Chytré sítě si vyžádají inteligentní měření odběru

O racionálnějším využívání elektrizační soustavy se hovoří dlouhá léta, vlastně desetiletí. Nemám teď na mysli kampaň „Nezapomeň zhasnout, nesvítíš někde zbytečně“, zaměřenou spíše na domácnosti a drobné odběratele. Elektrizační soustava není využívána efektivně ani na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2018.

Současný způsob stanovení tarifní struktury v elektroenergetice nemotivuje účastníky trhu k racionalizaci svých požadavků. Například předloňská data ukazují, že odběratelé na úrovni vysokého napětí a velmi vysokého napětí využívají jen něco málo přes polovinu ze svého rezervovaného příkonu a přibližně každý šestý dokonce ani ne z 25 procent. A podobná čísla platí i pro hladinu velmi vysokého napětí. Přitom provozovatele distribuční soustavy nezajímá pouze odběr elektřiny, ale musí být v každém časovém okamžiku připraven plnit požadavky, které si zákazník rezervoval.

Pokud by odběratelé přizpůsobili svůj rezervovaný příkon skutečným potřebám, mohlo by v delším časovém horizontu dojít ke snížení investic do posilování přenosové soustavy a distribučních soustav. Díky využitelnosti příkonové rezervace jinými odběrateli pak můžeme více investovat do vývoje, do zkvalitňování soustavy, či do rozvoje chytrých sítí. Potřeba inovovat historicko‑konzervativní náhled na strukturování tarifů v elektroenergetice je tak dána dlouhodobým vývojem.

Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou odběrná místa osazena technologiemi chytrého měření (AMM). Smart grid umožní mnohem lépe regulovat spotřebu energií v reálném čase. Jen je třeba včas legislativně i technicky podchytit možný sledovací apetit této technologie, stejně jako bude třeba vyřešit všechna úskalí synchronizace požadavků odběratelů na dodavatele v systému zcela inteligentních sítí.

Dělení nákladů na zajištění distribuce elektřiny do jednotlivých distribučních sazeb bude nutné revidovat tak, aby toto rozdělení bylo transparentní a odůvodněné i v současné době.

Dnešní způsob rozdělení tarifní struktury je zastaralý minimálně i v jedné další věci, a sice že ne zcela adresně umí alokovat náklady na jednotlivé účastníky trhu s elektřinou. Náklady na měření a fakturaci se mezi účastníky trhu v současné době významně liší v závislosti na způsobu měření, který je dán vyhláškou o měření elektřiny. Tento rozdíl se však nepromítá adresně do cen zajišťování distribuce elektřiny.

Od změny tarifní struktury si slibuji spravedlivější alokaci nákladů do cen zajišťování přenosu a distribuce elektřiny, která bude transparentní a odůvodnitelná. Zároveň tím ochráníme spotřebitele, byť to tak na první pohled nevypadá. Energetický regulační úřad nemůže suplovat sociální politiku, ale zároveň může nastavit tarifní politiku tak, aby neměla oproti současnému tarifnímu systému výraznější negativní dopady na ceny pro obyvatele.

Základní rámec změny tarifní struktury by měl navázat ceny zajišťování přenosu a distribuce elektřiny (alespoň částečně) na hodnotu rezervovaného příkonu a k typu měření. Koncepce změny tarifní struktury bude vznikat zároveň pro všechny napěťové hladiny s jednotným cílem pro všechny napěťové hladiny.

Implementace úprav tarifní struktury však nebude prováděna na všech napěťových hladinách v plné míře současně, ale bude rozdělena do dvou fází. Ke změně tarifní struktury by mělo dojít nejdříve od roku 2022, primárně se budou týkat odběratelů na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí. Domácnosti přijdou na řadu později. Harmonogram postupné implementace bude nastaven tak, aby byly omezeny výrazné meziroční změny na odběratele připojené na napěťové hladině nízkého napětí.

Je třeba zdůraznit, že změna tarifní struktury nepřinese změnu upravených povolených výnosů provozovatelů soustav, už proto, že výše upravených povolených výnosů je dána Zásadami cenové regulace. Uvažované změny by naopak, jak jsem napsal v úvodu, měly snížit tlak na zvyšování kapacity distribučních soustav a umožnit, aby získané prostředky se mohly přesunout na investice do moderních technologií.

Ing. Vladimír Vlk, člen rady Energetického regulačního úřadu

Obrázky:

Energetika se modernizuje a tomu se musí přizpůsobit měření a tarify. Foto archiv/Siemens

Energetická síť před deseti lety, dnes a v budoucnosti. Zdroj: ERÚ

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *