Jako velmi ambiciózní, až nereálné hodnotí analytici cíle směrnice o využití obnovitelných zdrojů energie, kterou v úterý schválil Evropský parlament (EP). Počítá do roku 2030 s podílem čisté energie na celkové evropské spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta. V současnosti je celounijní podíl kolem 22 procent. Problémy bude mít podle analytiků většina evropských zemí včetně Česka. Směrnici budou ještě schvalovat členské státy EU.
Jako nereálný hodnotí stanovený cíl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. "Současný podíl je okolo 22 procent a pro dosažení tohoto cíle by se tempo zavádění obnovitelných zdrojů energie muselo téměř ztrojnásobit oproti realitě posledních let. Pro Českou republiku je do roku 2030 velmi ambiciózní i cíl okolo 28 procent," uvedl Macenauer.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny bude mít valná většina zemí EU s plněním závazku problémy, stanovený cíl je tak podle něj velmi ambiciózní. Upozornil, že podle dat z roku 2021 by v EU nově upravený závazek naplnilo pouze Švédsko a Finsko. "Aktuální situace si tak žádá další dotační programy pro budování obnovitelných zdrojů, a to i navzdory tomu, že v loňském roce z nich pocházelo asi 40 procent celkové produkce," řekl. Z okolních zemí bylo podle Cverny nejblíže splnění závazku Rakousko, kde spotřeba z obnovitelných zdrojů předloni tvořila 36,4 procenta. Češi na tom byli velmi podobně jako Slováci se spotřebou ve výši asi 17 procent celkové spotřeby. Němci před dvěma roky spotřebovali z obnovitelných zdrojů asi 19 procent z jejich celkové energetické spotřeby, upozornil.
"Obnovitelné zdroje v dohledné době spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny pro střední Evropu nezajistí," míní ředitel energetické skupiny UCED Václav Skoblík. Solární a větrné elektrárny podle něj nedokážou v Česku a například i v Německu ani při jejich výrazném růstu nejméně do roku 2030 nahradit tradiční zdroje energie. "Zvýšené plány výstavby větrných a solárních elektráren budou narážet na produkční a montážní kapacity," uvedl Skoblík. Spíše nereálně vidí dosažení cíle v tak krátké době i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Zároveň ale upozornil na pozměňovací návrhy, které EP přijal k návrhu směrnice loni na podzim. "Je tam obrovské množství výborných nápadů, které mimo jiné podporují či vyžadují přeshraniční spolupráci. Což by mělo odbourat blokování ze strany sousedních států a projekty i zeefektivnit," řekl Dohnal. Ve směrnici postrádá například podmínky k recyklaci solárních panelů a vrtulí větrných elektráren, přesnější pravidla pro vydávání a stahování emisních povolenek nebo omezení dovozu komponentů z Číny a navýšení produkce v Evropě. "Komise by měla do tisku poslat i nějaký sumář těch kroků, pravidel či nařízení. Aby veřejnost viděla nejen ten vzdálený cíl, ale i tu cestu," dodal.
Podle energetické společnosti Greenbuddies, která se zabývá projektováním a instalací fotovoltaiky, jsou tuzemské firmy na podobný rozvoj připraveny, problémem jsou však zdlouhavé povolovací procesy, byrokracie a často i postoj některých politiků napříč samosprávou. "Určitě by pomohlo více sladit postoje politických subjektů na centrální, regionální a místní úrovni. V solárním sektoru potřebujeme stabilitu pro investory a předvídatelné prostředí, to u nás dlouhodobě chybí," uvedl ředitel Greenbuddies Consulting Petr Štajner.
Svaz moderní energetiky vidí rozhodnutí EP jako revoluci pro rozvoj čistých zdrojů energie v Evropě. "Silná shoda na odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i deset let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně," řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák.*
/Zdroj: ČTK/
