Podle nedávné analýzy energetického think-tanku Ember by zemědělci ve střední Evropě mohli využitím agrovoltaiky, tj. kombinace pěstování plodin se solárními panely, například zvýšit výnosy ovoce až o 16 % a vydělat 1268 eur na hektar pšenice. Agrovoltaika umožňuje zemědělcům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely. Zlepšuje také zadržování vody v případě sucha a chrání plodiny před extrémními výkyvy počasí.
Více se o možnostech agrovoltaiky ve střední Evropě můžeme dozvědět například v rozhovoru s Tatianou Mindekovou. Tatiana Mindeková pracuje jako politická poradkyně think-tanku Ember, kde se zaměřuje na podporu čisté energetiky ve střední a východní Evropě. Současně působí jako konzultantka v Alianci pro energetickou soběstačnost, kde se věnuje analýzám v oblasti dekarbonizace. Její odborné zaměření zahrnuje odstraňování legislativních překážek pro zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně geotermální energie, a objasňování otázek souvisejících s klimatickými politikami EU. Vystudovala bakalářský obor mezinárodní vztahy na Canterbury Christ Church University a magisterský obor životní prostředí, politika a společnost na University College London.
Agrovoltaika je kombinace zemědělské výroby a solární energetiky na jedné ploše. Solární panely buď stíní plodiny shora, což je ideální pro bobuloviny, salát, špenát nebo celer, nebo jsou instalovány mezi řádky plodin, jako je pšenice, kukuřice nebo brambory. Tímto způsobem umožňují panely produkovat energii a zároveň zlepšují podmínky pro růst rostlin, například díky ochraně před extrémními povětrnostními vlivy.
Plodiny citlivé na přímé sluneční světlo, jako jsou maliny, borůvky nebo listová zelenina, těží z mírného zastínění, které solární panely poskytují. Naše analýza ukazuje, že výnos malin může vzrůst až o 16 %. Ve Španělsku vedly solární panely nad poli salátu nejen k vyšším výnosům, ale také k nižší spotřebě vody. Podobně francouzské vinice zaznamenaly zlepšení kvality hroznů díky optimalizaci světelných podmínek prostřednictvím pohyblivých solárních panelů.
U plodin, které milují slunce, se solární panely rozmístí do větších rozestupů. Například vertikální panely umožňují dostatečné prosvětlení mezi řádky. Ztráty na výnosech nepřekračují 20 %, což je kompenzováno dodatečným příjmem z prodeje elektřiny. Případová studie z Polska ukazuje, že kombinace pšenice a solárních panelů může zvýšit příjem z jednoho hektaru až 15krát oproti tradičnímu pěstování pšenice.
Klíčovou výhodou je diverzifikace příjmů. Zemědělci nejsou odkázáni pouze na tržní ceny plodin a počasí, protože mají další zdroj příjmů z výroby energie. Další výhodou je efektivnější využití půdy – na stejném pozemku můžete produkovat potraviny i energii. To je obzvláště důležité v regionech, kde je půda drahá nebo omezená. Agrovoltaika také snižuje spotřebu vody, protože stínění panely brání nadměrnému odpařování.
Střední Evropa má ideální podmínky. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko mají 19 % orné půdy EU. Naše analýza odhaduje, že agrovoltaika by zde mohla dosáhnout kapacity 180 GW a vyrobit až 191 TWh elektřiny ročně. To je desetkrát více, než kolik potřebuje regionální zemědělství a potravinářství, takže přebytečnou energii by bylo možné prodávat do národních sítí.
Hlavním problémem jsou legislativní překážky. Zatímco v Německu nebo Francii jsou regulace pro sdílení půdy a výrobu elektřiny dobře zavedené, ve střední Evropě, například v Polsku nebo Maďarsku, stále chybí. To často odrazuje zemědělce, protože by přišli o zemědělské dotace, pokud by na půdě instalovali solární panely. V Česku jste ale v tomto ohledu nejdále a českým zemědělcům to tak může dát jasnou konkurenční výhodu před ostatními.
Je klíčové zavést regulace, které umožní sdílení půdy bez ztráty dotací. Zemědělci potřebují finanční pobídky a přístup k odborným konzultacím, aby mohli začít experimentovat s agrovoltaickými systémy. Agrovoltaika představuje skvělou příležitost, jak zvýšit stabilitu příjmů, podpořit udržitelnou výrobu a přispět k energetické transformaci regionu.
Stále více zemědělců vidí v agrovoltaice příležitost, jak zlepšit své hospodaření. Více než 70 % německých zemědělců po letech úspěšných projektů projevilo ochotu tuto technologii zavést na svých pozemcích. V České republice už probíhají pilotní projekty, které ukazují, jak může agrovoltaika kombinovat produkci potravin s výrobou energie a zároveň přinášet významné přínosy pro zemědělství i životní prostředí. Agrovoltaika tak není náhradou zemědělství, ale jeho vylepšením. Nabízí zemědělcům ochranu plodin, dodatečné příjmy z prodeje elektřiny a vyšší odolnost vůči změnám klimatu. Pokud vás tato technologie zajímá, doporučuji spojit se s výzkumníky nebo organizacemi, které realizují pilotní projekty.
Připravilo KONTRA disruptive studio*
Rozestup solárních panelů se přizpůsobuje potřebám plodin na intenzitu slunečního záření. Foto archiv/Solární Novinky
Tatiana Mindeková, poradkyně think-tanku Ember
Jak vypadá systém agrovoltaiky? Zdroj/Ember
