Vláda ČR v pondělí 28. ledna schválila návrh Národního energeticko-klimatického plánu (NKEP). Podle Komory OZE a Hnutí DUHA tím plánuje omezení ochrany klimatu a rozvoje obnovitelných zdrojů. Cíle plánu však výrazně zaostávají za potenciálem OZE v České republice a Evropská komise jej pravděpodobně odmítne.
Plán je součástí odpovědi Evropské unie na prohlubující se klimatické změny. MPO jako předkladatel za Českou republiku nestihlo materiál dokončit v termínu a Evropské komisi ho musí poslat nejpozději do konce ledna. Finální verze plánu pak má být na základě připomínek z Evropské komise hotová do konce roku 2019.
Cíle v návrhu plánu, který ministryně Nováková předložila vládě a ta jej schválila, však podle Komory OZE zaostávají za potenciálem České republiky. Jsou totiž vypočítané podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná a ministerský návrh proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise však od nás oprávněně očekává návrh na nejméně 24 procent.
Nezdá se to jako dramatický rozdíl, ale když tři procentní body rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je zřejmé že asi 600 až 800 tisíc domácností a firem si nebude moci nainstalovat na střechu fotovoltaické panely, dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat například větrnou elektrárnu.
Nereálná je i představa MPO o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.
Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren jsou způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.
Také Hnutí DUHA upozorňuje, že plán rezignuje na zapojení obcí a veřejnosti (samovýrobců) do rozvoje OZE prostřednictvím komunitní energetiky, přestože zkušenosti z vyspělých evropských zemí ukazují, že jde o klíčové aktéry v rozvoji OZE. Nejenom že tyto projekty přinášejí obcím prospěch (ekonomický profit, vznik lokálních pracovních míst, větší soběstačnost atd.), ale pomáhají měnit veřejné mínění, které je pro rozvoj OZE nepostradatelné.
Ekologické a profesní organizace rovněž uvádějí, že ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo k návrhu plánu celou řadu doporučení a připomínek, ale na většinu nebralo zřetel. Se změnami naopak mohou být spokojení lobbisté prosazující výstavbu nových jaderných bloků, protože právě rozvoj jaderné energetiky byl do aktualizovaného plánu jako jedna z mála věcí doplněn. Má jít o jeden z hlavních cílů elektroenergetiky a její dekarbonizace. Asociace ekologických organizací Zelený kruh však v prosinci 2018 vydala zásadní stanovisko, ve kterém objasňuje, proč jaderná energie nedokáže změny klimatu zastavit. Změnil se i cíl pro množství elektřiny vyrobené z OZE. Již tak nízký cíl vyrábět v roce 2030 jen o 1 TWh více než dnes byl snížen asi o třetinu.
Ministerstvo jako předkladatel nestihlo materiál dokončit v termínu a Evropské komisi ho musí poslat nejpozději do konce ledna. Podle Komory OZE je však velmi pravděpodobné, že návrh bude vrácen k přepracování. Finální verze pak má být na základě připomínek komise hotová do konce roku 2019. Ministryni Martu Novákovou tak nyní čeká rok práce na dokončení a hlavně na zlepšení NEKP. Zatím jsou předložená řešení klimatických změn nedostatečná a vyhovují jen zástupcům části průmyslu a fosilní a jaderné energetiky.
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, k tomu řekl: “Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”
Tomáš Jagoš, expert na OZE a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl: “Ministerstvo průmyslu posílá do Bruselu Národní klimaticko-energetický plán, který ve skutečnosti ke zmírnění klimatických změn přispívá zcela nedostatečně. Cílem klimaticko-energetického plánu je zajistit spravedlivý podíl ČR na zastavení prohlubujících se klimatických změn a nemá v něm místo taktizování a chytračení. Takový postup poškozuje české obce a občany.“*
Red (Zdroje: Komora OZE a Hnutí DUHA)
