Vláda rozhodla o stavbě přehrady Nové Heřminovy v roce 2008. Toto vodní dílo se podle aktuálních plánů má začít stavět až v roce 2026. Zástupci Hnutí DUHA v reakci na tiskovou zprávu Ministerstva zemědělství a Povodí Odry uvádí, že naprostou většinu času až dosud spotřebovala protahující se příprava projektu a složité výkupy pozemků, jak ukazuje časová osa na oficiálním webu Povodí Odry k přípravě přehrady. Hnutí DUHA plánovanou výstavbu reálně nijak nezdržovalo, neboť bezpečnost obyvatelstva je pro něj vždy na prvním místě. Kritizuje především to, že nebyly zváženy levnější a efektivnější řešení, která již mohla být dávno realizována.
Žádost o územní rozhodnutí k vybudování vodního díla byla podána v roce 2017, ale územní řízení bylo zahájeno až o čtyři roky později, v roce 2021. Od této chvíle do procesu mohly vstupovat obce nebo spolky se svými připomínkami. Hnutí DUHA její vybudování mohlo oddálit nejvýše o 60 dnů během územního řízení, ale ani to se nestalo. Jelikož se k územnímu řízení vyjádřila i obec Nové Heřminovy, vázaná místním referendem s výstavbou přehrady nesouhlasit, neprodloužily připomínky Hnutí DUHA výstavbu ani o den. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a složité výkupy pozemků, jak ukazuje časová osa na oficiálním webu Povodí Odry k přípravě přehrady.
Hnutí DUHA Jeseníky a dotčení občané obce Nové Heřminovy již od roku 2005 odkazují na skutečnost, že existuje o třetinu levnější a šetrnější řešení protipovodňové ochrany Krnova, Opavy a dalších měst a obcí, které již mohlo být dávno realizováno, a výrazně tak odlehčit aktuální povodňové situaci. Studie dokládá, že toto řešení by přineslo podstatně menší a citlivý zásah do krajinného rázu, nevedlo ke zničení nivy v obci Nové Heřminovy, nenarušilo tok řeky, nevedlo k usazování splavenin a nevyžadovalo rozsáhlé zábory půdy. Soubor těchto opatření včetně odsazených hrází v Opavě a Krnově může před povodněmi chránit dříve, než přehrada, jejíž stavbu nadále odkládají komplikované přípravné práce.
Sociologický výzkum již v roce 2014 zjistil, že dvě třetiny dotázaných v Nových Heřminovech s vybudováním přehrady nesouhlasili. Mezi důvody odporu místních lidí patří, že nebyli včas zahrnuti do plánování stavby, výkupy nemovitostí byly nastaveny netransparentně, a ohrozily tak i dobré sousedské vztahy.
V perspektivě celé krajiny je již od povodní z roku 1997 patrné, že přírodě blízká protipovodňová opatření ochraňují mnohem větší území než přehrady a vyvažují řadu negativních trendů, které k povodním vedou: ve dvacátém století jsme ztratili napřímením českých řek a potoků 160 tisíc kilometrů jejich délky a na polích jsme přišli o zasakování vody zoráním 49 tisíc kilometrů mezí či degradací 48 % orné půdy, která je nyní ohrožena erozí. Přírodní rozlivy jsou přitom pro zvládání povodní zásadní. Velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely 800 tisíc tun bahna a třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Před Ostravou tehdy zadržely ekosystémy v CHKO Poodří 89 milionů m3 vody a zmenšily povodňovou vlnu v Ostravě nejméně o 100 kubíků za sekundu.
- Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, uvedl: „Povodí Odry pracuje na přípravě přehrady již 27 let a utratilo za tu dobu 1,3 miliardy korun. Odsazené hráze a další opatření v Krnově měly stát už dávno před vybudováním vodního díla. Nijak jsme zahájení vybudování nezpozdili. Aby se mohla začít stavět přehrada, je třeba přeložit silnici 1. třídy. Ani k tomuto kroku, který nikdo nezpomaluje, se dosud nepřistoupilo.“
- Ondřej Simon, hydrobiolog z České zemědělské univerzity, uvedl: „Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by se k tomu postavil zodpovědně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ni bylo vybudováno více menších nádrží a dalších dílčích opatření. Minimálně část z nich mohla být již dávno postavená, na rozdíl od komplikované jedné velké přehrady. V krajině chybí přirozené rozlivy pro řeky a nivy vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním spolehlivěji než přehrady.“
- Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA uvedla: „Hnutí DUHA se dlouhodobě snaží přinášet alternativní řešení tak, aby v první řadě neohrozila ochranu a zdraví obyvatelstva, a zároveň pomohla ke stabilitě životního prostředí. Je zcela irelevantní ve věci, která se projednává již několik desetiletí obvinit Hnutí DUHA s cílem zachránit si své vlastní svědomí. Schopnost krajiny zachytit vodu je oslabená pěstováním monokultur na polích i v lesích. Lužní lesy mizí a intenzivní zemědělství degraduje půdy, které tak ztrácí schopnost vodu zadržet. Pokud chceme úspěšněji bránit ničivým povodním, musíme lépe zadržovat vodu v krajině, tedy šetrně hospodařit v lesích, vrátit do krajiny zeleň a obnovit přírodní koryta řek.“
JiT (Hnutí DUHA)*
(Nejen) podle Hnutí DUHA přírodě blízká protipovodňová opatření obecně ochraňují větší území než přehrady a vyvažují i řadu negativních trendů s výstavbou souvisejících. Foto archiv/Arnika
