Nárůst ceny elektřiny a zpomalení růstu její spotřeby

Spotřeba elektřiny nám konstantně roste od Q4/2024 a je dobrým ukazatelem vývoje HDP v ČR. V posledním kvartále (Q3) ale došlo ke zpomalení jejího růstu. Zároveň s ohledem na geopolitickou situaci a vliv počasí (sucho a vlny veder) výrazně vzrostla její cena meziročně o 52 % a oproti předchozímu kvartálu o 24 %. Stoupla nám spotřeba plynu, což bylo pravděpodobně způsobeno větší poptávkou po elektřině, kterou vykrývaly paroplynové elektrárny. Vodní elektrárny trápí hydrologické sucho a propad výroby je už skoro o 40 %. I to se negativně projevuje na ceně elektřiny hlavně ve večerních špičkách.

Třetí kvartál (Q3) letošního roku byl ve znamení rekordních letních teplot. Zažily jsme druhé nejteplejší léto. Z pohledu energetiky byla teplota meziročně vyšší o 1,3 °C a o 0,4 °C než průměr posledních osmi let.

Elektřina: Růst spotřeby elektřiny ze sítě mírně zpomaluje

Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od Q4/2024 a vždy prakticky o stejné číslo (s výjimkou Q1/2025). V posledním kvartále (Q3) zaznamenáváme mírný pokles tohoto růstu. „V posledním kvartále byl meziroční nárůst o 2,0 % po očištění o vliv počasí. Oproti průměru před energetickou krizí (2017-2021) tak naopak stále pozorujeme pokles. Ten v Q3/2026 činil 5,0 %.“ konstatuje datový analytik Amper Meteo Kamil Rajdl. „V posledních kvartálech jsme mohli velmi spolehlivě podle spotřeby elektřiny odhadovat vývoj české ekonomiky. Čísla nárůstu spotřeby se prakticky shodovala s růstem HDP. Pokud to platilo i v posledním kvartále, tak lze konstatovat, že válka v Íránu, nepříznivé počasí (sucho, vlny veder) a tím pádem výrazně vyšší ceny elektřiny, které v posledních měsících pozorujeme, se mohou začít projevovat v mírném poklesu výkonnosti naší ekonomiky. Přesnější data nám poskytne až údaj o růstu HDP za třetí kvartál, ale klesající tempo růstu spotřeby elektřiny není pro ekonomiku dobré znamení - pokud nedošlo právě v tomto čtvrtletí k potřebnému zvýšení energetické účinnosti,“ analyzuje zakladatel skupiny Amper a energetický expert Jan Palaščák.

Plyn: nárůst spotřeby vlivem větší poptávky po elektřině

Spotřeba plynu v 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,3 % a po očištění o vliv počasí narostla o 6,6 %. Proti období 2017-2021 pozorujeme stále úspory okolo 17 %, které dlouhodobě již nenarůstají, pouze kolísají. „Nárůst spotřeby plynu během letních měsíců mohl být způsoben horkým počasím a velkou poptávkou po elektřině, kterou mohla částečně vykrývat výroba paroplynových elektráren. Dalším významným faktorem bylo i sucho, které mělo za následek jak nízkou výrobu vodních elektráren, tak hlavně nucenou odstávku některých jaderných elektráren. Tedy nastal tu souběh menší výroby a velké spotřeby elektřiny, a to vše v době obtížné geopolitické konstelace,“ rozebírá Jan Palaščák.

OZE (bez BPS): Slabá výroba z vodních elektráren

Od začátku roku se vyrobilo 5863 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren, což je meziroční nárůst o 6 %. Oproti průměru let 2016-2025 je zde ale citelný nárůst o 43 %. Na výrobě z OZE (bez bioplynových elektráren) se ze 79 % podílely fotovoltaické elektrárny, z 13,3 % vodní elektrárny a ze 7,7 % větrné. Tyto tři zdroje by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 11,6 %.

Oproti průměru 2016-2025 se vyrobilo z FVE od začátku roku o 94 % více elektřiny, stejně jako je nárůst instalovaného výkonu.  

Výroba z vodních elektráren je oproti období 2016-2025 nižší skoro o 40 % a navazuje tak na nepříznivý vývoj z roku 2025. Nejvýraznější propad nastal v lednu a září, kdy byla produkce o více než polovinu nižší, než je obvyklé. Hlavními důvody byla slabší sněhová pokrývka a zároveň nižší teploty, které na rozdíl od minulosti nevedly k časnému odtávání. Ani v dalším průběhu roku se situace výrazně nezlepšila a trápí nás silné hydrologické sucho. „Lze předpokládat, že se malá výroba z vodních elektráren negativně projevuje i na spotových cenách elektřiny hlavně během večerních špiček,“ doplňuje Kamil Rajdl.

Větrné elektrárny překvapivě během letních měsíců vyráběly více než je obvyklé. Obecně ale platí, že během léta je výroba nízká. V letošním létě se vyrovnala ale i tradičně větrným zimním měsícům. Od začátku roku je tak výroba o 7 % vyšší.

Dramatický meziroční nárůst ceny elektřiny

Cena elektřiny v Q3/2026 meziročně výrazně stoupla. V roce 2025 byl medián ceny v Q3 jen 90,8 EUR/MWh, letos to bylo již 137,7 EUR/MWh (počítáno jako hodinové agregace). Meziročně je to tedy nárůst skoro o 52 %. Cena narostla výrazně i oproti předchozímu kvartálu, a to o 24 %.  „Mezi hlavní důvody nárůstu ceny elektřiny patří zjevně konflikt v Íránu a teplé a suché počasí. Vyšší ceny pozorujeme během celého dne. K největší změně došlo v prvních a posledních hodinách dne. Vyšší byly i maximální ceny, a naopak cena nepadala příliš hluboko do záporných cen. Na druhou stranu počet záporných hodin byl podobný jako vloni. V Q3/2026 to bylo celkově 5 % času. Dramaticky stoupl počet drahých hodin nad 200 EUR/MWh. Meziročně jich bylo 5krát více, celkově 11,5 % času. To znamená vyšší tlak na to, kdy spotřebu elektřiny uskutečnit anebo kdy ji naopak cíleně vyrábět. Znovu se potvrzuje, že v dalších letech vzroste poptávka po flexibilitě či větším zapojením bateriových systémů“ komentuje Jan Palaščák.*

Red (Zdroj: Amper Meteo)

Výroba elektřiny z OZE (bez BPS): Od začátku roku se vyrobilo 5863 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren, což je meziroční nárůst o 6 %. Zdroj: Amper Meteo