V porovnání se všemi okolními státy Česko ve využívání geotermální energie stále zaostává. Do roku 2030 přitom lze realisticky očekávat vznik nejméně prvních pěti tepláren a deseti výtopen, což předpokládá střední scénář Komory obnovitelných zdrojů energie. Je ale potřeba dokončit identifikace nejvhodnějších lokalit, testování použitelných technologií a především vytvořit vhodné, nediskriminační finanční programy.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2020.
Geotermální energetika je založena na využívání tepelné energie zemského jádra. Malé hloubky potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny.
Potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný. Do roku 2030 by mohlo vzniknout deset tepláren a dvacet výtopen využívajících geotermální energie (GTE), spočítali experti Komory OZE na základě informací o využitelném potenciálu a s ohledem na limitní podmínky.
Tento rozvoj by vyžadoval poměrně robustní podpůrné nástroje, Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů však mají obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci teplárenství dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren a to jen na již zavedené druhy obnovitelných zdrojů a potenciál geotermální energetiky zůstane nadále nevyužit.
„Náklady na počáteční investice do vrtů jsou vysoké, soukromý investor je sám nezvládne. Ve světě se nejlépe osvědčují granty pokrývající počáteční rizika, např. realizaci prvního hlubinného vrtu a nezbytný geologický průzkum, poté se připojuje investor, který projekt dotáhne do funkčního energetického zdroje,” říká Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál.
Obnovitelná geotermální energie je stabilní, snadno regulovatelná a vedle vytápění a chlazení se dá využít i pro sezónní skladování tepla. „Chybí nám dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách. Na rozdíl od zahraničí nám tu chybí pilotní projekty ověřující různé technologie jímání zemského tepla v praxi a finanční programy, které by výzkumu a přípravě prvních projektů vytvořily alespoň základní podmínky,” uvedl Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.
Na aktualizaci podrobných map, které zpřesní potenciál a vhodné lokality, začal pracovat vědecký tým v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR vloni. Podílí se na něm výzkumníci z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou RINGEN. Dokončení map je plánováno na červen 2022.
Red (Zdroj: Komora OZE)
Obrázky:
Geotermální zdroj v teplárně Termo Děčín zlepšuje životní prostředí v děčínské kotlině. Foto archiv/Termo Děčín
Způsoby jímání střední a hluboké geotermální energie z vody nebo horniny. Zdroj: MDPI
