Dva záměry investorů na instalaci výroben energie z obnovitelných zdrojů v Plzeňském a Libereckém kraji vyvolaly v prvních měsících roku 2014 rozporuplné diskuse místních občanů. Prvním záměrem byla farma větrných elektráren Střížovice, druhým záměrem geotermální elektrárna v areálu bývalé textilní továrny Seba Tanvald. To vyvolává otázky, jak by měli investoři postupovat, aby místní občany přesvědčili o prospěšnosti svých záměrů.
Stručný obsah článku. Celý článek vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2015.
Občané v referendech jak větrné elektrárny Střížovice, tak geotermální elektrárnu Tanvald odmítli. Nejde zdaleka o první neúspěch investorů OZE v poslední době. V případě větrných elektráren se již stává spíše pravidlem, že občané stavbu větrných elektráren v blízkosti své obce odmítnou. U geotermální elektrárny šlo o druhý neúspěch stejného investora v krátké době (v roce 2013 neuspěl s podobným projektem v Semilech).
Jsou to varovné signály, které mohou ukazovat jak na další rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny v rámci ČR, tak na konečnou strukturu budoucího národního energetického mixu. V případech, že projekty obnovitelných zdrojů elektřiny budou splňovat všechny nutné legislativní podmínky, projdou požadované povolovací procesy, a přesto je nebude možné nakonec postavit pro odpor veřejnosti, tak asi stojíme před problémem, o němž je potřeba diskutovat.
Oba záměry jsou asi dobře připraveny z technického hlediska a v rámci procesu EIA plní základní předepsané požadavky na ochranu životního prostředí, jinak by byl jejich proces schvalování dávno zastaven.
Přesto v případě Větrných elektráren Střížovice občané v referendu odmítli vytýčení pozemků pro větrné elektrárny v územním plánu obce a probíhající petiční hnutí v Tanvaldu již podepsané více než dvěma tisícovkami místních obyvatel (jde zřejmě o největší podpisovou akci v historii tamního regionu) bylo podnětem pro místní zastupitelstvo, aby projekt odmítlo.
Mezi oběma záměry je však rozdíl v přístupu občanů. Větrný park nezískal souhlas v podstatě těsným výsledkem hlasování (119 občanů pro, 136 proti a sedm hlasů neplatných) v samotné obci Střížovice. Po dvou letech se může tento nebo jiný investor pokusit znovu o změnu územního plánu obce. Měl by však více zapracovat na pozitivní prezentaci svého projektu. Také by měl vzít do úvahy, že referenda o větrných elektrárnách vyhrávají v poslední době jejich odpůrci (např. Chvalovice, Výprachtice, Kozmice, Bačalky) a existuje i odpor proti dalším připravovaným projektům (např. větrný park Jívová), měl by pracovat tak, aby k dalšímu referendu raději již nedošlo.
V případě geotermální elektrárny Tanvald bude získání důvěry občanů určitě mnohem náročnější a investor by do prezentace benefitů a bezpečnosti výstavby a provozu elektrárny měl investovat mnohem větší úsilí, finančních prostředků a hlavně empatie vůči místním občanům, než investoval do současné doby.
Zásadním důvodem negativního pohledu občanů může být podle místních médií také celkově velice špatná pověst nadřazeného holdingu investorské firmy mezi občany města Tanvaldu. A to hlavně mezi bývalými zaměstnanci místních zrušených textilek a jejich příbuznými a přáteli. Tento specifický problém tohoto investora může mít pro záměr geotermální elektrárny v Tanvaldu fatální důsledky.
Současný přístup investora k občanům Tanvaldu asi také nebyl optimální a průchodnosti projektu v očích veřejnosti moc nepomohl, ale na druhou stranu by investor asi neměl přecházet se svým projektem do další lokality. Tam by jeho šance na úspěch byly sníženy již dvojím předchozím neúspěchem a místní odpůrci projektu by měli velice silné argumenty pro jeho další odmítnutí. Měl by asi upnout všechny své síly k prosazení právě záměru v Tanvaldu. Pak by asi byly průchodné i další záměry geotermálních elektráren v ČR, neboť z čistě technického pohledu se jedná o zajímavou technologii. V případě neúspěchu jeho záměru ale udělá hodně špatnou službu všem dalším investorům geotermálních elektráren v ČR a možná i okolních zemí.*
Ing. Richard Habrych, Ph.D.
Foto: Investoři do OZE musí občany přesvědčit o prospěšnosti projektu. Foto archiv/APB Plzeň
Dokončení článku v časopise Energie 21 č. 2/2015.
