Hnůj místo kukuřice – reálná změna substrátu

Dominantní postavení mezi vstupními surovinami pro bioplynové stanice (BPS) měla až dosud kukuřičná siláž. Tento koncept vznikl v Německu počátkem devadesátých let 20. století a od této doby také počítáme jeho mohutný rozvoj v celé Evropě. Využívání běžných zemědělských plodin pro energetické účely je však z legislativních i technologických důvodů stále komplikovanější.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2018.

V případě širokořádkových plodin jde o stále se zpřísňující protierozní opatření, stupňující sucho a v neposlední řadě i politické změny v náhledu na biomasu. V této souvislosti je zcela zřejmý odklon od plodin využitelných pro výrobu potravin a krmiv, mezi ně pochopitelně řadíme i všechny siláže. Legislativní regulaci plně pocítí především nové zdroje OZE uvedené do provozu po roce 2020. Řešením je maximalizace využití vedlejších produktů živočišné výroby – hnoje a kejdy. Každý provozovatel BPS však namítne, že to není tak jednoduché.

Hnůj a kejda by měly být vždy první a logickou volbou při optimalizaci substrátové skladby. Velkou výhodou je lokální produkce a nulová nebo velmi nízká cena, nevýhodou pak nižší produkce bioplynu z organické sušiny, která se pohybuje na úrovni asi 50–75 % ve srovnání s kukuřičnou siláží. Jejich mechanické vlastnosti mohou také působit problémy, především v případě vysokých dávek slamnatého hnoje, které významně zvyšují riziko vzniku plovoucí vrstvy ve fermentoru. Z výše uvedeného je zřejmé, že východiskem je pouze urychlení a prohloubení rozkladu hnoje a kejdy.

Řešení bylo představeno letos na XVIII. ročníku tradiční třeboňské konference Výstavba a provoz bioplynových stanic. Společnost NovaEnergo zde uvedla nový produkt UltraPract® P2. Přípravek obsahuje hydrolytické enzymy druhé generace, které umožňují rozklad látek obsažených v hnoji a kejdě přežvýkavců, jež by jinak zůstaly nerozloženy. Vlastní enzymová aktivita je předmětem patentové ochrany a výrobce ji uvádí pod příhodným označením akcelerační faktor (AC).

Konkrétní aplikace přípravku proběhla na referenční BPS (výkon 1 MWel) zemědělské farmy Fadom, s. r. o., Dolní Město. Při provozu BPS s výkonem 1 MWel, která využívala 23 tun/den hovězího hnoje, umožnil nový přípravek UltraPract® P2 snížení substrátové dávky o téměř 3000 tun cíleně pěstované biomasy za rok. Tato redukce zpracovávané hmoty také otevřela prostor pro další optimalizaci, která spočívá v postupném navyšování dávky hnoje, které pod vlivem přípravku umožní další postupnou redukci množství siláží.*

Ing. Jan Štambaský, Ph.D., NovaEnergo, s. r. o.

Obrázky:

Hnůj a kejda by měly být první volbou při optimalizaci substrátové skladby. Foto archiv/Energie 21

Výsledná změna substrátové dávky vlivem přípravku UltraPract® P2. Zdroj: NovaEnergo

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *