Hlavním problémem, který Česká republika potřebuje řešit, jsou zvýšené až nadlimitní koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu. Převažujícím zdrojem této látky je vytápění domácností. Klíčovými opatřeními jsou pokračující výměny neekologických kotlů, používání vhodných paliv a udržování topných zařízení v dobrém technickém stavu, případně přechod domácností k alternativnímu způsobům vytápění.
Úroveň znečištění ovzduší se v různých částech ČR velmi výrazně liší. Na jedné straně jsou oblasti velmi málo znečištěné, ve kterých je kvalita ovzduší obdobná jako v čistých souvisle obydlených regionech Evropy a koncentrace škodlivin ani zdaleka nedosahují imisních limitů. Na druhé straně Ostravsko patří společně s přilehlou oblastí Polské republiky dlouhodobě k nejvíce znečištěným evropským regionům z hlediska suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu, a to jak z hlediska rozlohy, tak dosahovaných koncentrací, byť v roce 2023 došlo k určitému zlepšení.
Koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity v některých částech České republiky (ČR). V roce 2023 došlo k překročení imisního limitu pro benzo[a]pyren na 0,9 % území ČR. K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021–2023 pouze na 0,1 % území ČR. V případě suspendovaných částice frakce PM10 a PM2,5 překročila zákonem stanovené imisní limity modelovaná 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 a modelovaná roční průměrná koncentrace PM2,5 na 0,003 % a na 0,01 % území ČR. Zde je však dobré podotknout, že rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší nejpříznivějším rokem za hodnocené období 2013–2023. Koncentrace benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM10 a PM2,5 závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Společnost může pomocí různých opatření ovlivnit množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Mezi tato opatření patří např. výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku. Naopak přízemní ozon nemá svůj emisní zdroj, v ovzduší vzniká v celé řadě chemických reakcí jiných látek v ovzduší (tzv. prekurzorů ozonu) a jeho koncentrace jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména v teplém období roku. Opatření zaměřená na snížení koncentrací přízemního ozonu jsou tedy mnohem problematičtější a vyžadují širokou mezinárodní spolupráci.
Celkově patří ČR k nadprůměrně znečištěným zemím z hlediska suspendovaných částic PM2,5 a benzo[a]pyrenu, k průměrně až nadprůměrně znečištěným zemím z hlediska suspendovaných částic PM10 a O3, a k podprůměrně až průměrně znečištěným zemím z hlediska NO2.
/ev/
Celý text rozhovoru si můžete přečíst v pátém vydání Energie 21*
