Rostoucí náklady na energie, jejich nestabilní dodávky i touha se vymanit ze závislosti na plynu z Ruska vede řadu osob i společností k investicím do alternativních zdrojů energie. Instalace solárních panelů se nyní stává jednou z možných variant. Výhody pro investory jsou nasnadě – úspora objemu odebírané elektřiny, snížení uhlíkové stopy a především zvýšení energetické soběstačnosti. S investicí jsou však spojeny i povinnosti a možné dopady.
Poradenská společnost TPA připomíná, že před samotnou realizací je pro investora důležité znát i různé aspekty, dopady a povinnosti, které jsou s touto investicí spojeny:
- Licence: Ještě před pár dny byla při instalaci fotovoltaiky nad 10 kWp a při výrobě elektřiny pro následný prodej spotřebiteli třeba speciální licence od Energetického regulačního úřadu. 10 kWp dnes sotva odpovídá výkonu fotovoltaické elektrárny (FVE) pro větší rodinný dům. 24. ledna 2023 však nabyla účinnost novela energetického zákona zvyšující tuto hranici na 50 kWp. Zvýšila se také hranice, od které je pro udělení licence vyžadována osoba s odbornou způsobilostí, z 20 kWp na 50 kWp. Pokud i tak povinné licenci podléháte, počítejte i s dalšími povinnostmi (např. reportování výkazů o výrobě elektřiny).
- Daň z elektřiny: Dále je nutné počítat také s nárůstem administrativy v oblasti daní. V případě prodeje elektřiny konečnému spotřebiteli (např. nájemci), nebo pokud by výkon instalované FVE převýšil 30 kW (i pro případ pouze vlastní spotřeby/dodání do distribuční soustavy), se stáváme plátcem (až na specifické výjimky) daně z elektřiny. S tím jsou spojeny standardní povinnosti, jako je registrace k dani z elektřiny u místně příslušného celního úřadu a podání přiznání a odvedení daně do 25. dne následujícího měsíce, za který vznikla povinnost daň přiznat. Daň aktuálně činí 28,30 Kč za jednu vyrobenou MWh a je běžně kalkulační položkou prodejní ceny elektřiny (v případě prodeje).
- Prodej přetoků: Co s nespotřebovanou elektřinou? Aktuálně je častým řešením odevzdávat drobné přetoky do distribuční sítě zdarma, případně je odprodávat za předem stanovenou cenu společnosti, která přetoky vykupuje. Některé společnosti zohledňují při odkupu spotové ceny elektřiny, není to však pravidlem. V tomto kontextu je dobré upozornit ještě na chystanou novelu vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, návrh pracuje s možností komunitně sdílet vyrobenou elektřinu, nicméně zatím míří pouze na sdílení v rámci bytového domu.
- Dotace na pořízení: Pořizovací náklady začínají v průměru na 30 tis. Kč za jeden instalovaný kWp. Pokud je součástí systému také baterie, pohybuje se pořizovací cena zhruba na 50 tis. Kč za jeden instalovaný kWp. Aktuálně je spuštěných několik dotačních programů, v rámci kterých je možné žádat o dotace na pořízení FVE podnikatelskými subjekty (např. OPTAK, RES+, nebo NPO). OPTAK poskytne 45 % až 65 % výdajů, u RES+ a NPO je možné získat až 35 % způsobilých výdajů na solární panely a až 50 % na baterie. Získaní dotace a její výše zaleží především na velikosti podniku, způsobu provedení a místu realizace. Čerpaná částka či kompenzované náklady na provedení jsou často zastropované. U některých dotačních programů (NPO) byly již vyčerpány alokované zdroje, projekty jsou tak umisťovány do tzv. zásobníku a jedná se o navýšení kapacity s Evropskou komisí.
- Stavební povolení: Pokud jde o FVE umístěnou na stávající stavbu, je pro povinnost stavebního povolení opět rozhodujícím faktorem výkon instalované FVE, doposud byla hranice nastavená na 20 kWp. V jednom balíčku s novelou energetického zákona vešla v platnost novela stavebního zákona navyšující tento limit na 50 kWp. Od konce ledna se tak můžeme těšit z částečné úlevy od byrokracie i u větších projektů podnikatelských subjektů, ne pouze u domácích fotovoltaik.*
(Zdroj: TPA Group)
