Česko je poslední ve výrobě elektřiny z OZE v Evropské unii

Poslední statistika Eurostatu z 1. července 2026 ukázala, že Česká republika byla v 1. čtvrtletí letošního roku s podílem 12,7 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů poslední v Evropské unii. Ještě za celý rok 2025 byla s podílem 16,6 % předposlední před Maltou. Nová data Komory obnovitelných zdrojů energie ukazují, že za tím nestojí nepříznivé přírodní podmínky, ale dlouhodobě pomalý rozvoj většiny obnovitelných technologií.

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 9364 fotovoltaických elektráren a přibližně 8000 tepelných čerpadel, nepřibyla však ani jedna nová větrná či vodní elektrárna ani bioplynová stanice. Každá členská země Evropské unie má jiné přírodní podmínky, přesto všech dalších 26 států dokázalo svůj potenciál využít lépe než Česká republika.

Potřebujeme zejména standardní povolování

„Jsme poslední a s naplněním Národního energetického a klimatického plánu(NEKP) k roku 2030 to nevypadá růžově. Dělá a udělalo se hodně dobré práce v povolování, například ale akcelerační oblasti byly a jsou nesprávně uchopené, netransparentní a dělají víc škody než užitku. S podporou jsme nejdřív byli příliš štědří v NZÚ nebo bateriím, které to nepotřebovaly a nyní jdeme téměř na nulu, bez jakékoliv náhrady. Verbální podpora politiků by mohla a měla být intenzivnější a racionální, průzkumy opakovaně ukazují, že veřejnost OZE chce,” říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

“Potřebujeme dotáhnout povolování, transparentní rovné podmínky pro všechny, v povolování i podpůrných nástrojích, upřednostňovat vyvolené, velké či komunitní. Potřebujeme zejména standardní povolování, uplatnitelné případně i v akceleračních oblastech, aby to nebyli ostrůvky pro muzejní technologii, vyřešit například jednotné celoplošné principy přístupu k ochraně krajinného rázu či odblokovat bariéry například pro fotovoltaiku v památkových zónách,“ dodal Štěpán Chalupa.

Česko potřebuje zrychlit napříč technologiemi

„ČR dlouhodobě podceňuje význam OZE, které posilují energetickou bezpečnost a nezávislost a jejich decentrální výroba přináší ekonomický profit statisícům občanů a konkurenční výhodu firmám. Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z OZE by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu. Doba, kdy hlavní motivací k instalaci OZE byly dotace, je pryč. Komora OZE navrhuje státu postupně využít ke zrychlení rozvoje OZE ekonomické nástroje, např. snížení DPH na technologie, snížení DPH na elektřinu, biomasu a bioplyn, slevu na dani z příjmu DPFO či zrychlené odpisy pro podnikatele,“ říká hlavní poradce Komory OZE Martin Bursík.

Komora OZE zároveň upozorňuje, že očekávání zatím nenaplňují ani pravidla, která měla výstavbu obnovitelných zdrojů urychlit. Přestože samotná snaha zjednodušit povolovací procesy jde správným směrem, současná podoba akceleračních oblastí podle Komory OZE obsahuje zásadní nedostatky. Chybí například jednotný přístup k hodnocení krajinného rázu a celý proces přípravy postrádal dostatečnou transparentnost.

Analýza Komory OZE ukazuje, že cesta z posledního místa v Evropské unii nevede přes jedinou technologii ani jediné legislativní opatření. Komora OZE bude v následujících týdnech postupně zveřejňovat podrobnější analýzy jednotlivých technologií a dalších trendů ve vývoji obnovitelných zdrojů v České republice.*

JiT (Zdroj: Komora OZE)

Pokud budou akcelerační oblasti veřejností nesprávně uchopené a netransparentní, mohou udělat víc škody než užitku. Foto archiv/Liberecké listy