Zkušenosti s nízkoemisními zónami

Znečištění ovzduší v podstatné části Evropy je významný environmentální problém se závažnými dopady. Znečištěné ovzduší prokazatelně poškozuje zdraví obyvatelstva, což se projevuje zvýšenou nemocností zejména dýchacího nebo kardiovaskulárního ústrojí a předčasnými úmrtími. Ekonomické dopady zahrnují zejména zvýšené výdaje zdravotních a sociálních systémů, ale také pokles produktivity práce. Jedním z opatření ke zlepšení je zavádění nízkoemisních zón ve velkých městech.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2019.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí ve svém odhadu zdravotních rizik, že znečištění ovzduší způsobuje v Evropě každoročně více než 400 tisíc předčasných úmrtí. Nejvyšší zdravotní rizika spojená v současnosti se znečištěním ovzduší se týkají prachu (PM₁₀, PM_2,5), s odstupem pak oxidu dusičitého (NO₂) a přízemního ozónu (O₃).

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že ekonomické dopady způsobené zdravotními důsledky znečištění ovzduší prachem se v jednotlivých zemích podle jejich vyspělosti a kvality ovzduší pohybují od jednotek až po desítky procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve velkých evropských městech přitom zůstává významným zdrojem znečištění ovzduší automobilová doprava. Města se tedy zaměřují především na tuto oblast.

Snahy o zlepšování kvality ovzduší v evropských městech v oblasti dopravy zahrnují jednak systémová opatření, jednak dočasná opatření zaváděná pouze pod dobu zhoršených rozptylových podmínek nebo smogových situací.

Zavádění nízkoemisních zón (NEZ) vychází ze zjištění, že menší část nejvíce znečišťujících vozidel produkuje výrazně vyšší podíl emisí. Smysl opatření je tedy menšinu nejvíce znečišťujících vozidel v dané oblasti eliminovat. NEZ tak významně neovlivňuje množství vozidel v regulované oblasti (případně dočasně, krátce zavedení), ale pouze mění složení flotily z hlediska emisních standardů. Proto některá města kombinují NEZ s mýtným systémem, který naopak množství vozidel pohybujících se v zóně cíleně omezuje.

Zkušenosti s provozováním NEZ v evropských městech ukazují na několik faktorů, které nejvíce ovlivňují jejích reálný dopad:

- Velikost regulovaného území – čím větší zóna, tím má větší šanci ovlivnit kvalitu ovzduší, příkladem může být regionální zóna v Porúří.

- Kontrola a prosazování – německé NEZ ukazují, že základem fungování je kontrola dodržování pravidel a sankcionování těch, kdo pravidla porušují (pokuty).

- Synergie – osvědčuje se kombinace NEZ s dalšími opatřeními, např. mýtný systém, regulace parkování, zvýhodnění MHD, omezení maximální rychlosti, rozvoj městské cyklistiky a podpora pěších ve městě.

- Komunikace s veřejností – představuje významnou výhodu při zavádění NEZ i pro dodržování a kontrolu pravidel.

- Možnost gradace – výhodně se jeví postupné rozšíření velikosti (Milán) nebo zpřísňování pravidel (Švédsko, Německo).*

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Obrázky:

Začátek nízkoemisní zóny je v Německu označen dopravní značkou. Foto archiv/Ingenieur.de

Paříž zavedla trvalou NEZ v lednu 2017 s harmonogramem zpřísňování. Foto archiv/AutoPlus

Od října 2021 má být přísná ULEZ rozšířena na území Velkého Londýna. Foto archiv/Centre for Cities

Města často kombinují NEZ se snížením počtu aut – například vjezdem podle poznávacích značek sudá/lichá. Foto archiv autora