Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že změna klimatu s sebou přináší nutnost zvyšování odolnosti zdravotnických systému, což vyžaduje například vzdělávání lidí pracujících ve zdravotnictví o souvislostech klimatické změny a zdraví. V Česku – na rozdíl od řady jiných evropských zemí – takové vzdělávání zakotveno není.
Tento významný dluh v našem systému vzdělávání má změnit projekt Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví, který od dubna 2024 spouští platforma Klimatická koalice.
Projekt klimatického vzdělávání pro zdravotníky a zdravotnice přinese během následujících dvou let kurz pro studující lékařství i nelékařských oborů, e-learning pro praktické lékaře a lékařky a vzniknou v rámci něj i osvětové materiály pro veřejnost.
Zastřešující platforma Klimatická koalice projekt poprvé představila na mediálním brífinku 26. března, který je Mezinárodním dnem boje proti epilepsii. Epilepsie přitom patří mezi jednu z mnoha chronických chorob, u nichž se předpokládá ovlivnění změnou klimatu například tím, že během vln horka roste riziko spánkových poruch a kvalita spánku je u lidí s epilepsií klíčovým faktorem pro prevenci záchvatů.
Projekt na tiskové konferenci komentovali odborníci a odbornice z oblasti vědy a medicíny, kteří se profesně zabývají souvislostmi mezi změnou klimatu a zdravím naší populace. Uvedli tak projekt do aktuálního naléhavého kontextu.
- Klára Matoušková, lékařka a vědkyně, Klimatická koalice: „Projekt klimatického vzdělávání ve zdravotnictví uvádí zdraví člověka do kontextu měnícího se klimatu, degradace ekosystémů a ztráty biodiverzity planety nebo také znečištění prostředí chemickými látkami mimo jiné ze skupiny endokrinních a metabolických disruptorů. Formou diskusních seminářů, e-learningu nebo webinářů si zdravotníci i širší veřejnost ozřejmí propojení mezi životním prostředím, zdravím a nemocí.“
- Iva Holmerová, Gerontologické centrum Praha 8 a Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy: „Zdraví je nejen stavem člověka a jeho bio-psycho-sociální a spirituální pohody, ale velmi souvisí také s prostředím, ve kterém člověk žije. Nejedná se však jen o prostředí člověka, ale celé planety, rostlin i zvířat, která v něm žijí. Moderní věda navíc nachází stále více souvislostí mezi stavem životního prostředí a změnami zdraví, a to i v oblastech, kde se tyto souvislosti příliš nepředpokládaly – například souvislosti životního prostředí a demence.“
- Aleš Urban, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze: „Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko na úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen. Pro bližší zkoumání těchto nerovností však nejsou k dispozici relevantní údaje, které by umožnily lépe identifikovat zranitelné skupiny populace (nejen) vůči extrémnímu horku a zacílit na ně potřebná preventivní opatření.“
- Tomáš Janoš, Centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity: „Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá. S přihlédnutím k předpokládanému nárůstu teplot a souvisejících úmrtí v 21. století je potřeba zaměřit adaptační strategie právě na ty nejzranitelnější.“
JiT (Zdroj: Klimatická koalice)*
Osobnosti medicíny již v roce 2021 podpořili stávku studentů za klima a vyzvali politiky k důsledné ochraně klimatu. Foto archiv/Klimatická koalice
