Dekarbonizace těžkého průmyslu bude složitá

Konference Vyspělé Česko, která přilákala stovky odborníků z veřejného, podnikatelského
i akademického sektoru, včetně ministra životního prostředí, Petra Hladíka se účastnili také zástupci těžkého průmyslu, včetně Martina Růžičky ze společnosti ORLEN Unipetrol, který během panelové diskuse upozornil, že transformace těžkého průmyslu není tak flexibilní jako u jiných odvětví. Odkazoval na dokument Cesty k vyspělému Česku, obsahující zásadní kroky k posílení udržitelnosti země, který z konference vzešel a získal si již mnoho signatářů z řad významných českých institucí.

Dokument zdůrazňuje nutnost modernizace české energetické infrastruktury a dosažení 30% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, což vyžaduje odstranění legislativních překážek a zrychlení povolovacích procesů. Během prezentace doporučení zazněla také výzva k akceleraci výstavby obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosových soustav a investicím do technologií pro akumulaci energie a flexibilní řízení spotřeby.

Co stojí v cestě dekarbonizaci českého průmyslu?

„Musíme, bohužel, čekat na stát ve formě legislativy. Legislativa není dokončená, ty vize nejsou přetransformované do finálních podob, a to dost významně ovlivňuje finální projekty. Ale samozřejmě my jako společnost musíme jít nějakým způsobem těsně v závěsu té legislativy tak, abychom byli schopni dokončit projekty. Pro nás je stěžejní rok 2030, přeci jenom transformace rafinérie a obecně těžkého průmyslu je trošičku něco jiného než třeba transformace služeb. My jsme se jako společnost k uhlíkové neutralitě zavázali do roku 2050, ale přesto si myslím, že role státu je stěžejní a celá ta změna je legislativní, to znamená, že legislativa je klíčová,“ vyjádřil se během panelové diskuse s názvem Co stojí v cestě dekarbonizaci průmyslu? Martin Růžička ze společnosti ORLEN Unipetrol.

Jedním z partnerů akce byla také Aliance pro bezemisní budoucnost. „Aliance pro bezemisní budoucnost velice vítá a podporuje vytvoření tohoto dokumentu a zároveň se ztotožňuje se základními tezemi výzvy. Vnímá zároveň potřebu dopracovat a přinést detailnější plán v rámci sekce ‚Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu‘. Tímto se tedy zavazuje společně spolupracovat na konkrétních řešení a plánu pro tento sektor a tímto i celou výzvu aktivně podpoří,“ uvedla Jana Morávková, ředitelka.

Základní specifikace „emisně náročného průmyslu“

Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu se, podle dokumentu Cesty k lepšímu Česku, týká především „elektrifikace, využití geologického ukládání CO2, zajištění dovozu zeleného vodíku, a podpory investic, inovací a vývoje infrastruktury pro sběr a kvalitní zpracování druhotných surovin; podpory recyklovaných a jiných klimaticky šetrných stavebních matriálů, včetně odstranění regulačních bariér k využívání ve velkém měřítku a jejich upřednostnění v kritériích stavebních veřejných zakázek, zaměření na hodnocení celého životního cyklu staveb a uplatnění principů cirkulárního stavebnictví; snižování energetické náročnosti, využití kogenerace a přechod na obnovitelné zdroje, recyklace plastů a přechod na pokročilá biopaliva, podpora vodíku, zmapovat potenciál pro využití vytěžených naftových dolů pro ukládání CO2.“

„Zvlášť v těžkém průmyslu jako v petrochemii, v energetice ty změny půjdou pomalu a my vidíme, že firmy, které se opravdu snaží o nějakou dekarbonizaci tak dokážou uspořit dvě, tři, čtyři procenta uhlíkové stopy ročně. Pokud se nám podaří snížit uhlíkovou stopu o čtyři procenta, tak je to dobrý. Když přijde firma a řekne ‚loni jsme snížili uhlíkovou stopu o deset procent‘, tak je potřeba zpravidla pozvednout významně obočí a začít klást nepříjemné otázky,“ uvedl na konferenci Lukáš Ferkl ze společnosti EnviTrail.

Mezi signatáře výzvy k modernizaci ekonomiky a energetiky patří Změna k lepšímu, Jihomoravské inovační centrum, Frank Bold, Fakta o klimatu, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj, Solární asociace, Business Leaders Forum, Hnutí Duha, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Tilia Impact Ventures, Asociace udržitelného podnikání, Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, Středočeské inovační centrum, Aliance pro energetickou soběstačnost a Aliance glampingu a malého bydlení. Aliance pro bezemisní budoucnost se k výzvě připojila coby sympatizant. Pro více informací o aktivitách a cílech Aliance pro bezemisní budoucnost navštivte náš web www.bezemisni.cz.

JiT (Zdroj: Aliance pro bezemisní budoucnost)*

Zvlášť v těžkém průmyslu jde snižování uhlíkové stopy jen pomalu, ale jiná cesta není. Foto archiv/Aliance pro bezemisní budoucnost

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down