společné řízení mnoha menších zdrojů a spotřebičů jako jednoho celku) a chytré řízení spotřeby. Rozvoj flexibility však vyžaduje odpovídající pravidla trhu, lepší dostupnost dat a užší spolupráci mezi energetickými společnostmi a provozovateli sítí. Důležitou roli bude hrát také stát při vytváření podmínek pro připojování nových zařízení a využívání moderních technologií. Podle Reného Neděly z Ministerstva průmyslu a obchodu je flexibilita jedním z důležitých předpokladů bezpečné a efektivní transformace české energetiky. Pomáhá vyrovnávat změny mezi výrobou a spotřebou, lépe využívat kapacitu sítí a vytváří prostor pro zapojení nových energetických zdrojů a technologií. „Proto postupně odstraňujeme bariéry, které jejímu rozvoji brání. Lex OZE III vytvořil legislativní základ pro flexibilitu, agregaci a akumulaci a nyní na něj navazujeme dalšími změnami v pravidlech trhu, tarifní struktuře a fungování energetické infrastruktury,“ dodal.

Flexibilita mění trh se službami výkonové rovnováhy už dnes

Přínosy flexibility a většího propojování trhů jsou podle MND patrné už dnes jak na velkobchodním tak i trhu se službami výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k vyrovnávání výroby a spotřeby elektřiny. Podle statistik společnosti ČEPS klesla průměrná cena rezervace kladné automatické regulace výkonu z 25,5 eura za megawatt a hodinu v roce 2024 (březen až prosinec) na 16,2 eura v roce 2025 a 6,9 eura za leden až říjen 2026. Oproti roku 2024 jde o pokles o 73 procent, oproti roku 2025 o 58 procent. U záporné regulace, využívané při přebytku elektřiny, cena klesla z 8,2 eura v roce 2025 na pouhých 0,3 eura letos. To znamená nižší náklady na rezervaci těchto služeb, nikoliv však stejně výrazné zlevnění elektřiny pro domácnosti. Za poklesem cen stojí především rostoucí konkurence mezi poskytovateli flexibility a otevření společného evropského trhu s regulační energií. Výrazně ubylo také extrémních cenových odchylek. Podle dat OTE a výpočtů MND se počet čtvrthodinových intervalů, kdy cena odchylky při nedostatku elektřiny převýšila běžnou tržní cenu o více než 500 EUR/MWh, mezi obdobími březen až říjen 2025 a 2026 snížil z 87 na 30. Při přebytku elektřiny klesl počet obdobných extrémních situací ze 49 na 6. Pro účastníky trhu to znamená méně situací s mimořádně vysokými náklady na vyrovnávání rozdílů mezi plánovanou a skutečnou výrobou či spotřebou. „Naše data ukazují, jak rychle se energetický trh mění. Průměrná cena rezervace kladného regulačního výkonu klesla v prvních deseti měsících letošního roku o 58 procent oproti průměru roku 2025. Na velkoobchodním trhu se speciálně baterie již projevují. Krásným příkladem je Bulharsko, které uvedlo do provozu 5GW BESS a ceny nejdražších hodin díky nim citelně klesly. To lze očekávat ve všech zemích, kde instalovaný výkon BESS dosáhne určité úrovně. Potenciál flexibility je ale mnohem větší. Zvýšení efektivity energetického systému ve formě poklesu volatility, snížení ceny regulačních služeb, snížení velkoobchodních cen a možné uvolnění některých kritických prvků v síti může dle našich orientačních propočtů, a empirických pozorování, přinášet úspory 30 až 40 miliard korun ročně. Pro firmy a průmyslové podniky představuje flexibilita také novou obchodní příležitost. Díky chytrému řízení výroby, spotřeby a akumulace mohou snižovat náklady a získávat další příjmy z energetického trhu. Právě v propojení technologií, dat a obchodování vidíme v MND velký potenciál,“ uvedl Martin Pich, ředitel divize Trading společnosti MND. Společnost provozuje vlastní bateriová úložiště o celkovém výkonu 26 MW a kapacitě 61 MWh. Dalších zhruba 140 MW/340 MWh plánuje spustit během roku 2027 a 2028 v Česku a Německu.

Flexibilitu bude rozvíjet trh, ale nové elektrárny nenahradí

Podle výhledu EGU může do roku 2030 z české energetiky odejít přibližně 9 GW výkonu uhelných elektráren a tepláren. Část mohou nahradit modernizované teplárny na plyn o výkonu kolem 2,5 GW a dalších 1,5 až 2,5 GW nových plynových zdrojů, jejichž vznik bude záviset na fungování kapacitních mechanismů, tedy plateb za to, že je zdroj připraven vyrábět, když je potřeba. Česko proto bude potřebovat nejen novou výrobu, ale také schopnost pružně reagovat na krátkodobé výkyvy. Podle modelových výpočtů EGU může být v roce 2028 potřeba doplnit přibližně 2,6 GW záložního výkonu na straně výroby a dalších 700 MW řízení spotřeby. Bateriová úložiště mohou nahradit část krátkodobého špičkového výkonu, nikoli však dlouhodobě potřebné výrobní zdroje. „Množství flexibility v energetické soustavě reguluje především trh. Když jí začne být nedostatek, například kvůli odchodu řiditelných elektráren nebo rostoucímu podílu solárních a větrných zdrojů, projeví se to většími výkyvy cen elektřiny. Ty následně motivují investory k budování nových flexibilních zdrojů a k lepšímu využívání těch stávajících. Rozhodující však vždy bude ekonomika – flexibilita se bude rozvíjet jen v takovém rozsahu, v jakém se její provoz a investice vyplatí,“ zdůraznil Michal Macenauer, ředitel strategie EGU. Podle EGU se v české energetice mohou ekonomicky uplatnit vyšší stovky MW bateriových úložišť. Jejich přínosem bude především rychlá reakce na potřeby trhu a soustavy, optimalizace výroby a spotřeby a efektivnější využití dostupných zdrojů. Flexibilita však sama nenahradí nezbytné investice do elektráren a energetických sítí.

Budoucnost české energetiky tak bude záviset na kombinaci nových výrobních zdrojů, akumulace a chytrého řízení elektřiny. Právě schopnost efektivně využívat dostupnou flexibilitu bude stále důležitější pro stabilitu soustavy, fungování energetického trhu i náklady na elektřinu.

/ev/

Na foto: Bateriové úložiště v Hodoníně/ Archiv redakce