Evropa by chtěla, aby se vyráběly čtyři miliony tepelných čerpadel ročně

Evropská komise (EK) ve svém novém Akčním plánu pro elektrifikaci posiluje roli chlazení jako nástroje, který má budovám pomoci zvládat vlny veder. Opřít se přitom chce o výrazně rychlejší rozšiřování tepelných čerpadel: jejich roční počet instalací v EU má do roku 2030 vzrůst z 2,4 na přibližně 4 miliony. Pro ČR, kde se technické systémy budov tradičně navrhují především s ohledem na zimní provoz, to znamená změnu přístupu. Vytápění a chlazení bude nutné stále častěji plánovat jako jeden celoroční systém.

Evropská komise zveřejnila 17. července svůj Akční plán pro elektrifikaci. V oblasti budov dokument propojuje rychlejší přechod od fosilních zdrojů s potřebou lépe zvládat rostoucí letní teploty. U tepelných čerpadel proto vedle vytápění a ohřevu vody zdůrazňuje také schopnost účinně chladit a přispívat k odolnosti budov během delších a intenzivnějších vln veder. Členské státy zároveň vybízí, aby jejich podporu zohledňovaly ve svých plánech adaptace na změnu klimatu.

Role chlazení a růst trhu

„Chlazení se posouvá z kategorie dodatečného komfortu do strategického plánování budov. Pro evropský trh včetně českého je tento vývoj zásadní, protože vytápění a ochrana před letním přehříváním se u řady objektů stále řeší odděleně. Nový přístup naopak směřuje k systémům, které zajistí celoroční provoz a řídí spotřebu podle skutečných potřeb budovy,“ vysvětluje Enrique Vilamitjana, generální ředitel Panasonic Heating&CoolingSolutionsEurope.

Širší role tepelných čerpadel je součástí celkového posunu k elektrifikaci. Evropská komise chce do roku 2040 zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie v EU na indikativních 46 procent. V budovách k tomu má přispět zvýšení ročního počtu instalovaných tepelných čerpadel z 2,4 milionu v roce 2025 na přibližně 4 miliony v roce 2030. „Růst o dvě třetiny během pěti let prověří celý obor. Nestačí pouze vyrobit a dodat více zařízení. Každá instalace vyžaduje kvalitní návrh, správnou montáž a následný servis. Také český trh proto bude potřebovat odpovídající počet kvalifikovaných projektantů, montážních firem a servisních techniků,“ říká Radek Vach, ředitel pro strategii závodu Panasonic Heating&Ventilation Air-Conditioning Czech, který v Plzni vyrábí tepelná čerpadla pro český a evropský trh.

Změna ekonomiky budov

Rychlejší rozšiřování tepelných čerpadel bude záviset také na jejich ekonomice. Podle Evropské komise může přechod z plynového kotle na tepelné čerpadlo snížit domácnosti výdaje na vytápění o 20 až více než 60 %. Konkrétní výsledek se liší podle stavu budovy, cen energií, způsobu provozu a kvality návrhu a instalace. „Pokud stejné zařízení zajišťuje vytápění i letní chlazení, je nutné jeho ekonomiku posuzovat za celý rok, nikoliv pouze podle zimní spotřeby. Pro developery, vlastníky budov a facility manažery to znamená plánovat oba režimy jako jeden celek. Vedle výkonu a pořizovací ceny proto poroste význam celoroční účinnosti a chytrého řízení,“ vysvětluje Radek Vach.

Právě pořizovacími náklady a dalším rozvojem trhu se mají zabývat navazující kroky Evropské komise. Akční plán počítá se samostatným plánem pro vytápění a chlazení a do roku 2027 chce Komise posoudit také možnosti, jak zmenšit cenový rozdíl mezi tepelnými čerpadly a fosilními kotli. „Pro český trh bude klíčové, jak se tyto kroky promítnou do podmínek pro investice, výstavbu a renovace. Ty ovlivní tempo rozvoje tepelných čerpadel i začleňování chlazení do energetických řešení budov,“ uzavírá Radek Vach.*

/ev, zdroj: Panasonic/

Na foto: Tepelné čerpadlo a jeho výroba / Archiv redakce