Klimatická změna mění sportování v Evropě

Sportování v Evropě začíná stále více ovlivňovat klimatická změna. Kvůli vyšším teplotám se posouvají starty závodů, tréninky se přesouvají do ranních nebo večerních hodin a roste i zdravotní riziko pro rekreační i profesionální sportovce. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu nadprůměrně vysoké teploty. V Česku se podle dat projektu Fakta o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C. Sportovním klubům ale často chybí prostředky na přizpůsobení areálů extrémnímu počasí. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.

Klimatická změna se ve sportu projevuje hned několika způsoby. Kvůli vedrům se posouvají startovní časy závodů, zápasy se přesouvají do hal, zimní sporty se stále častěji spoléhají na technický sníh a vodní sporty mohou komplikovat nižší hladiny řek. Dopady se přitom netýkají jen profesionálních soutěží, ale i běžného rekreačního sportu.

„Počet lidí vystavených horku roste po celém světě, a ačkoliv bychom si mohli myslet, že jde o problém zejména rovníkových zemí, opak je pravdou. Právě Evropa se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety, a navíc jde o dlouhodobý trend. Jen v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu podle vědecké zprávy Generálního ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír nadprůměrně vysoké teploty,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Jen v Česku se podle Fakt o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C (viz Infografika Teploty ve světě a v Česku).

Horko zvyšuje zdravotní rizika i fyzickou neaktivitu

Vyšší teploty neznamenají pouze nepohodlí. Přinášejí více tropických dní, delší vlny veder a více nocí, během kterých se tělo nestihne dostatečně ochladit. Podle Světové zdravotnické organizace připadalo v letech 2000 až 2019 celosvětově každý rok přibližně 489 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Zhruba 36 % z nich připadalo na Evropu.

Riziko je výrazné zejména u zranitelných skupin. „Nejohroženější skupinou jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo srdečními chorobami a také pacienti užívající některé léky. U lidí, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy například s tlakem, doporučuji pravidelně využívat tonometr na měření tlaku a upravovat tak dávky léků v závislosti na vývoji naměřených hodnot,“ vysvětluje Michal Sojka z České lékařské komory.

Zdravotní dopady horka jsou patrné i v českých datech a netýkají se jen seniorů. „Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci,“ vyčísluje Michal Sojka.

Vysoké teploty zhoršují kardiovaskulární obtíže, narušují spánek, snižují kognitivní výkon a v kombinaci s vysokou vlhkostí dokážou ohrozit i trénované sportovce. Dopady ale mohou být i nepřímé. Podle studie Lancet Global Health z března letošního roku zvyšuje každý měsíc s průměrnou teplotou nad 27,8 °C fyzickou neaktivitu celosvětově zhruba o 1,5 %. Méně pohybu přitom souvisí s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých druhů rakoviny i duševních potíží (viz Infografika Úmrtí způsobená horkem).

Kluby na úpravu sportovišť často nemají prostředky

Klimatická změna už dnes mění i fungování sportovních areálů. Sportoviště musí častěji řešit závlahu, stínění, hospodaření s vodou, chlazení nebo přesun tréninků na vhodnější denní dobu. Pro řadu klubů je však adaptace finančně nedostupná. „Sportovní areály se s vlnami veder vyrovnávají stále obtížněji. Dlouhodobě totiž čelí nejen rostoucím nákladům na energie, ale také nedostatku prostředků na jejich modernizaci a adaptaci na měnící se klimatické podmínky. Řada sportovišť vznikla před několika desítkami let a dnes by potřebovala investice do závlahových systémů, hospodaření s dešťovou vodou, stínicích prvků nebo celkové rekonstrukce. Jenže podle letošního průzkumu České unie sportu nemá 65 procent klubů dostatek prostředků ani na běžný provoz a údržbu sportovišť a 76 procent klubů uvádí, že jejich areály vyžadují zásadní investice,“ vysvětluje Jiří Uhlíř, manažer komunikace České unie sportu.

Red (Zdroj: Evropa v datech)*

Sportovní areály se s vlnami veder vyrovnávají stále obtížněji. Foto archiv/irriga.cz