Česko se začíná vracet k obnovitelným zdrojům. Zkrácené stavební řízení a povolování podpoří vznik zhruba pěti stovek větrných elektráren. Kromě statisíců tisíců nových instalaci fotovoltaik, bude instalováno i přes milion tepelných čerpadel, akcelerátorem rozvoje bude i náhrada starých, plynových kotlů a neekologických kotlů na tuhá paliva. Komora OZE očekává, že do roku 2030 bude v Česku více než třetina elektřiny a tepla vyrobena z OZE.
Všem novým zdrojům budou krýt záda bioplynové, biometanové, vodní a další řiditelné zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií. V sektoru bioenergetiky lze očekávat výrazné navýšení výkonu a to především v podobě biometanu a spotřeby disponibilního tepla z existujících bioplynových stanic. Komora OZE očekává rovněž vznik prvních geotermálních výtopen a tepláren.
Solární termické systémy budou spolu s kotli, kamny, krby a výtopnami na biomasu důležitými zdroji nezávislého, levného a cenově stabilního tepla v domácnostech (vedle již zmíněné fotovoltaiky a tepelných čerpadel). U nových fotovoltaik by ale stát měl pohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či v místě spotřeby vyrobené elektřiny.
„Zrychlení stavebního řízení včetně správně metodicky nastavené zonace zahrnující standardní území s dvouletým povolováním i akcelerační zóny, kde bude stačit rok, bude klíčové. Oceňuji, že se do zjednodušování rozvoje obnovitelných zdrojů ministerstva - po dekádě praktické stagnace OZE v Česku - pustila. Přinese to cenově stabilní a levnější energie pro všechny,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
Komora OZE také očekává vznik přibližně pěti tisíc nových solárně termických systémů každoročně, a to i na bytových domech. V této dekádě podle Komory OZE vzniknou i první pilotní projekty geotermálních zdrojů. Jejich vzniku by velmi pomohlo zavedení podpory vrtání hlubokých geotermálních vrtů, o kterém se uvažuje v rámci Národního plánu obnovy. Na zcela nových i v rámci obnovených historických lokalit vzniknou nové malé vodní elektrárny, které pomáhají i zadržovat vodu v krajině.
Aktuální a očekávaný podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě ukazuje tabulka:
Ukazatel |
2021 (Eurostat) |
2030 (Komora OZE) |
||
Terajouly (TJ) |
Podíl na konečné spotřebě (%) |
Terajouly (TJ) |
Podíl na konečné spotřebě (%) |
|
Elektřina |
37 055,7 |
14,5 |
102 215,3 |
35,3 |
Vytápění a chlazení |
131 836,1 |
24,1 |
229 457,1 |
36,5 |
Celkem |
168 891,8 |
17,7 |
331 672,4 |
36,4 |
„Férový příspěvek České republiky ke splnění společného celounijního cíle, což je nejméně 42,5% podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie ve 2030, vychází ve studii Technické univerzity ve Vídni, Energy Economics Group a European Renewable Energies Federation (EREF) na úrovni nejméně 33 %. To je v podstatě zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů na výrobě respektive spotřebě energie. Naše výpočty a analýzy trhu ukazují, že pro jeho dosažení máme v Česku i rezervu,” řekl Martin Bursík, Senior Advisor Komory OZE a prezident European Renewable Energies Federation. Výpočet českého podílu na cíli EU byl proveden metodou 4faktorového benchmarkingu. Detail viz studie str. 19.
Red (Zdroj: Komora OZE)*
Pro výstavbu větrných elektráren budou mít zásadní význam tzv. akcelerační zóny. Foto archiv/Eldaco
Předpokládán se instalace více než milionu nových tepelných čerpadel. Foro archiv/Viessmann