Menu
e-shop
Rozvoj fotovoltaiky v Česku naráží na fyzické limity soustavy. Distributoři proto v řadě lokalit připojení nových zdrojů odmítají, omezují jejich výkon nebo neumožňují prodej přetoků do sítě. Například v distribučním území společnosti EG.D (zejména na jižní Moravě a jihu Čech) mezi březnem 2025 a březnem 2026 bylo zamítnuto přes 6700 žádostí, které představují 30 % celkového počtu. Z pohledu výkonu je rozdíl výraznější. Z požadovaných 53 042 MW se neschválilo 89 %. Mírnou úlevu může přinést připravovaná reforma tarifní struktury. Dlouhodobé řešení je ale otázkou dekády.
Elektrická síť se budovala pro jednosměrné toky od velkých centrálních zdrojů ke spotřebitelům. Rychlý nárůst počtu malých výroben proto zvyšuje nároky na řízení i posilování soustavy. Problém se týká všech fotovoltaických elektráren (FVE) včetně těch malých na rodinných domech. V praxi se povoluje jen tzv. zjednodušené připojení mikrozdroje, tedy provoz FVE pro vlastní spotřebu bez možnosti prodávat přebytky do sítě. Mírné zlepšení by mohla přinést připravovaná reforma tarifní struktury, která má podle aktuálního harmonogramu začít platit pro hladiny VN a VVN od roku 2027.
Konkrétní data zveřejňuje sám distributor. Podle EG.D bylo v období březen 2025 až březen 2026 přijato 22 793 žádostí o připojení nových výroben, z toho 6 721 bylo odmítnuto. Tedy téměř každá třetí. Z pohledu instalovaného výkonu je nepoměr ještě markantnější: z požadovaných 53 042 MW nebylo povoleno 47 089 MW, tedy bezmála 89 %. Část projektů se k síti nakonec připojit mohla, ale pouze se sníženým výkonem, ve zjednodušeném režimu pro mikrozdroj nebo bez možnosti dodávat přebytky do sítě. Distributor přitom neuvádí, kolika případů se toto částečné povolení týkalo.
V kontextu celostátní statistiky ERÚ je trend jasný. V roce 2021 bylo v České republice odmítnuto kolem 14 % žádostí o připojení a 54 % požadovaného výkonu. O tři roky později, v roce 2024, šlo už o 27 % žádostí a 91 % výkonu. Na jižní Moravě a v jižních Čechách (distribuční území EG.D) se podle analýzy map připojitelnosti omezení nových FVE týká přibližně 15 % lokalit. V distribučním území ČEZ Distribuce, které pokrývá zbývající část republiky kromě Prahy, je tento podíl nižší, kolem 8 %. Naopak distribučního území PREdistribuce (Praha) se tento problém s ohledem na hustou síť zatím příliš netýká. Celostátně tak lze pracovat s konzervativním odhadem kolem 10 %, s výraznější koncentrací problémových míst právě v regionech EG.D.
„Distribuční společnosti se dostávají do situace, kdy poptávka po novém připojení převyšuje fyzické možnosti soustavy. Schvalují se proto především malé instalace, zatímco velký rezervovaný výkon zůstává vázán v projektech, které ještě nevyrábějí. A v některých případech možná ani reálně vyrábět nezačnou,“ uvádí Jan Votava, expert poradenské společnosti Moore Advisory CZ.
Díky navrženému tarifního systému už firmy nebudou platit podle dosavadní rezervované kapacity, ale podle rezervovaného příkonu a maximálního odebraného výkonu. Praktickým dopadem bude ekonomický tlak na zákazníky, kteří si v síti drží zbytečně velkou kapacitu “pro jistotu“. Podle dopadové studie ERÚ by tato úprava mohla u odběratelů na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí uvolnit až 3000 MW kapacity, tedy zhruba 16 % celkového blokovaného výkonu v této skupině. U domácností a malých podnikatelů bude změna pomalejší a zpočátku dobrovolná. Klíčovou podmínkou jsou chytré elektroměry, bez nichž nelze férově vyhodnotit, kdy domácnost síť skutečně zatěžuje.
„Tarifní reforma je krok správným směrem, ale sama o sobě řešení připojitelnosti nepřinese. Pomůže uvolnit část kapacity, kterou si dnes velcí odběratelé drží zbytečně. Neřeší ale fyzické limity vedení a transformačních stanic. Tam, kde síť technicky nestačí, zůstane fronta na připojení i po zavedení nových tarifů,“ upozorňuje Jan Votava.
Red (Zdroj: Moore Advisory CZ)
Schvalují se nyní především menší domovní instalace, zatímco velký rezervovaný výkon zůstává vázán v projektech, které ještě nevyrábějí. Foto archiv/JiT
