Menu
e-shop
Evropská elektrizační soustava bude v příštích letech potřebovat výrazně více flexibility. Podle studie evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E se její potřeba související s proměnlivostí výroby a spotřeby mezi lety 2025 a 2033 přibližně zdvojnásobí. Současně prudce roste evropský trh s bateriemi: v roce 2025 přibylo 36 GWh nové kapacity a podle středního scénáře SolarPower Europe by měla celková kapacita bateriových úložišť v Evropské unii do roku 2030 vzrůst ze zhruba 77 na 470 GWh.
Jak tento vývoj proměnit ve skutečný přínos pro energetické sítě, průmysl a spotřebitele v rámci českého prostředí? To bylo hlavním tématem SAF Konference: Akumulace a Flexibilita 2026, kterou 20. října v Praze uspořádala Asociace AKU-BAT.
Evropská energetika vstupuje do období, v němž o spolehlivosti a ekonomice elektrizační soustavy nebude rozhodovat pouze množství vyrobené a odebrané elektřiny, ale stále více také schopnost reagovat na výkyvy výroby a spotřeby. Rozvoj obnovitelných zdrojů, snaha a plánovaná podpora elektrifikace průmyslu, plánovaná výstavba datacenter i snaha o proměnu tradičního výrobního mixu zvyšují požadavky na flexibilitu – tedy schopnost energetického systému v potřebném čase a místě upravit výrobu, spotřebu nebo využití akumulované energie.
Význam akumulace a flexibility dnes přesahuje i samotnou transformaci energetiky. Pokračující válka na Ukrajině, útoky na energetickou infrastrukturu a nestabilita světových trhů s palivy znovu ukazují, jak zásadní je pro Evropu bezpečnost dodávek a schopnost omezovat dopady vnějších krizí na ceny energie. Evropská energetika přitom musí současně zajistit rostoucí spotřebu elektřiny, rozvoj průmyslu i integraci nových výrobních zdrojů, které budou zvyšovat soběstačnost EU.
Studie s názvem System Flexibility Needs for the Energy Transition, kterou zveřejnila evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, předpokládá přibližné zdvojnásobení celoevropských potřeb flexibility spojených s proměnlivostí výroby a spotřeby mezi roky 2025 a 2033. Potřeba krátkodobé flexibility a schopnosti rychle měnit výkon má podle studie přibližně zdvojnásobit svou úroveň již do roku 2030. Jde o modelové výsledky popisující potřeby soustavy, nikoli o prognózu instalovaného výkonu konkrétní technologie.
„Rostoucí potřebu flexibility přitom nelze pokrýt pouze výstavbou bateriových úložišť. Významnou roli budou hrát také řiditelné výrobní zdroje, kogenerace, chytře řízené průmyslové provozy a další. Rozhodující bude schopnost tyto zdroje koordinovat a využívat jejich potenciál podle aktuálních potřeb elektrizační soustavy. Právě zde se otevírá prostor pro agregátory, kteří mohou flexibilitu jednotlivých zařízení a odběrných míst spojovat a nabízet ji na trhu. To vede k efektivnějšímu využití stávající infrastruktury a tím i snížení ceny elektřiny koncovým zákazníkům, jelikož je možné ušetřit část nákladů v elektrizační soustavě,“ uvádí Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.
Aby se tento potenciál mohl naplno uplatnit také v České republice, nestačí pouze rozšiřovat instalovanou kapacitu baterií a dalších flexibilních zdrojů. Stejně důležité je vytvořit podmínky pro jejich efektivní zapojení do energetického systému. Základní legislativní rámec přinesla novela energetického zákona Lex OZE III a od září 2026 se otevřel trh nezávislé agregaci.
Zásadní změnu má dále přinést inovovaná tarifní struktura (ITS), kterou připravuje Energetický regulační úřad. Pro odběratele připojené na hladinách velmi vysokého a vysokého napětí (VVN a VN) počítá návrh se zavedením od 1. ledna 2027. Dosavadní platbu za rezervovanou kapacitu má nahradit kombinace plateb za rezervovaný příkon a maximální naměřený čtvrthodinový odebraný výkon. Cílem je spravedlivěji rozdělit náklady na distribuční infrastrukturu a motivovat odběratele k efektivnějšímu využívání kapacity sítí a to je jen začátek.
Podle odhadů ERÚ by změna mohla vést ke snížení celkového rezervovaného příkonu o 3300 MW, tedy přibližně 15 procent, a uvolnění dosud nevyužívané kapacity pro další účastníky trhu. Potenciální úsporu v regulovaných cenách úřad vyčísluje až na 2,5 miliardy korun ročně. Nejde přitom o zvýšení celkového objemu prostředků vybíraných za distribuci, ale o změnu způsobu jejich rozdělení mezi zákazníky. Dopady na jednotlivé odběratele se proto mohou lišit podle jejich skutečného využívání rezervovaného příkonu.
„Nová tarifní struktura významně ovlivňuje také ekonomiku bateriových úložišť a průmyslové flexibility. Stále větší hodnotu bude mít schopnost podniků řídit svůj odběrový profil, snižovat výkonové špičky a efektivně kombinovat výrobu, spotřebu a akumulaci. Návrh ERÚ zároveň otevírá prostor pro zvýhodnění zařízení, která budou efektivně využívat distribuční síť pro akumulaci elektrické energie. V budoucnu bychom se měli dočkat i dynamických distribučních tarifů, které budou velkou výzvou nejen pro odběratele elektrické energie, akumulační technologie, průmyslové podniky ale i pro distribuční společnosti,“ říká Martin Panáč, předseda představenstva Asociace AKU-BAT a ředitel SAF.
Rychle rostoucí bateriový trh přináší vedle příležitostí také nová investiční rizika. Ekonomika bateriových úložišť závisí na vývoji cen silové energie v průběhu dne, na dostupnosti služeb výkonové rovnováhy, rozvoji OZE, technických parametrech zařízení i budoucích pravidlech trhu. Významnou úlohu budou i nadále hrát agregátoři a jejich schopnost predikce a reakce na měnící se podmínky na trhu s flexibilitou.
Z dlouhodobého hlediska proto nemusí být udržitelné stavět investiční rozhodnutí pouze na očekávání výnosů z jedné služby. Provozovatelé budou stále více potřebovat kombinovat různé způsoby využití baterií tzv. revenue stacking a současně zohledňovat jejich vzájemná omezení, náklady na provoz a degradaci.
„Bateriová úložiště dnes představují technologicky i obchodně komplexní oblast energetiky. Zajistit jejich dlouhodobou návratnost vyžaduje nejen hlubokou znalost samotné technologie, ale také pokročilý energetický management, kvalitní predikce vývoje trhu a schopnost průběžně optimalizovat provoz. Je proto důležité otevřeně mluvit o skutečné ekonomice bateriových projektů. Výnosy z poskytování služeb výkonové rovnováhy nelze považovat za dlouhodobě garantované. S rostoucím počtem bateriových úložišť a sílící konkurencí se budou měnit obchodní příležitosti i dosažitelné marže. Úspěšné projekty proto musí vycházet z realistických finančních modelů, důsledného řízení rizik a schopnosti efektivně kombinovat různé zdroje příjmů. O budoucnosti bateriového trhu nebude rozhodovat pouze množství instalované kapacity, ale především schopnost provozovatelů zajistit dlouhodobě udržitelnou ekonomiku svých projektů,“ upozorňuje Tomáš Mužík, výkonný ředitel, Nano Energies CZ.
Red (Zdroj: AKU-BAT)
Rostoucí potřebu flexibility nelze pokrýt jen výstavbou bateriových úložišť, významnou roli budou hrát například řízené obnovitelné zdroje a navazující průmyslové provozy. Foto archiv/Fenix
